Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou
Orlík, sídlo SchwarzenbergůOsobnosti
Kálnoky, Gustav *1892 † 1979
15. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti
Člen rodu Kálnoky, který v roce 1939 podepsal společně se svými švagry Karlem a Jiřím Belcredi Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939, ve kterém se přihlásil k českému národu. Prohlášení podepsalo 85 zástupců 33 šlechtických rodů.
Kaplíř ze Sulevic, Albrecht † 1616
31. 3. 2019 | Redakce | Osobnosti
Albrecht Kaplíř ze Sulevic († 6.8.1616) český rytíř pocházenící z třebívlické větve starého vladyckého rodu Kaplířů ze Sulevic. Jeho otec, který ho přežil, byl Kašpar Kaplíř ze Sulevic popravený roku 1621 za účast na stavovském odboji. Albrecht podnikl kavalírskou cestu do ciziny, v roce 1601 studoval na právnické fakultě univerzity v Perugii a v roce 1605 na univerzitě v Orléansu. Od roku 1606 byl v císařských službách, byl císařský rada a plukovník.
Kaplíř ze Sulevic, Kašpar *1535 † 1621
12. 4. 2019 | Redakce | Osobnosti
Kašpar Kaplíř ze Sulevic (*1535 † 21.6. 1621, Praha) byl český rytíř, člen direktoria českých stavů v době stavovského povstání (1618–1620). Jako generál dělostřelectva pod velením hraběte Thurna se účastnil v roce 1618 obléhání Vídně, za vlády Fridricha Falckého byl v letech 1618–1620 nejvyšším zemským písařem. V únoru 1621 jej dle císařského listu zatkli a uvěznili v Bílé věži Pražského hradu. Mimořádný tribunál jej odsoudil k popravě na Staroměstském náměstí spolu s dalšími „českými" pány.
Kaplíř ze Sulevic, Zdeněk Kašpar *1611 † 1686
31. 3. 2019 | Redakce | Osobnosti
Zdeněk Kašpar hrabě Kaplíř svobodný pán ze Sulevic (*1911 † 6.10.1686) byl český šlechtic, císařský vojenský velitel. Měl významný podíl při záchraně Vídně při jejím obléhání vojsky Osmanské říše, které skončilo bitvou na Kahlenbergu 12.9.1683 a porážkou muslimů. Za záchranu Vídně byl 21.9.1683 povýšen císařem Leopoldem I. do hodnosti polního maršála.
Karlovec, Karel I. Veliký *742 † 814
5. 4. 2022 | Drocár Jan | Osobnosti
Karel I. Veliký byl franský král a první středověký římský císař v letech 800-814. Králem Franků se stal roku 768, králem Langobardů roku 774 a římským císařem roku 800. Během raného středověku sjednotil většinu západní a střední Evropy.
Karlovec, Ludvík I. Pobožný *778 † 840
2. 5. 2022 | Drocár Jan | Osobnosti
Ludvík I. Pobožný Karlovec byl od roku 781 králem Akvitánie. Dne 10. 9. 813 ho otec Karel Veliký určil svým nástupcem a prohlásil ho spoluvládcem. Samostatným císařem a franským králem se Ludvík I. stal po otcově smrti 28. 1. 814. Pomazán a korunován byl papežem Štěpánem IV. v remešské katedrále Notre-Dame 5. 10. 816.
Katschner, Rodrigo Carlos *1959
14. 10. 2019 | Drocár Jan | Osobnosti
Rodrigo Carlos Katschner se narodil v Sao Paulu v Brazílii. Zde žili v exilu jeho rodiče, Milan Katschner a Karla za svobodna Loevensteinová, kteří odešli z Československa v roce 1948. V současnosti je Rodrigo Carlos Katschner majitelem statku a zámku v Dobřenicích, který jeho dědeček Karel Loevenstein, dlouholetý generální ředitel Škodových závodů, koupil roku 1928.
Kinská (roz. Amilakvari), Theres *1935 † 2019
20. 4. 2019 | Redakce | Osobnosti
Thamar princezna Amilakvari (*29.7.1935 Paříž † 17.4.2019 Paříž) byla šlechtična francouzsko-gruzínského původu. Pocházela z gruzínského rodu Amilakvari. V Paříži se 29.11.1958 provdala za Radslava hraběte Kinského. Po restituci rodového majetku manžela s ním žila na zámku ve Žďáru nad Sázavou. V profesním životě se Thamar Kinská (roz. Amilakvari) věnovala jaderné energetice, působila i v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii.
Kinská (rozená z Merveldtu), Bernadetta *1922 † 2016
19. 2. 2016 | Redakce | Osobnosti
Bernadetta hraběnka z Merveldtu (*1922 † 2016) pocházela ze starého vestfálského šlechtického rodu známého již v polovině 13. století. V roce 1947 se provdala za M. Josefa hraběte Kinského (*1913 † 2011). Zemřela ve věku 93 let po krátké a těžké nemoci. Smuteční requiem se uskutečnilo v sobotu 27.2.2016 ve farním kostele v Kostelci nad Orlicí a pohřeb v nejbližším rodinném kruhu v neděli 28.2.2016 do rodinné hrobky v Budenicích.
Kinská, Barbora *11.5.1975
15. 5. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Barbora Kinská provdaná Jarošová pochází z kostelecké větve šlechtického rodu Kinských z Vchynic a Tetova. Překládá, spolupracuje mj. také s dabingem České televize. Spoluautorka knihy Modrá krev, která byla čtenářům oficiálně představena na pražském knižním veletrhu Svět knihy v květnu 2023.
Kinská, Evženie Klotilda *1925 † 2023 provd. Dobrzenská
6. 10. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Evženie Klotilda zvaná Génilde hraběnka Kinská pocházela ze starého českého šlechtického rodu Kinských. Provdaná byla Dobrzenská z Dobrzenicz na Potštejně. Po odchodu do exilu v roce 1948 zůstala v zahraničí. V posledních letech žila v Německu u dcery.
Kinská, Marie *1940 † 2021 provdaná Liechtenstein
24. 8. 2021 | Drocár Jan | Osobnosti
Kněžna Marie rozená Kinská byla manželka liechtenštejnského vládnoucího knížete Hanse-Adama II. Narodila se v Praze jako čtvrté ze sedmi dětí Ferdinanda hraběte Kinského z Vchynic a Tetova a Henrietty, rozené hraběnky Ledebursko-Wichelnské. S manželem měla Marie 4 potomky včetně liechtenštejnského korunního prince Aloise.
Kinský, Alfons *1912 † 1998
12. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti
Člen rodu Kinský, který v roce 1939 podepsal společně s dalšími 5 členy rodu Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939, ve kterém se přihlásil k českému národu. Prohlášení podepsalo 85 zástupců 33 šlechtických rodů.
Kinský, Bedřich Karel *1834 † 1899
1. 6. 2021 | Mgr. Jana Janáčová | Osobnosti
Bedřich Karel hrabě Kinský byl v letech 1862-1899 majitelem kosteleckého panství rodu Kinských. Deset let byl také prvním starostou Okresního zastupitelstva v Kostelci nad Orlicí. Podporoval společenskou činnost ve městě.
Kinský, Bedřich Karel *1911 † 1999
15. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti
Člen rodu Kinský. Bedřich byl jedním ze signatářům "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939", které po zveřejnění 7. září 1939, podepsalo 85 členů české zemské šlechty z 33 rodů. Prohlášení podepsalo celkem 6 zástupců rodiny Kinský.
Kinský, Ferdinand Vincenc *1866 † 1916
26. 8. 2021 | Redakce | Osobnosti
Z rodového majetku převzal Ferdinand Vincenc po otcově smrti velkostatek Horažďovice (1904), po matce byl dědicem velkostatku Moravský Krumlov (1905). Roku 1915 získal Řád Zlatého rouna, v rodu Kinských byl osmým a posledním jeho nositelem.
Kinský, František *27.12.1947
7. 6. 2021 | Mgr. Jana Janáčová | Osobnosti
František hrabě Kinský je potomkem kostelecké linie knížecí větve rodu Kinských z Vchynic a Tetova. V letech 2014-2022 byl starostou Kostelce nad Orlicí, v současnosti se věnuje správě rodového zámku. V roce 2001 byl účasten natáčení filmového dokumentu České televize Potomci Přemyslovců, aneb tradice zavazuje a od roku 2017 je průvodcem a hlavní tváří dokumentárního seriálu České televize Modrá krev.
Kinský, František Ferdinand I. *1678 † 1741
3. 1. 2024 | Drocár Jan | Osobnosti
František Ferdinand Kinský byl český šlechtic, diplomat a politik a zakladatel chlumecké větve šlechtického rodu Kinských.
Kinský, František Josef *1879 † 1975
12. 10. 2018 | Mgr. Jana Janáčová | Osobnosti
František Josef hrabě Kinský (*1879 † 1975), hospodář, mluvčím delegace české šlechty před podpisem mnichovské dohody dostavila na Pražský hrad k Edvardu Benešovi, aby vyjádřila svůj postoj k celistvosti Československé republiky.
Kinský, František Oldřich I. *1634 † 1699
29. 8. 2021 | Redakce | Osobnosti
František Oldřich Kinský byl český šlechtic, politik a diplomat v habsburských službách. Absolvoval právnická studia na univerzitě v Lovani. V roce 1658 byl přítomen zvolení a korunovaci Leopolda I. na římského císaře ve Frankfurtu nad Mohanem. V letech 1664–1667 byl místokancléřem, následně v letech 1667–1683 byl prezidentem apelačního soudu. V roce 1683 se stal českým nejvyšším kancléřem.
Kinský, Josef *1913 † 2011
15. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti
Maria Josef hrabě Kinský (*19.11.1913 Kostelec nad Orlicí † 14.3.2011 Kostelec nad Orlicí) - člen hraběcí linie knížecí větve českého šlechtického rodu Kinských z Vchynic a Tetova. V roce 1939 byl signatářem vlastenecké deklarace české šlechty "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939". Po roce 1989 restituoval v dosti zdevastovaném stavu rodový zámek v Kostelci nad Orlicí a téměř v 80 letech se pustil do jeho úspěšné obnovy.
Kinsky, Josef Ervín *1806 † 1862
21. 6. 2021 | Mgr. Jana Janáčová | Osobnosti
Josef Ervín hrabě Kinský Josef Ervin - c.k. komoří, rytmistr v záloze, 1879 poslanec říšské rady, Věnoval se zcela správě statků, Po otci dědil Kostelec nad Orlicí, kde nechal v empírovém stylu v letech 1829-1833 postavit Nový zámek podle plánů vídeňského architekta Jindřicha Kocha (*1781 † 1861).
Kinský, M. František Antonín *1915 † 1993
15. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti
Člen rodu Kinský, který v roce 1939 podepsal společně s dalšími 5 členy rodu Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939, ve kterém se přihlásil k českému národu. Prohlášení podepsalo 85 zástupců 33 šlechtických rodů.
Kinský, Václav Norbert Oktavián *1642 † 1709
28. 3. 2019 | Mgr. Jana Janáčová | Osobnosti
Václav Norbert Oktavián pocházel z rodu Kinských. Dlouhodobě zastával vysoké funkce ve správě Českého království, nakonec byl v letech 1705-1711 nejvyšším kancléřem a v roce 1712 získal Řád zlatého rouna. Dědictvím a nákupy shromáždil rozsáhlý majetek v různých částech Čech. Statky byly po jeho smrti rozděleny mezi pět synů.
Kinský, Vilém *1574 † 1634
15. 4. 2019 | Redakce | Osobnosti
Vilém hrabě Kinský (*1574 † 25.2.1634 Cheb) pocházel ze českého šlechtického rodu Kinských. Byl prvním z vchynické linie, který změnil rodové jméno Vchynský (z Vchynic) na Kinský. Jeho rodiči byli Jan Dlask Vchynský, karlštejnský purkrabí a Anna Pouzarová z Michnic. Vilém Kinský se v roce 1618 podílel na českém stavovském povstání a byl stavovskými zástupci zvolen do třicetičlenného Direktoria.
Kinský, Zdenko Radslav *1896 † 1975
18. 9. 2024 | Drocár Jan | Osobnosti
Na středu 1.1.2025 připadá výročí úmrtí hraběte Zdenko Radslava pocházejícího z chlumecké větve starého českého šlechtického rodu Kinských z Vchynic a Tetova. Vlastnil statek Chlumec nad Cidlinou a byl hlavním iniciátorem šlechtických deklarací z letech 1938 a 1939, jejichž podpisem členové rodů české zemské šlechty v době nejvyššího ohrožení státu nacismem, jednoznačně vyjádřili věrnost své zemi, českému národu a jazyku.
Klement VI. *1291 † 1352
4. 8. 2022 | Redakce | Osobnosti
Klement VI. byl od 7.5.1342 papež (198. v pořadí), francouzského původu. Byl přítelem Karla IV., poprvé se setkali na francouzském královském dvoře. Roku 1344 jako papež na žádost českého krále Jana Lucemburského a tehdy ještě kralevice Karla povýšil pražské biskupství na arcibiskupství. Zásadním způsobem také ovlivnil volbu Karla IV. římským císařem.
Kolowrat-Krakovský, Filip Nerius *1688 † 1773
25. 4. 2019 | Redakce | Osobnosti
Filip Nerius (Neri) hrabě Krakowský z Kolowrat (křtěn 26.3.1686 Praha † 28.3.1773 Praha) byl český šlechtic ze starobylého rodu Kolowratů a dlouholetý nejvyšší purkrabí Českého království. Proslul jako zakladatel Ústavu šlechtičen na Pražském hradě (1755). Držitel řádu Zlatého rouna. Mladší bratr nejvyššího kancléře Viléma Albrechta Krakovského z Kolovrat (*1678 † 1738).
Kolowrat-Krakovský, Hanuš *1879 † 1955
12. 6. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti
Hanuš hrabě Kolowrat-Krakowský (*24.6.1879 Černíkovice † 14.4.1955 Rychnov nad Kněžnou) z rychnovské větve rodu. Byl signatářem 3. deklarace "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939", kterou po jejím zveřejnění 7.9.1939, podepsalo 85 šlechticů z 33 rodů.
Kolowrat-Krakovský, Jindřich/Henry st. *1897 † 1996
12. 2. 2022 | Redakce | Osobnosti
Člen krakovské větve šlechtické rodiny Kolovratů. Významný diplomat, politik, národohospodář, protifašistický bojovník a mecenáš. Velvyslanec v Turecku 1946–1948, po komunistickém převratu v roce 1948 odešel s rodinou do USA. V 90. letech 20. století restituoval rodinný majetek.
Kolowrat-Krakowský, Egon *1889 † 1971
12. 6. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti
V roce 1939 podepsal společně s dalšími zástupci šlechtických rodů Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939, ve kterém se přihlásil k českému národu.
Kolowrat-Krakowský, Leopold Vilém *1727 † 1809
20. 10. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Leopold Vilém pocházel ze starého českého šlechtického rodu Kolowratů. Těšil se přízni Marie Terezie. Byl v letech 1769-1772 český kancléř, 1772-1782 president dvorské komory, 1782-1796 nejvyšší kancléř a 1796-1808 státní a konferenční ministr a ministr vnitra.
Kolowrat-Krakowský, Otomar *1891 † 1966
16. 6. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti
Otomar hrabě Kolowrat-Krakowský (*11.2.1891 Praha † 4.3.1966 Praha) signoval 3. deklaraci "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939", kterou po jejím zveřejnění 7.9.1939, podepsalo 85 šlechticů z 33 rodů. Otomar zůstal svobodný, byl čestným rytířem Maltézského řádu.
Kolowrat-Krakowský, Zdeněk *1881 † 1941
16. 6. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti
Zdeněk hrabě Kolowrat-Krakowský (*9.7.1881 Černíkovice † 19.11.1941 Rychnov nad Kněžnou) podepsal 1. šlechtickou deklaraci a 17.9.1938 se účastnil audience, na které byla předána prezidentu Edvardu Benešovi. Byl také signatářem 3. deklarace "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939", kterou po jejím zveřejnění 7.9.1939, podepsalo 85 šlechticů z 33 rodů.
Kolowrat-Libštejnský, František Antonín, *1778 † 1861
29. 10. 2016 | Redakce | Osobnosti
František Antonín hrabě Kolowrat-Libštejnský, *31.1.1778, Praha † 4.4.1836 Vídeň). Český a rakouský státník. Byl členem Císařské rady císaře Ferdinanda I., rytířem Řádu zlatého rouna a posledním mužským příslušníkem libštejnské větve Kolowratů. Patřil k zakladatelům Národního muzea a byl mecenášem české vědy.
Korff-Schmising-Kerssenbrock, Adrienne *8.5.1943
5. 11. 2024 | Drocár Jan | Osobnosti
Adrienne hraběnka Korff-Schmising-Kerssenbrocková vystudovala Univerzitu Palackého v Olomouci a poté působila také jako gymnazijní profesorka. Je sběratelkou umění a kromě dalších aktivit je od roku 2010 také předsedkyní Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách (JZHČ). Tento spolek české zemské šlechty 24.4.1811 zahájil první školní rok na Pražské konzervatoři a její činnost poté až do roku 1918 financoval. V roce 2010 byla činnost JZHČ při Pražské koncervatoři znovuobnovena.
Korff-Schmising-Kerssenbrock, Arthur *1914 †1979
3. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti
V roce 1939 podepsal společně s dalšími zástupci šlechtických rodů Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939, ve kterém se přihlásil k českému národu. Tato deklarace byla předložena prezidentu Emilu Háchovi. Prohlášení, které podepsal rovněž jeho otec Clémens, podepsal Arthur za sebe a za svého bratra Klementa.
Korff-Schmising-Kerssenbrock, Clémens *1883 † 1960
2. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti
V roce 1939 podepsal společně s dalšími zástupci šlechtických rodů Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939, ve kterém se přihlásil k českému národu. Tato deklarace byla předložena prezidentu Emilu Háchovi. Prohlášení podepsali rovněž jeho synové Klement a Arthur a zeť Jaroslav Lobkowicz, manžel jeho dcery Gabriely, který prohlášení jménem hraběte podepsal.
Korff-Schmising-Kerssenbrock, Klement *1912 † 1989
2. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti
V roce 1939 podepsal společně s dalšími zástupci šlechtických rodů Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939, ve kterém se přihlásil k českému národu. Tato deklarace byla předložena prezidentu Emilu Háchovi. Prohlášení za Klementa podepsal jeho bratr Arthur.
Korff-Schmising-Kerssenbrocková, Terezie *1888 † 1973
31. 12. 2018 | Drocár Jan | Osobnosti, Rodokmeny
Terezie hraběnka Korff-Schmising-Kerssenbrocková (*6.10.1888 Líšťany † 10.2.1973 Chur) byla vychovatelka dětí posledního rakouského a českého panovníka Karla I. (III.) a jeho choti Zity. Prožila s nimi celý život a v náručí císařovny a královny Zity také zemřela. S potomky Otty Habsburského (*1912 † 2011), nejstaršího z těchto dětí, měla Terezie i společné předky.
Krok vojvoda *datum † 709
16. 4. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
Tři dcery moudrého soudce a vládce kmene Čechů Kazi, Teta a Libušěe se objevují v Kosmově kronice z počátku 12. století. Jejich existence není historicky doložena, všechny ale mají pevné místo v českých národních pověstech. Hlavní roli hraje Libuše, která s Přemyslem Oráčem založila dynastii Přemyslovců.