Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Pallium/Palium






PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.



Korff-Schmising-Kerssenbrock – základní údaje

Rod Korff-Schmising-Kerssenbrock – základní údaje

Korff-Schmising-Kerssenbrock
Popis erbu:čtvrcený štít. V 1. a 4. červeném poli zlatá linie (Korff-Schmising),
ve 2. a 3. zlatém poli modré kosmé břevno se třemi červenými třešňovými květy (Kerssenbrock). Klenoty zprava: 1. lilie převýšená třemi hvězdami, obojí zlaté, kterou přidržují mořské panny s modrými ocasy; pokryvadla červeno-zlatá. 2. zlatá křídla, pravé s šikmým, levé s kosmým modrým břevnem se třemi červenými třešňovými květy; pokryvadla modro-zlatá. Štítonoši: dva ozbrojenci v černém brnění se zlatým dřevcem v ruce.

Název rodu

Korff-Schmising-Kerssenbrock

Heslo rodu

FIDE * SED * CUI * VIDE
VĚŘ, ALE HLEĎ KOMU

Původ rodu

vesfálský

Základní údaje

první zmínka: 1354
první známý předek v Čechách: Maxmilian Franz Xaver (*1781 † 1850)

Rodokmeny rodu

text

Rodová sídla

Haus Brincke bei Borgholzhausen (Teutoburger Wald)  – vestfálské sídlo rodu
po příchodu do Čech žil rod na zámku Líšťany, v Klatovech, Praze a severních Čechách

Rodové větve

Jedna z větví rodu se od 1354 nazývá Korff-Schmising. Bezprostřední vztah k zemím Koruny české mají potomci Clémense hraběte Korff-Schmising-Kerssenbrocka (*1883 † 1913)

Představitelé rodu

abecedně:
Adrienne *8.5.1943 Praha – vysokoškolská pedagožka, sportovkyně, fotografka, sběratelka umění, od 2010 předsedkyně Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách při Pražské konzervatoři

Arthur (*1.5.1914 Klatovy † 15.2.1979 Most), JUDr. – právník, signatář 3. šlechtické deklarace (1939),    otec Adrienny

Clémens (*3.9.1883 Manětin † 1.11.1960 Klatovy) – 1907 c. a k.komoří, rytmistr v záloze, signatář
3. šlechtické deklarace (1939)

Clémens-August (*12.6.1806 Münster † 13.11.1880 Bornhofen)

Klara-Marie (*1895 † 1992) – matka Reginy princezny Sasko-Meinigenské (1925 † 2010), manželky arcivévody Otty Habsburského (*1912 † 2011), korunního prince

Klement  (*21.10.1839 Schnellenberg † 7.12.1913 Lišťany) – 1886 c. a k. komoří, rytmistr v záloze

Klement (*30.5.1912 Klatovy † 24.4.1989 Praha), PhDr.  –  gymnaziální profesor, signatář 3. šlechtické deklarace (1939), otec Kristiny

Marie Christina (Kristina) *5.8.1942 Praha – grafička
Maxmilián Franz Xaver 
(*14.11.1781 Münster † 18.10.1850 Münster) – v roce 1802 přijal jméno a erb vymírajícího rodu Kerssenbrocků
Terezie (*6.10.1888 Lišťany † 10.2.1973 Chur) – dcera Klementa (*1883 † 1913), vychovatelka dětí císaře a posledního českého krále Karla I. a jeho ženy Zity

Titulatura

Členové rodu mají nárok na titul hrabě, hraběnka
1692 – povýšení do dědičného stavu svobodných pánů (baronů)povýšení do hraběcího stavu v roce 1816.

Vývoj rodu

Petr Mašek:
ŠLECHTICKÉ RODY V ČECHÁCH, NA MORAVĚ A VE SLEZSKU

Rod Korff-Schmising- Kerssenbrocků je stará vestfálská šlechtická rodina počínající ve 13. století. Jedna její linie se od roku 1354 nazývá Korff-Schmising. Roku 1692 byl rod povýšen do dědičného stavu svobodných pánů (baronů). Maxmilián Franz Xaver  (*1781 † 1850) přejal v roce 1802 jméno a erb vymírajícího rodu Kerssenbrocků. V roce 1816 rod povýšen do hraběcího stavu. Větev Klementa (*1839 † 1913) se usadila v Čechách – na zámku Líšťanech, Klatovech, v Praze a v severních Čechách.

RODRO

Korff-Schmising-Kerssenbrockové jsou stará vestfálská rodina (13. století). V roce 1241 je poprvé zmíněn rytíř Henricus I. (Heinrich) von Corf , který přišel ve službách münsterského biskupa v roce 1254 do dolnosaského Füchtorfu. Oženil se s dědičkou místního panství Wendelmodis von Vuchtorpe a v roce 1299 zemřel. Pravděpodobně je pohřben na místě, kde dnes stojí místní kostel. Syn Heinrich II. koupil zřejmě v roce 1297, nedaleko od hranic se sousedním Glandorfem dvůr Sitterkamp, kde postavil opevněný hrad. který byl nazván Horkotten. V roce 1334 si synové hrad rozdělili tak, že Heinrich III. získal východní část a Eberhard západní část. Ostatní hospodářství – pole, lesy, mlýn, dvůr hradu, pivovar, vězení na ostrově, myslivna a ostatní budovy včetně kaple, zůstalo ve společném vlastnictví. Legenda říká, že bratři si rozdělil panství metáním kostek. Heinrichův rod, který se začal v roce 1354 nazývat Korff-Smiesing, po meči v roce 1615 vymřel. Sňatkem dědičky Christiny s Gaswinem von Ketteler se dostává tato část rodového sídla do držení jeho rodu. Západní sídla Korff je naopak dodnes obýván potomky zakladatele hradu. Jedna linie se od roku 1354 nazývá Korff-Schmising. Roku 1692 říšský a rakouský dědičný stav svobodných pánů (Friedrich Matthias). Baron Maximilian Franz Xaver von Korff-Schmissing přejal v roce 1802 jméno a erb vymírajícího rodu Kerssenbrock. V roce 1816 povýšen do hraběcího stavu. V Berlíně 17. ledna titul získal knížecí rada v Kolíne nad Rýnem a vrchní maršál münsterské biskupské rady Clemens August baron von Korff řečený Schmising (1749-1821).

ALMANACH ČESKÝCH ŠLECHTICKÝCH RODŮ

Korff-Schmising-Kerssenbrock – stará vestfálská rodina (13. století), jedna linie se od roku 1354 nazývá Korff-Schmising. Roku 1692 říšský a rakouský dědičný stav svobodných pánů. Franz Xaver  svobodný pán (baron) Korff-Schmising přijal roku 1802 jméno a znak von Kerssenbrock. Pruský hraběcí stav 1816. Bezprostřední vztah k zemím Koruny české mají potomci Klementa hraběte Korff-Schmising-Kerssebrocka (*21.10.1839 Schnellenberg † 7.12.1913 Líšťany).

 





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás