Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Orlík, sídlo Schwarzenbergů
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
| OTEC Hostivít z rodu Přemyslova *datum místo † datum místo |
MATKA není doložena *datum místo † datum místo |
1. český kníže
Bořivoj I. Přemyslovec*c. 852/853 místo † 888/890 místo |
|
|
Bořivoj I. je první historicky doložený český kníže (před 872 – c. 883, c. 885 – c. 888). Bojoval s pěti dalšími českými knížaty (Svatoslav/Zventislav, Vitislav/Witislan, Heřman/Heriman, Spytimír/Spoitimar a Mojslav/Moyslan) proti Frankům (872). Moravský Svatopluk asi roku 883 ovládl Čechy a fakticky tak došlo v letech c. 883 – 895 k podřízení Bořivojova území Moravě. Následovala pohanská a protimoravská reakce a vyhnanství Bořivoje na Moravě (c. 883-885). Bořivoj ale s pomocí moravských bojovníků v přemyslovském knížectví vzpouru potlačil a současně zlomil i moc kmenového shromáždění (sněmu). To byl významný krok na cestě k vytvoření raně středověkého státu. Přemyslovec tak přestal být kmenovým knížetem a stal se skutečným vládcem ve své zemi. Veškerá absolutní životní data Bořivoje I. jsou vykombinována na základě zpráv análů, legend a kronik, které mnohdy Bořivoje vůbec nezmiňují, nebo uvádějí jiná chybná data. |
|
|
oo 874/875 |
|
|
MANŽELKA *c. 860 podle pověsti Mělník † 15.9.921 Tetín |
|
| OTEC MANŽELKY (polabsko) srbský kníže Slavibor *datum místo † datum místo |
MATKA MANŽELKY jméno titul příjmení *datum místo † datum místo |
|
POTOMCI Čtyři neznámí potomci jsou v pramenech uvedeni pouze |
|
|
neznámý syn Přemyslovec neznámá dcera Přemyslovna neznámá dcera Přemyslovna neznámá dcera Přemyslovna |
*c. 875 místo † 915 místo *c. 888 ? místo † 13.2.921 místo *datum místo † datum místo *datum místo † datum místo *datum místo † datum místo *datum místo † datum místo |
♣♣♣
Bořivoj I. byl první historicky doložený český panovník pocházející z rodu Přemyslovců.
Podle kronikáře Kosmy byl synem bájného knížete Hostivíta. Jeho předky byla podle pověstí bájná knížata Neklan, Křesomysl, Vojen, Mnata a Nezamysl, který měl být synem mýtické kněžny Libuše a mýtického zakladatel státu Přemysla Oráče. Když si podle starých pověstí kněžna Libuše vybírala za muže Přemysla Oráče ze Stadic, věštila, že Přemyslovo potomstvo bude vládnout této zemi na věky věkův. Rodokmen knížat a králů graficky dokládá, že Libuše měla pravdu. Přemyslovci vládli do roku 1306, poté na královský trůn usedali členové jiných rodů, ale i ti byli po přeslici potomky první zakladatelské dynastie. V hlavní rodokmenové linii je tak poslední český král Karel III. Habsbursko-Lotrinský přímým potomkem prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje I. a jeho manželky sv. Ludmily v 32. generaci. To představuje časově celé tisíciletí, neboť mezi úmrtími sv. Ludmily a Karla III. uplynul 1001 rok.