Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„“Byly to hvězdné chvíle v jinak pro naši zemi velice smutné době. Za český národ se postavili reprezentanti starých rodin, kteří měli v povědomí povinnosti, které jim ukládala příslušnost ke stavu českému a vzali tak na sebe povinnosti coby čeští stavové. Bylo to opravdu důležité, neboť ve chvíli, kdy se hroutila republika a mnozí podléhali zoufalství, se naši otcové a dědové postavili jednoznačně za český národ. Toto prohlášení, které....“ Zobrazit celý citát »V pondělí 17.9.2018 – 80. výročí šl. deklarace z r. 1938
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
Orlík, sídlo SchwarzenbergůHořín
Hořín je původní lovecký zámeček vybudovaný kolem roku 1695 na přání hraběte Jakuba Černína a podle návrhu architekta Giovanni Battisty Alliprandiho. Malbami ho vyzdobil malíř F. M. Schiffer se svým bratrem Antonínem. O pět let později ke stavbě přibyly také stáje s jízdárnou.
Dalšímu majiteli Františku Josefovi Černínovi dosavadní lovecký zámek nestačil a dal si proto podle projektu F.M.Kaňky na jeho místě postavit v letech 1713-1720 barokní zámek.
V letech 1736 až 1746 byl zámek opět přestavěn, tentokrát podle projektu Jana Christiana Spannbruckera, jenž ke stavbě doplnil dva pavilóny spojenými se zámeckým objektem pomocí diagonálních koridorů. Architekt Spannbrucker vyprojektoval také hospodářské budovy, pomocí nichž uzavřel zámecké nádvoří
Zámek byl později ještě několikrát přestavován a rozšiřován. V letech 1760-1763 vyzdobil dva tzv. „Kamenné pokoje“ v přízemí zámku Carlo Giuseppe Bossi asymetrickým hřebínkovým štukem. K posledním stavebním změnám došlo na sklonku 18. století, kdy byl na zahradním průčelí postaven nízký tympanon a uvnitř zámku přestaveno schodiště.
Zámek patří k nejzachovalejším objektům slučujícím prvky pozdního baroka s raným rokokem.
V současné době přístupný veřejnosti.