Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
OTEC Filip Vilém August princ a falckrabě z Neuburgu *19.11.1668 Neuburg † 5.4.1693 Zákupy |
MATKA Anna Marie Františka Sasko-Lauenburská *13.6.1672 Ostrov nad Ohří † 15.10.1741 Zákupy |
neuburská falckraběnka a bavorská princezna
Marie Anna Karolína Neuburská z Wittelsbachu*30.1.1693 Zákupy † 12.9.1751 Ahaus |
|
Vyrůstala na zámku v Zákupech ve společnosti chův a vychovatelek. Její matka doufala, že zní vyroste dědička jejího velkého panství, a že později, až vyroste, budou spolu sdílet zájem o správu hospodářství. Když Marie Anna Františka povyrostla, dopřála jí její matka velké vzdělání a možnost pohybovat se ve vysoké společnosti. Po návratu na rodné Zákupy byla její matka překvapena její strojeností a svázaností s etiketou (sama totiž byla svým otcem vychovávána, aby se v soukromí chovala jako normální lidé, bez etikety). |
|
oo 5.2.1719 Zákupy (Reichstadt) |
|
MANŽEL Ferdinand Maria Inocenc Bavorský z Wittelsbachu |
|
OTEC MANŽELKY bavorský vévoda Maximilian II. Emanuel Wittelsbach *11.7.1662 Mnichov † 26.2.1726 Mnichov |
MATKA MANŽELKY polská princeznaTereza Kunhuta Sobieska *4.3.1676 Varšava † 10.3.1730 Benátky |
POTOMCI |
|
Maximilian Joseph Franz Klement František de Paula |
*11.04.1720 † 28.04.1738 Mnichov-Mnichov
*19.04.1722 † 06.08.1770 Mnichov-Mnichov |
♣♣♣
Podle závěti, kterou napsala její matka Anna Marie Františka Toskánská v Kácově, se stala Marie Anna Karolína, jako její jediná dcera, v říjnu 1741 dědičkou celého panství.
Neboť byla Marie Anna Karolína manželkou bratra Karla VII. Bavorského, musela 27.1.1743 na rozkaz královny Marie Terezie Habsburské opustit Čechy pro podezření, že je v tajném spojení se svým švagrem. Odešla do Žitavy a do Čech se vrátila až v říjnu 1747.
Marie Anna Karolína zemřela 12. 9.1751 cestou do Vestfálska v Ahausu. Po její smrti se dědicem Zákupského panství se stal její syn bavorský vévoda Klement František de Paula. Byl to státník a voják. Obnovil stavební činnost, především přístavbou kaple. Kaple se musela vyhnout staršímu špýcharu a svým zalícováním s hlavní fasádou částečně narušuje přísnou symetrii stavby. Štukatérskou výzdobu kaple provedl Antonín Oldelli.
Klement František de Paula zemřel roku 1770 a jeho statky přešly do majetku rakouských císařů.
V roce 1754 převzal panství bavorský kurfiřt Maxmilián Josef a zájem majitelů o hostivický zámek postupně upadá. V roce 1797 ještě zaznamenáváme úpravy zahrady, kde byla zřízena fontána, ale již v roce 1806 píše správce budovy přípis o havarijním stavu budovy. Navrhované opravy se uskutečnily jen částečně, a tak v roce 1823 musela být pro značnou sešlost stržena věžička. Současně byl vyměněn krov. K větší opravě střechy došlo v roce 1871, kdy se musely odstranit následky velké vichřice.
Tachlovické panství, ke kterému patřila i Hostivice, se stalo v 19. století soukromým majetkem habsburského domu. Nejprve patřilo Ferdinandu V. Dobrotivému, poté císaři Františku Josefu I. Zámek přestal sloužit svému účelu a byl pronajímán na byty. Kaple byla rozdělena a spodní část sloužila jako uhelna, horní jako sušárna prádla. Po rozpadu Rakouska-Uherska převzaly hospodaření v areálu hostivického zámku státní statky a v roce 1957 pak Jednotné zemědělské družstvo Hostivice. Po celou tuto dobu se trvale zanedbávala údržba, až se zámek dostal do havarijního stavu. Místní národní výbor již dokonce požádal o vyřazení zámku ze seznamu nemovitých kulturních památek, ale nakonec převážil názor, že zámek by se měl opravit.
MAJITELÉ PANSTVÍ TACHLOVICE
Přehled majitelů panství Tachlovice, které vzniklo v roce 1697
http://www.hostivickahistorie.cz/tachlovickepanstvi/vyvoj.html
1697–1732
Karel Jáchym hrabě Breda
Od hraběte Bredy odkoupila tachlovické dominium v r. 1732 za 954 166 zlatých a 40 krejcarů Anna Marie Františka, velkovévodkyně toskánská. V r. 1741, v době války o dědictví rakouské, přepadla francouzská a bavorská armáda Tachlovice.
1732–1741
Anna Marie velkovévodkyně toskánská *1672 † 1741 (koupě)
oo 29.10.1690 Filip Vilém von Pfalz-Neuburg (*1668 † 1693)
1741–1751
Marie Anna Karolina von Pfalz-Neuburg (*1693 † 1751)
oo 5.2.1719
Ferdinand von Wittelsbach, Herzog von Bayern (*1699 † 1738)
syn
1751–?
Klement František Wittelsbach kurfiřt bavorský (*19.4.1722 † 6.8.1770)
oo 17.1.1724
Maria Anna von Pfalz-Sulzbach (*22.6.1722 † 25.4.1790)
?–1777
Maxmilian Josef kurfiřt bavorský (*
Po velkovévodkyni toskánské zdědila její majetek v r. 1741 dcera Marie Anna Karolína, ovdovělá vévodkyně bavorská. V polovině 18.století (1751 – 1777) patřilo toto panství jejím synům Klementovi Františkovi a Maxmiliánu Josefovi, bavorským kurfirstům.
Druhý z nich zemřel r. 1777 bez dědiců a panství přešlo na Karla Augusta, zweibrückenského vévodu.
Ten jej r.1784 prodal Kristiánovi Augustovi, knížeti valdeckému. Roku 1790 připadlo podle smlouvy zpět Karlu Augustovi.
Ten zemřel r.1795 a odkázal panství bratrovi Maxmiliánu Josefovi, bavorskému kurfirstovi. Když se Maxmilián Josef stal r.1805 bavorským králem, odstoupil všechny zweibrückenské statky v Čechách arcivévodovi Ferdinandovi, salcburskému kurfirstovi a od r. 1814 velkovévodovi toskánskému.
Po něm jej zdědil r.1824 jeho syn Leopold, arcivévoda rakouský a velkovévoda toskánský. Krátce vlastnil zákupské panství a s ním i Tachlovice syn Napoleona Bonaparte – Napoleon II., zvaný Orlík.
Dne 17.prosince 1847 připadly tyto statky jako soukromé císařské jmění císaři Ferdinandovi V., jenž zemřel 29.června 1875. Po jeho smrti přešly na císaře a krále Františka Josefa I.
Více zde: https://tachlovice.webnode.cz/obec-tachlovice/historie-obce/a18-stoleti/
1777–1784
Karel August vévoda zweibrückenský
1784–1790
Kristian August kníže valdecký
1790–1795
Karel August vévoda zweibrückenský (znovu)
1795–1805
Maxmilian Josef kurfiřt bavorský
1805–1824
arcivévoda Ferdinand, kurfiřt salcburský a od 1814 velkovévoda toskánský
1824–1847
Leopold, arcivévoda rakouský a velkovévoda toskánský
1847–1875
rakouský císař Ferdinand V.
1875–1916
rakouský císař František Josef I.
1916–1918
rakouský císař Karel I.