Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Shlédnutí videa s Václavem Havlem z roku 1994 inspirovalo Jiřího Troskova k napsání těchto několika vět. "Asi se mi stýská... inu politický vývoj! A nějak mě při tom napadlo pár slovních spojení: inteligent není nadávka, komunikace je o naslouchání, slušnost je ctnost, demokracie je o zodpovědnosti občana, arogance není odvaha a láska je dar, jenž si nelze vynutit."“ Zobrazit celý citát »

Jiří baron Troskov a jeho inspirace






PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.



Přemyslovec, Spytihněv I. *c. 875 † 915

25. 6. 2020 | Redakce | Osobnosti

 

OTEC
Bořivoj I. Přemyslovec
*c. 852/853 místo  † 888/890 místo
MATKA
sv. Ludmila
*c. 860 c. Mělník † 15.9.921 Tetín
2. český kníže v letech c. 888/894 – 915

 

Spytihněv I. Přemyslovec

*c. 875 místo † 915 místo ‡ Pražský hrad, P. Marie

 

♣  starší syn sv. Ludmily  ♣

Spytihněv I. byl 2. český kníže, vládnoucí od roku c. 888/894 až do své smrti v roce 915. Jako starší syn byl nástupcem knížete Bořivoje I. Byl starším bratrem svého nástupce Vratislava I. Přemyslovce. V době otcovy smrti nebyl ještě zletilý a Čechy spadaly krátký čas pod přímou vládu velkomoravského Svatopluka. Nástup tohoto mladého Přemyslovce na český knížecí stolec se časově přibližně překrýval se skonem  panovníka Velké Moravy někdy v roce 894.  Poté se rodící český stát odpoutal od Velké Moravy.

oo datum místo

MANŽELKA

Neznámé jméno a příjmení

*datum místo † datum místo ‡ Pražský hrad, kostel P. Marie

OTEC MANŽELKY
jméno titul příjmení
*datum místo † datum místo
MATKA MANŽELKY
jméno titul příjmení
*datum místo † datum místo

POTOMCI

bez potomků

bez potomků
Freska Spytihněva I. ve Znojemské rotundě.

Za vlády Spytihněva I. byla celá plošina ostrohu nad řekou Vltavou, kde jeho otec nechal vystavět kostelík Panny Marie, obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu.

Spytihněvovou manželkou byla zřejmě žena pohřbená několik let po jeho smrti do jeho hrobky na Pražském hradě pod podlahou kostela Panny Marie a jejíž náušnice pocházejí nejvýš z prvních desetiletí 10. století. O jejich případných potomcích není nic známo.Spytihněv je pravděpodobně také zakladatelem skupiny hradišť, která stála na hranicích původní přemyslovské domény (tzv. knížecího rodového patrimonia).

Jedná se o hradiště TetínLibušínBudeč, MělníkStará Boleslav a Lštění.

Pro tato hradiště je společná vzdálenost od centra – Pražského hradu (26–34 km), podobný způsob výběru místa a výstavby, i způsob, jakým jsou zmiňována v písemných pramenech (vždy druhořadé vůči Pražskému hradu). Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek.

Vlevo kníže Spytihněv I. na obrázku z Kroniky Václava Hájka
z Libočan.

Převzato z Wikipedie





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás