Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-TaxisůJan Tanner
*17.8.1623 Plzeň † 4.11.1694 Praha
♣♣♣
významný člen jezuitského řádu a spisovatel generace Bohuslava Balbína.
V osmnácti letech roku 1641 vstoupil do jezuitského řádu. Noviciát absolvoval v Brně, poté studia v pražském Klementinu. Působil jako pedagog v jezuitských kolejích v Praze a Olomouci (1664–1674). Poté se stal v Praze regentem knihovny konviktu sv. Bartoloměje, děkanem filosofické fakulty a zpovědníkem pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna. Spolu se svým mladším bratrem Matějem podnikal výraznou misijní činnost, především na Těšínsku.
V letech 1674 až 1690 nechal budovat hustou síť kapliček na poutní cestě z Prahy do Staré Boleslavi.
♣♣♣
Dílo:
Kromě spisů teologických, či hagiografických (Život sv. Václava nebo Život Alberta Chanovského), se věnoval tehdy velmi oblíbeným genealogickým pracím. Zabýval se rody Waldsteinů a Sternbergů.
Jeho asi nejznámějším dílem je spis Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi (česky 1679, latinsky 1690, německy 1680, 1705). V ní popsal všech 44 kaplí této poutní cesty vzniklé roku 1674 směřující k nejslavnějšímu baroknímu poutnímu místu Čech, Staré Boleslavi, kde bylo uchováváno tzv. Palladium země české. Každé zastavení je doprovázeno rytinou od oblíbeného pražského rytce Samuela Dvořáka (1689) s příslušným vyobrazením výzdoby kaple. Díky této knize lze dnes již neúplně dochovanou cestu rekonstruovat.
♣♣♣
Bibliografie:
TANNER, Jan. Žiwot a Sláwa Swatého Wacslawa Mučedlnjka, Knjžete, Krále, a Patrona Cžeského. Překlad Felix Kadlinský. Praha: Tiskárna jezuitská, 1669.
Literatura:
KURANDA Miroslav: Z Prahy do Staré Boleslavi svatou cestou podél čtyřiačtyřiceti kapliček a svatováclavskou cestou ze Staré Boleslavi do Prahy, 2009
Externí odkazy:
Jiří M. Havlík, Zpovědníci pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna, academia.edu, dílčí část, str. 371–382, nedatováno.