Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Já bych moc prosil, aby všichni, kteří o boji proti virům a potlačení pandemie vědí stejné hovno jako já, aby laskavě ráčili držeti ústa a neobtěžovali ty, kteří mají s touto nemocí práce až nad hlavu a jsou zcela vyčerpaní každodenním bojem o životy jiných lidí.“ Zobrazit celý citát »Karel Schwarzenberg a pandemie
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů
Orlík, sídlo SchwarzenbergůVondráček, Vladimír *1854 † 1897
27. 2. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
| OTEC Ignác Vondráček *13.1.1819 Tachlovice † 14.6.1887 místo |
MATKA jméno titul příjmení *datum místo † datum místo |
Vladimír Vondráček*30. 6. 1854 Moravská Ostrava † 11.8.1897 Semmering, pád z koně |
|
| Spolumajitel Vítkovických uhelných dolů. | |
|
oo datum místo |
|
|
MANŽELKA Luisa Marešová |
|
| OTEC MANŽELKY Vincenc Mareš *datum místo † datum místo |
MATKA MANŽELKY Aloisie Isabela Rozálie (Luisa) Daubková *14.04.1844 Polička † 04.08.1887 Suchomasty |
|
POTOMCI |
|
| *12.6.1891 † 4.9.1968 | |
♣♣♣
Citace z Historického kalendária města Ostravy:
Dne 30. 6. 1854 se v Moravské Ostravě narodil důlní podnikatel Vladimír Vondráček, jako druhý ze šesti dětí Ignáta Vondráčka, rovněž podnikatele v báňském průmyslu. Po absolutoriu české reálky v Praze se zapsal v roce 1872 na polytechnický ústav tamtéž, kde studoval mineralogii, geologii, paleontologii, chemii a hutnictví. O rok později začal pracovat ve Vítkovických kamenouhelných dolech a od roku 1875 působil na jámě Žofie v Orlové. Oba tyto podniky spoluvlastnil jeho otec. Následně byl jmenován ředitelem Vítkovických kamenouhelných dolů a Doubravsko-orlovského horního těžířstva. Po smrti otce v roce 1887 převzal správu veškerého rodinného majetku, který zahrnoval doly na Ostravsku, Karvinsku, Chebsku, Loketsku, Sokolovsku a Rakovnicku. hned dva roky poté ukončil spolupráci s bratry Gutmanny. V roce 1890 společnost, jejímiž spolumajiteli byli jeho sourozenci, otevřela důl Ignát v Mariánských Horách, pojmenovaný na počest jejich otce. Vladimír Vondráček byl vychováván v českém duchu, byl členem spolků Horník, Hornicko-hutnického spolku, předsedou Občanské besedy a Matice ostravské. V letech 1882–1888 byl členem zastupitelstva města Moravské Ostravy. 11. 8. 1897 zahynul při pádu z koně v rakouském letovisku Semmering.
Střípky z Eura
Roku 1887 převzal vedení otcových podniků a hned dva roky poté ukončil spolupráci s bratry Gutmanny. Chtěl vybudovat vlastní důl Ignát v Mariánských Horách, nebyl však úspěšný a roku 1897 musel veškerý majetek prodat. Zemřel 11. srpna 1897 po pádu z koně v rakouském Semmeringu v třiačtyřiceti letech.
Roku 1887 Ignát Vondráček zemřel a vedení podniků převzal již zmíněný syn Vladimír. Roku 1889 ukončil spolupráci s Gutmanny a začal budovat vlastní jámu Ignát v Mariánských Horách (dnes součást Ostravy), kterou chtěl provozovat pod firmou Vladimír Vondráček & spol.
Roku 1892 se sice podařilo uvést do provozu moderní koksovnu, výskyt tekutých písků ale hloubící práce výrazně zpomalil a stavba se začala prodražovat. Pravidelná těžba nakonec začala roku 1895, Vondráček ale již neměl na provoz dolu peníze a roku 1897 musel celý svůj ostravský majetek prodat.
Ponechal si pouze továrnu na šamotové zboží v Rakovníku. Jeho další plány však zmařila tragická událost. V alpském letovisku Semmering si ještě tentýž rok při pádu z koně zlomil vaz a jeho smrtí rod Vondráčků po meči vymřel.
