Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Orlík, sídlo Schwarzenbergů
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
| OTEC
Jindřich Maria |
MATKA
Margareta Julia hraběnka Thun-Castelfondo |
František Jindřich hrabě Schlik
*8.7.1914 Vokšice † 23.1.2005 Jičín |
|
| Pocházel ze starého šlechtického rodu Schliků. Společně se svým otcem Jindřichem Marie a třemi bratry Jindřichem, Zikmundem a Ondřejem, podepsali v roce 1939 “Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939”, ve kterém se přihlásili k českému národu.
|
|
|
oo 17.4.1945 Jičíněves |
|
|
MANŽELKA Kunhuta hraběnka Busseul |
|
| OTEC MANŽELA
Raoul hrabě Busseul *1876 † 17.8.1953 místo |
MATKA MANŽELA
Maria Theresia princezna z Lobkowicz *2.10.1880 Konopiště † 18.2.1948 Pouzols Minervois |
|
POTOMCI |
|
|
Jindřich hrabě Schlik Terezie hraběnka Schliková František hrabě Schlik |
*13.03.1946 Praha *11.01.1948 Jičín *09.01.1952 Jičín |
♣♣♣
WIKIPEDIE:
František Jindřich Schlik (celým jménem František Jindřich Sigmund Antonín Maria hrabě Schlik z Holíče a Pasounu;[1] 8. července 1914 Vokšice – 23. ledna 2005 Jičín)[2] byl český šlechtic z rodu Schliků (Šliků) a signatář Prohlášení české a moravské šlechty ze září 1939.
Život
Narodil se jako první potomek a nejstarší syn Jindřicha Marii Schlika (1875–1957), majorátního pána na zámcích Jičíněves a Vokšice, a jeho manželky Margarety Thun-Hohensteinové (1885–1968).
Jako vlastenec podepsal Prohlášení české a moravské šlechty ze září 1939 – společně se svým otcem Jindřichem Mariou Schlikem a bratry Zikmundem (1916–1988), Jindřichem (1916–2004) a Ondřejem (1917–1942).
Po komunistickém puči byl jeho rodičům znárodněn majetek a v únoru 1949 byli donuceni narychlo opustit zámek. Poté František pracoval jeden rok jako tajemník dosazeného správce. Následovala práce kočího na bývalém schlikovském statku. Později přijal práci na pozici odhadce léčivých bylin ve firmě Spofa. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy emigroval s rodinou do Spolkové republiky Německo.[3]
Po sametové revoluci mu byl vrácen majetek v restituci. Jeho rod tak vlastní např. zámek v Jičíněvsi.
Rodina
Dne 17. dubna 1945 se v Jičíněvsi oženil s francouzskou hraběnkou Kunhutou Busseul (4. června 1921 Horgoš, Srbsko – 21. dubna 2008 Jičíněves), dcerou Raoula Busseula a jeho manželky Marie Terezie Lobkowiczové. Narodily se jim následující děti:
1. Jindřich (*19.3.1946 Praha)
⚭ (7.6.1969 Praha) Zdenka Jílková (*21.3.1948 Pardubice)
2. Terezie (*11.1.1949 Jičín)
⚭ (22.6.1996 Karlovy Vary) Georg Wilhelm von Brandt (*24.5.1940 Windhoek, Namibie)
3. František (*9.1.1952 Jičín)
⚭ (20.10.1995 Sonderborg, Dánsko) Anna Divina Beatrice Mastellari (*3.2.1947 Schwäbisch-Hall)
♣♣♣