Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Poslední rozloučení s Karlem Schwarzenbergem dojalo mnohé, Matěj Stropnický k nim ale nepatří. Proti jeho až nenávistným protišlechtickým výrokům z hloubi stalinských padesátých let minulého století se ohradil Jiří Jan princ Lobkowicz z mělnické větvé knížecího rodu.“ Zobrazit celý citát »Rozdíl mezi šlechtou a primitivismem
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů
Orlík, sídlo Schwarzenbergů
| OTEC Křesomysl z rodu Přemyslova *datum místo † datum místo |
MATKA jméno titul příjmení *datum místo † datum místo |
Neklan z rodu Přemyslova*datum místo † datum místo |
|
|
Neklan byl jeden ze sedmi bájných českých knížat, potomek legendárních Přemysla a Libuše, podle Kosmy otec rovněž legendárního Hostivíta. Jedna z teorií týkajících se počtu těchto knížat je podepřena románskými freskami na zdech rotundy ve Znojmě. Ale identita těchto postav není jasná, například Anežka Merhautová tvrdí, že tyto fresky zobrazují historicky doložené Přemyslovce včetně moravských údělníků. |
|
|
oo datum místo |
|
|
MANŽELKA jméno titul příjmení |
|
| OTEC MANŽELKY jméno titul příjmení *datum místo † datum místo |
MATKA MANŽELKY jméno titul příjmení *datum místo † datum místo |
|
POTOMCI |
|
| *datum místo † datum místo | |
♣♣♣
WIKIPEDIE
Lucká válka
Neklan měl být mírný a dobromyslný a do bojů za sebe posílal svého dvojníka Tyra-Čestmíra (identický motiv najdeme u Homéra: Patroklos stejnou službu prokázal Achillovi). V Lucké válce prý pobil Neklanovy nepřátele a sám zemřel. Neklan se ujal sirotka po poraženém knížeti Vlastislavovi a svěřil ho svému příteli Durynkovi. Ten ale dítě zavraždil, protože se domníval, že mu kníže bude vděčný. Když si přišel pro odměnu, byla taková, že si mohl vybrat způsob smrti: probodnutí, skok ze skály nebo oběšení. Durynk se pak měl sám oběsit na staré olši poblíž Prahy.
Vladimír Karbusický dokazuje, že Kosmas při líčení podrobností Lucké války vychází ze staršího franského zdroje. Kosmas v Lucké válce zřejmě popisoval historickou událost z doby pozdější než z období předbořivojovského, totiž pravděpodobně pohraniční půtku knížete Boleslava I. z roku 936.
Neklan údajně mnoho let úspěšně vládl české zemi. Jeho nástupcem se stal Hostivít a mladšímu Děpoltovi připadla zem Kouřimská.
Původ jména
Jméno Neklan zaznamenal ve své Kronice české Kosmas, převzala ho i většina historiků z 19. století, včetně Františka Palackého. Původ jména lze odvodit od slova klát. Prefix ne pak má značit mírumilovnost.
Záviš Kalandra uvádí, že jména sedmi mytických českých knížat jsou odvozena ze starých slovanských názvů dnů v týdnu. Neklan by jako šestý z nich odpovídal pátku.
Podle teorie Vladimíra Karbusického pochází dvanáct jmen mytických postav české historie včetně sedmi knížat z úryvku staroslověnského (či staročeského) textu – poselství Čechů k Frankům v 9. století. V tomto textu mělo být psáno: Krok’ kazi (Tetha), lubo premyšl, nezamyšl m’nata voj’n u‘ni zla, kr’z my s‘ neklan (am), gosti vit, což se vykládá jako: Zastav své kroky, Tetha (oslovení tehdejšího vůdce Franků, popřípadě západních sousedů obecně) a raději přemýšlej, nezamýšlím na tebe vojnu ani zla, kříži my se neklaníme, hosty vítáme. Text je zachován ve znojemské kapli. Renomovaný historik Dušan Třeštík k tomu napsal: “[…] Karbusického objev, vysvětlení Kosmova seznamu knížat jakožto pozůstatku hrdinské písně o bojích s “Teuty” (Němci) […] je stejně tak nápaditý jako absurdní a nezaslouží si proto ani komentáře.”
Odraz v umění
Drama: Julius Zeyer: Neklan – divadelní hra, tragédie o pěti jednáních, (1892) odměněná Náprstkovou peněžitou cenou premiéra v Národním divadle v Praze r. 1896, do roku 1959 nastudováno šestkrát.
Názvy
Neklanova ulice v Praze 2, na Vyšehradě
restaurace U Neklana, v Neklanově ulici v Praze 2, na Vyšehradě
ulice Na Neklance (nazvaná podle zaniklé usedlosti Neklanka) v Praze 5 na Smíchově
rezidence Neklanka (developerský projekt novostaveb) v Praze 5 na Smíchově
♣♣♣