Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"...ctihodného mistra Jana Husa, hotového bakaláře svaté teologie a mistra umění, ukazatele tohoto listu, který co nejdříve přijde z Království českého na obecný koncil, konaný v Kostnici, kterého jsme i my přijali do naší a Svaté říše obrany a záštity, všem vám a každému zvláště s plnou přízní doporučujeme žádajíce, abyste ho, až k vám přijde, s pocitem povinnosti ráčili laskavě přijmout, vlídně s ním zacházeli a v tom, co se týká rychlosti a bezpečnosti jeho cesty, jak po zemi, tak po vodě, ukázali mu pomocnou a nezištnou ochotu"....“ Zobrazit celý citát »

Text Zikmundova glejtu Husovi na cestu do Kostnice






PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.



Zoubek

Kmentovi a Zoubkovi v Chodovské tvrzi

18. 12. 2018 | Redakce |

Velká galerie Chodovské tvrze uvádí generační sochařskou výstavu známé rodiny Zoubků - František Kment, otec známé sochařky Evy Kmentové, jejího manžela Olbrama Zoubka, jejich syna Jasana a jeho dětí. Mimořádnou příležitost shlédnout díla čtyř generací Kmentových a Zoubkových měli návštěvníci galerie Chodovské tvrze v Praze. od 28.11.2018 do 20.1.2019.

Kazi, Teta a Libuše na Pražském hradě

31. 3. 2014 | Drocár Jan |

Zajímavý osud mají tři sochy sochaře Olbrama Zoubka (*1926 † 2017) Kazi, Teta a Libuše. Pocházejí z roku 1998 a autor je vydusal z cementu a polychromoval bílou a modrou barvou. Jejich bronzové odlitky poté zakoupil na počátku tohoto století anglický sběratel, který je vystavil v parku u svého sídla v severní Anglii. Po jeho smrti se Kazi a Teta vrátily do Prahy. Na počátku roku 2019 je do své sbírky získal pan Jaroslav Lukovský.




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2025  |  O nás