Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Já bych moc prosil, aby všichni, kteří o boji proti virům a potlačení pandemie vědí stejné hovno jako já, aby laskavě ráčili držeti ústa a neobtěžovali ty, kteří mají s touto nemocí práce až nad hlavu a jsou zcela vyčerpaní každodenním bojem o životy jiných lidí.“ Zobrazit celý citát »Karel Schwarzenberg a pandemie
Navigace:
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Orlík, sídlo Schwarzenbergů
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem LobkowiczůLucemburkové
Malenovice – hrad
8. 9. 2023 | Jan Drocár | Místa
Hrad Malenovice byl založen v 2. polovině 14. století moravským markrabětem Janem Jindřichem Lucemburským (*12.2.1322 Mělník † 12.11.1375 Brno). Stavba vznikla nejspíše po roce 1360 a nahradila předchozí tvrz, o jejímž umístění není nic známo.
Rodokmen českých panovníků
30. 3. 2023 | Redakce | Očekáváme, Rodokmeny
V březnu 2023 vyšlo 3. vydání Rodokmenu českých panovníků. Čtenáři se s ním seznámili již v roce 2016, kdy byl pod názvem Knížecí a královský rodokmen zaměřen na 700. výročí narození Karla IV. Po dotiscích (2017, 2019) vyšlo roku 2021 již s dnešním názvem 2. vydání, zaměřené více na 1100. výročí smrti kněžny a světice sv. Ludmily. Aktuální vydání přináší i odkaz na vznikající historickou cestu Via Ludmila. Své poutníky povede po stopách potomků sv. Ludmily a jejího přemyslovského chotě Bořivoje I. a současně i po stopách potomků Karla Velkého.
Karlov – Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého
5. 4. 2022 | Jan Drocár | Místa
V roce 1350 založil Karel IV. ke cti Karla Velikého a svých rodičů na pražském Karlově kostel a klášter kanovníků řádu sv. Augustina, dnes kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého. V roce 1377 se také osobně zúčastnil jeho vysvěcení a osobně vložil do oltářní menzy svatou relikvii, tři zuby císaře sv. Karla Velikého, kterou obdržel darem v Cáchách.
Požehnání Via Ludmile a jejím poutníkům
3. 4. 2022 | Redakce |
V sobotu 2.4.2022 se v kostele Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého v Praze na Karlově konala pontifikální mše svatá k otevření poutní cesty Via Ludmila s požehnáním jejím poutníkům, s připomenutím 100. výročí úmrtí blahoslaveného císaře a českého krále Karla I., 1280. výročí narození císaře Karla Velikého a 645. výročí vysvěcení kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého.
Lucemburský, Karel IV. (I.) *1316 † 1378 (62)
8. 8. 2020 | Redakce | Osobnosti
Karel IV. (*14.5.1316 † 29.11.1378) se narodil jako Václav a byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Od roku 1355 byl jako Karel IV. římský císař. Po otci pocházel z rodu Lucemburků, po matce z rodu Přemyslovců.
600 let od korunovace Zikmunda Lucemburského
27. 7. 2020 | Redakce | Autor píše
V úterý 28.7.2020 to bylo 600 let, od chvíle kdy byl českým králem korunován Zikmund Lucemburský. Přestože šlo o jednoho z nejvýznamnějších politiků evropských dějin, asi jen málokdo si toto datum připomene. Přitom ve své době byl Zikmund doslova nepřehlédnutelnou osobností.
Karlovská mše v neděli 7. června 2020
4. 6. 2020 | Redakce |
V neděli 7. června 2020 bude v karlovském kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého od 9:30 hodin sloužena mše svatá za Johanku Polyxenu hraběnku z Bubna a Litic u příležitosti 300. výročí jejího úmrtí († 8.6.1720). Mecenáška je pohřbena v kostele v rodinné hrobce před oltářem Panny Marie Karlovské. Mše bude sloužena také za všechny ostatní donátory kostela.
Lucemburská, Alžběta *1409 †1442
29. 5. 2020 | Jan Drocár | Osobnosti
Alžběta Lucemburská (28. února 1409 – 19. prosince 1442, Győr) byla česká, uherská a římská královna, dcera římského a českého krále Zikmunda Lucemburského a jeho druhé choti Barbory Celjské. Byla manželkou římského a českého krále Albrechta II. Habsburského.
Výstava Magičtí Lucemburkové v Plzni do 26.11.2017
7. 9. 2017 | Jan Drocár | Karel IV.
Ve středu 6. 9. 2017 se v prostorách plzeňského kulturního centra Papírna (Zahradní ul. 173/2) konala vernisáž k výstavě Magičtí Lucemburkové. Od této chvíle je možno výstavu s podtitulem Čeští králové a panovníci Svaté říše římské navštívit každý den od 10:00 do 18:00 hodin až do neděle 26.11.2017. Výstava je koncipována jako putovní a do západočeského krajského města doputovala z Ostravy, kde byla zahájena 17.5. 2015, přes Opavu, zámek Loučeň a pražské Karolinum. A po Plzni se chystá do Olomouce a naplňuje tak záměr autora výstavy JUDr. Oldřicha Beneše a spolupořadatelů z rodokmenové společnosti Rodro, seznámit s unikátním dílem zájemce postupně v celé republice.
Výstava Magičtí Lucemburkové v Praze
23. 3. 2017 | Redakce | Karel IV.
Výstava Magičtí Lucemburkové s podtitulem Čeští králové a panovníci Svaté říše římské byla zahájena ve čtvrtek 23.3.2017 v prostorách Křížové chodby pražského Karolina na Ovocném trhu 3. Moderátor Alexander Hemala přivítal účastníky vernisáže výstavy, kterou poté oficiálně otevřel svým projevem starosta městské části Praha 1 Oldřich Lomecký. S výstavou přítomné seznámil její hlavní autor JUDr. Oldřich Beneš a na závěr slavnostního zahájení všechny pozdravila velvyslankyně Lucemburského velkovévodství Michéle Pranchère-Tomassini.
Výstava Magičtí Lucemburkové
6. 3. 2017 | Mgr. Jana Janáčová | Karel IV.
Výstavu Magičtí Lucemburkové s podtitulem Čeští králové a panovníci Svaté říše římské pořádá ve spolupráci s Univerzitou Karlovou od čtvrtka 23. března do soboty 29. dubna 2017 v prostorách Křížové chodby univerzitního Karolina v Praze 1 na Ovocném trhu 3, společnost Rodro z.s. Autory celé výstavy jsou Oldřich Beneš a Marek Zágora z ostravské Společnosti MARIE z.s., autorem vystavovaných replik korunovačních klenotů je turnovský šperkař a zlatník Jiří Urban, sochy panovníků jsou dílem Igora Kitzberga, který studoval sochařství na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a vystavené rodokmenové studie vytvořil pražský genealog Jan Drocár.
Údělná knížata a markrabata moravská
18. 12. 2016 | Redakce | Autor píše
Nákladem Koruny České byla vydána knížka Údělná knížata a markrabata moravská, jejímž autorem je genealog Petr Nohel. Publikace navazuje na loňský titul Nástupnické právo v Českém království, přičemž jejím smyslem je přiblížit problematiku následnictví také na Moravě. Publikace o 24 stranách stručně představuje a v dílčích genealogických schématech zobrazuje držitele jednotlivých moravských údělů z rodu Přemyslovců včetně pořadí jejich vlády.