Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
OTEC Vratislav I. Přemyslovec *c. 888 místo † 13.2.921 místo |
MATKA Drahomíra ze Stodoran *datum místo † datum místo |
4. český kníže 922/925-935
sv. Václav I. Přemyslovec*c. po 907 místo † 28.9.935 Stará Boleslav, vražda |
|
Václav I. Svatý byl pohřben po 28.9.935, Stará Boleslav (translace 4.3.938 či v šedesátých letech 10. století, Pražský hrad, sv. Vít). V nejstarších legendách je uvedeno pouze denní datum Václavovy smrti, teprve později se v legendách a kronikách jako rok úmrtí objevuje datum 929. Toto doplnění ročního data je v současnosti na základě kombinace zpráv ostatních pramenů, a to především Widukinda, považováno za chybné. Datum narození je výsledkem kombinace známých dat a biologických možností členů přemyslovského rodu. | |
oo dvacátá léta 10. století |
|
MANŽELKA neznámá |
|
OTEC MANŽELKY jméno titul příjmení *datum místo † datum místo |
MATKA MANŽELKY jméno titul příjmení *datum místo † datum místo |
POTOMCI |
|
Zbraslav (levoboček) |
*datum místo † datum místo |
♣♣♣
Po smrti svého otce Vratislava I. byl Václav I. příliš mladý, byl proto dán ještě do výchovy Ludmile. V letech 921-922/925 pod regentskou vládou své matky Drahomíry.
Václava I. nechal roku 935 zavraždit jeho bratr Boleslav. Ať už jeho pohnutky byly jakékoli, dal Václavovy ostatky po třech letech od jeho zavraždění dne 4. března přenést do svatovítské rotundy na Pražském hradě, kterou nechal kníže Václav vystavět. Tím začíná „druhý život“ sv. Václava. Vnuk prvního křesťanského knížete Bořivoje a jeho manželky sv. Ludmily začal být jako mučedník a patron české země uctíván bezprostředně po své smrti. Nad jeho hrobem bylo nejdříve zřízeno biskupství a časem mu byla symbolicky svěřena i péče o celý český stát. Tak se z něj stal věčný panovník, který pouze dočasně propůjčoval správu země právě vládnoucím knížatům a králům.