Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Řád Bílého lva je nejvyšší státní vyznamenání České republiky. Původně byl udělován osobám, které se zvlášť vynikajícím způsobem zasloužily o Československo, a to od roku 1922. V současné podobě, jejímž výtvarným autorem je Michal Vitanovský, je udělován v České republice od roku 1994.“ Zobrazit celý citát »Řád Bílého lva
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
OTEC Daniel Norbert rytíř Pachta z Rájova *c. 1611 místo † 3.2.1682 Praha |
MATKA Mechthilda von Heister *datum místo † 27.2.1684 Praha |
Jan Jáchym hrabě Pachta z Rájova
*26.6.1676 místo † 26.12.1742 Einsiedle |
|
Jan Jáchym hrabě Pachta z Rájova pocházel z rodu Pachtů z Rájova (též Pachtů von Rayhofen) původně měšťanské rodiny, která v roce 1628 získala z rukou císaře Ferdinanda II. erb a šlechtický přídomek. 25.8.1701 panský stav království Českého. V letech 1676-26.10.1742 svobodný pán (baron), 19.10.1721 povýšen do hraběcího stavu. Okresní hejtman Boleslavského okresu, roku 1716 zakoupil zámek Nový Falkenburk u Jablonného v Podještědí v severních Čechách. Ve druhém čtvrtině 18. stol. nechal postavit Lovecký zámeček. V roce 1742 byl za francouzské okupace Prahy zajat a když ho Francouzi odváželi z Prahy, po cestě zemřel. |
|
oo 23.4.1709 Praha |
|
MANŽELKA Antonie Josefa (Eusebia) Scheidler von Scheidlen |
|
OTEC MANŽELKY Ferdinand Christoph Scheidler rytíř von Scheidlen *datum místo † 1696 místo |
MATKA MANŽELKY Maria Terezie Losy z Losinthalu *20.1.1659 místo † 1695 místo |
POTOMCI |
|
František Josef hrabě Pachta z Rájova |
*12.o8.1710 † 28.11.1799 pokračovatel rodu *oo.12.1718 † o7.o2.1803 *oo.oo.1720 † oo.oo.1760 *oo.oo.1723 † oo.oo.oooo |
♣♣♣
Jan Jáchym Pachta (asi 1676–1742) byl pátým synem zemského úředníka Daniela Pachty, povýšeného v roce 1654 do vladyckého stavu. Hraběcí titul získala rodina až roku 1721. O ambicích a kulturních zájmech mladého aristokrata svědčí skutečnost, že si v průběhu grand tour, tradiční cesty do Itálie za vzděláním a zkušenostmi, nechal zhotovit svou okázalou „kavalírskou“ podobiznu u mondénního římského malíře, který se však tehdy teprve začínal prosazovat jako portrétista společenské smetánky. Trevisani zachytil mladíka ve stylizované póze charakteristické pro daný žánr. Jan Jáchym Pachta je elegantně oblečen, hlavu mu kryje bohatá alonžová paruka a jeho společenský status zvýrazňují vedle prsního krunýře také meč zavěšený u pasu a hůlka nenuceně opřená o nádherně vyřezávaný stolek. Bohatý kolorit, expresivní přednes a tvarová dynamika, patrná zvláště v podání velkolepě řasených draperií, upomínají na umělcovo benátské stylové východisko. V pozdějších Trevisaniho portrétech se naopak výrazněji uplatnil umírněný „římský“ klasicismus akademického ražení. Právě tyto obrazy, následující vzor uznávaného Carla Maratty, získaly Francescovi Trevisanimu setrvalou oblibu mezi objednavateli v Záalpí. Aristokratičtí milovníci umění v barokních Čechách jej zahrnovali zakázkami po následující čtyři desetiletí. Na rubu původního plátna je nápis: Joann: Joachimus Comes Pachta Romae Ann. 1696 aetatis suae 20: Famosus Trevisano fec. („Jan Jáchym hrabě Pachta v Římě roku 1696 ve věku 20: vytvořil slavný Trevisano“). (editor Lenka Stolárová a Vít Vlnas).
♣♣♣