Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Orlík, sídlo Schwarzenbergů
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-TaxisůNečtiny
Nečtiny (v lat. textech Nechetin, Necztin, v něm. Netschetin) jsou obcí v severozápadní části okresu Plzeň-sever. V celé obci, která zahrnuje i další části, žije k 632 obyvatel (k 1.1.2019). Nečtiny se rozkládají na severozápadním okraji Manětínské vrchoviny v údolí k severu tekoucího Starého potoka, do kterého ústí na jižním okraji městečka Leopoldovský potok. Leží na křižovatce dvou silnic druhé třídy – silnice II/193 ze Žlutic do Úněšova a silnice II/201 z Manětína do
Konstantinových Lázní.
 |
 |
|
| Poloha obce v rámci země | Nečtiny – Müllerova mapa Čech z roku 1720 |
 |
Historie
Nejstarší písemná zmínka o samotných Nečtinech pochází z r. 1169, když Vladislav II. Jagellonský (*1456 † 1516) daroval Johanitům Manětín “až k hranici nečtinské”. Ves vlastnili pánové z Nečtin, kteří ji později na konci 13. století, prodali českému králi Václavovi IV. (1361 † 1419).
Obec má bohatou a pestrou minulost, neboť ležela na staré královské spojnici mezi Prahou a Norimberkem, v blízkosti hradu Preitensteina plnícího ve své době pravděpodobně roli jednoho z vojenských strategických bodů chránících cestu. Pozůstatky tohoto hradu, založeného roku 1330 Oldřichem Pluhem, jsou nejúplnějším a nejzachovanějším z původního systému tří hradů, svědkem významného období obce.
 |
 |
|
| Rodinná hrobka sv. Terezie rodu Mensdorff-Pouilly byla postavena v roce 1858. | Novogotický zámek v Nečtinách, o kterých pochází první zmínka již z roku 1169. |
Nečtiny byly postupně zastavovány různým šlechtickým rodům, z nichž nejznámější jsou Gryspekové z Gryspachu (též Griespekové z Griespachu), dále Kokořovci ovládající panství od roku 1637. Posledním držitel panství se stal v roce 1838 belgicko-francouzsko-rakousko-moravský šlechtický rod Mensdorff-Pouilly, který zde hospodařil až do roku 1945.
K nejvýznamnějším památkám obce patří filiální kostel sv. Anny stojící vedle chudinského špitálu, dominantou okolí je barokní kostel sv. Jakuba Většího nad Nečtinami. novogotický zámek a také rodinná hrobka sv. Terezie rodu Mensdorff-Pouilly. Hrobka se nachází asi 300 m od zámku v areálu hospodářského dvora a v roce 1992 byla zrekonstruovaná. Jedná se o pseudorománskou hrobku, která byla postavena v roce 1858. Má charakter kaple s nízkou pultovou střechou nad níž je válcová lucerna s kopulí. Uvnitř je velký kamenný krucifix.
 |
| Barokní kostel sv. Jakuba Většího stojící nad Nečtinami |
S použitím informací z webu obce Nečtiny.