Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Český šlechtický kříž (německy: Böhmisches Adelskreuz) bylo rakouské vyznamenání, udělené císařem Františkem I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. Český šlechtický kříž sloužil za vzor Řádu Bílého lva zřízeného v Československu r. 1922.“ Zobrazit celý citát »Český šlechtický kříž
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Křimice
13. 11. 2018 | Redakce | Autor píše, Místa
Zámku předcházela tvrz, vystavěná Drslavici někdy okolo poloviny 13. století. V letech 1245–1289 na ní měl sídlit Půta, syn Protivy ze Žinkov. Další informace pochází až z druhé poloviny 14. století, kdy ji nejprve vlastnil plzeňský měšťan Petrold Nussl a po něm další plzeňský měšťan Václav Točník. Točníkové postupně bohatli, dočkali se povýšení na vladyky a také nedaleko tvrzi založili pivovar. V držení rodu zůstal do roku 1621, kdy zemřel poslední člen rodu Purkhart Točník. Následně tvrz krátce vlastnil jeho nevlastní syn Jan Jindřich Strojetický ze Strojetic, jenž si vzal Voršilu z Vrtby a po jeho smrti v roce 1648 panství zdědil Jaroslav František z Vrtby. V roce 1659 je jako majitel uváděn Jan František z Vrtby. Za syna jeho bratra, Františka Václava z Vrtby, prošla tvrz v roce 1732 přestavbou na barokní zámek a na nádvoří přibyla socha sv. Jiří od Lazara Widmana. Páni z Vrtby zámek vlastnili do roku 1830, přičemž v letech 1811–1812 za Františka Josefa z Vrtby prošel přestavbou v duchu empíru s klasicistní fasádou. Architektem barokní stavby byl patrně František Maxmilián Kaňka, architektem empírové přestavby František Ignác Prée. V roce 1830 panství zdědil kníže Jan Karel z Lobkovic (větev Popelů) a v držení Lobkoviců zůstal do roku 1948, kdy jim byl znárodněn.
V letech 1844-46 byl barokní kostel upraven na hrobku rodu Lobkowiczů.
Současným majitelem je Jaroslav Lobkowicz, který zanedbaný zámek s místy narušenou statikou, zdevastovanou kaplí a rozpadajícími barokními sochami, začal rekonstruovat. Náklady na rekonstrukci byly v době restituce odhadovány na 120 milionů korun.
Dnes je pro veřejnost otevřen park, který je využívá ve spolupráci s obecním úřadem ke kulturním účelům. V létě probíhají zámecké slavnosti, divadlo, letní kino, dětské dny a setkání seniorů.
Zdroj: Wikipedie