Vítej každý nový příchozí. I Ty.

Wikipedie – Otevřená encyklopedie

PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.

Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů

Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů

Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad

Sternberg, Leopold, *1896 † 1957

18. 10. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti

OTEC

Leopold Albert hrabě Sternberg

*22.10.1865 Pohořelice † 11.4.1937 Brno

MATKA

Franziska hraběnka Larisch-Mönnich

*2.9.1873 Karviná-Fryštát † 20.3.1933 Vídeň

Leopold hrabě Sternberg

*21.5.1896 Častolovice † 1.11.1957 Kingston, Jamajka

Leopold – člen rodu hrabat ze Sternbergu, který patří k nejstarším českým šlechtickým rodinám v zemi. Jde o jediný rod, který byl odedávna v panském stavu. K rodovým statkům patřily i Častolovice a Zásmuky, které Leopold zdědil po otci. Po roce 1948 odešel s rodinou do zahraničí, žil ve Spojených státech a na Jamajce, kde také zemřel. Jeho žena hraběnka Cecilia von Reventlow-Criminil napsala paměti, které patří k nejlepším dílům tohoto druhu literatury.

Leopold byl jedním ze signatářů tří šlechtických deklarací, kterými se v letech 1938 a 1939, v době bezprostředního ohrožení vlasti nacismem, zástupci rodů české zemské šlechty jednoznačně postavili za český národ, jeho jazyk a zemi.

Leopold hrabě Sternberg v roli rozhodčího na Velké Pardubické

První deklaraci „Prohlášení starých českých rodů vzhledem k nedotknutelnosti území Českého státu“ předalo 12 šlechticů prezidentu Edvardu Benešovi 17.9.1938. Leopold byl rovněž jedním ze šlechticů, kteří 24.1.1939 při audience potvrdili platnost první deklarace i novému prezidentu Emilu Háchovi (tzv. druhá deklarace). A téhož roku na podzim podepsal třetí šlechtickou deklaraci – Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939. Stalo se tak již v době nacistické okupace země a proto nemohla být podepisována veřejně. Přesto jí signovalo
85 zástupců z 33 českých a moravských šlechtických rodů.