Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Šlechtické rody – abecedně






PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.



Neuburská, Marie Anna Karolína *1693 † 1751

10. 10. 2021 | Redakce | Osobnosti

 

OTEC
Filip Vilém August princ a falckrabě z Neuburgu
*19.11.1668 Neuburg † 5.4.1693 Zákupy
MATKA
Anna Marie Františka Sasko-Lauenburská
*13.6.1672 Ostrov nad Ohří † 15.10.1741 Zákupy
neuburská falckraběnka a bavorská princezna

Marie Anna Karolína Neuburská z Wittelsbachu

*30.1.1693 Zákupy † 12.9.1751 Ahaus

Vyrůstala na zámku v Zákupech ve společnosti chův a vychovatelek. Její matka doufala, že zní vyroste dědička jejího velkého panství, a že později, až vyroste, budou spolu sdílet zájem o správu hospodářství. Když Marie Anna Františka povyrostla, dopřála jí její matka  velké vzdělání a možnost pohybovat se ve vysoké společnosti. Po návratu na  rodné
Zákupy byla její matka překvapena její strojeností a svázaností s etiketou (sama totiž byla svým otcem vychovávána, aby se v soukromí chovala jako normální lidé, bez etikety).

oo 5.2.1719 Zákupy (Reichstadt)

MANŽEL

Ferdinand Maria Inocenc Bavorský z Wittelsbachu
*5.8.1699 Brusel † 9.12.1738 Mnichov

OTEC MANŽELKY
bavorský vévoda
Maximilian II. Emanuel Wittelsbach

*11.7.1662 Mnichov † 26.2.1726 Mnichov
MATKA MANŽELKY
polská princeznaTereza Kunhuta Sobieska
*4.3.1676 Varšava † 10.3.1730 Benátky

POTOMCI

Maximilian Joseph Franz

Klement František de Paula
Theresia Emanuela von Bayern

*11.04.1720 † 28.04.1738 Mnichov-Mnichov

*19.04.1722 † 06.08.1770 Mnichov-Mnichov
*22.07.1723 † 07.03.1743 Mnichov-Frankfurt

♣♣♣

Podle závěti, kterou napsala její matka Anna Marie Františka Toskánská v Kácově, se stala Marie Anna Karolína, jako její jediná dcera, v říjnu 1741 dědičkou celého panství.

Neboť byla Marie Anna Karolína manželkou bratra Karla VII. Bavorského, musela 27.1.1743 na rozkaz královny Marie Terezie Habsburské opustit Čechy pro podezření, že je v tajném spojení se svým švagrem. Odešla do Žitavy a do Čech se vrátila až v říjnu 1747.

Marie Anna Karolína zemřela 12. 9.1751 cestou do Vestfálska v Ahausu. Po její smrti se dědicem Zákupského panství se stal její syn bavorský vévoda Klement František de Paula. Byl to státník a voják. Obnovil stavební činnost, především přístavbou kaple. Kaple se musela vyhnout staršímu špýcharu a svým zalícováním s hlavní fasádou částečně narušuje přísnou symetrii stavby. Štukatérskou výzdobu kaple provedl Antonín Oldelli.

Klement František de Paula zemřel roku 1770 a jeho statky přešly do majetku rakouských císařů.

V roce 1754 převzal panství bavorský kurfiřt Maxmilián Josef a zájem majitelů o hostivický zá­mek postupně upadá. V roce 1797 ještě za­zna­menáváme ú­pravy zahrady, kde byla zřízena fontána, ale již v roce 1806 píše správce budovy přípis o hava­rijním stavu bu­do­vy. Navrho­va­né opravy se uskutečnily jen částečně, a tak v roce 1823 mu­sela být pro značnou sešlost stržena věžička. Současně byl vy­měněn krov. K větší opravě stře­chy došlo v ro­ce 1871, kdy se musely od­stra­nit následky velké vichřice.

Tachlovické panství, ke kterému patřila i Hostivice, se stalo v 19. století soukromým majetkem habsburského domu. Nejprve patřilo Ferdinandu V. Dobrotivému, poté císaři Františku Josefu I. Zámek přestal sloužit svému účelu a byl pronajímán na byty. Kaple byla rozdělena a spodní část sloužila jako uhelna, horní jako sušárna prádla. Po rozpadu Rakouska-Uherska převzaly hospodaření v areálu hostivického zámku státní statky a v roce 1957 pak Jednotné zemědělské družstvo Hostivice. Po celou tuto dobu se trvale zanedbávala údržba, až se zámek dostal do havarijního stavu. Místní národní výbor již dokonce požádal o vyřazení zámku ze seznamu nemovitých kulturních památek, ale nakonec převážil názor, že zámek by se měl opravit.

MAJITELÉ PANSTVÍ TACHLOVICE

Přehled majitelů panství Tachlovice, které vzniklo v roce 1697

http://www.hostivickahistorie.cz/tachlovickepanstvi/vyvoj.html

1697–1732
Karel Jáchym hrabě Breda

Od hraběte Bredy odkoupila tachlovické dominium v r. 1732 za 954 166 zlatých  a 40 krejcarů Anna Marie Františka, velkovévodkyně toskánská.  V r. 1741, v době války o dědictví rakouské, přepadla francouzská a bavorská armáda Tachlovice.

1732–1741
Anna Marie velko­vévod­kyně toskánská *1672 † 1741 (koupě)
oo 29.10.1690 Filip Vilém von Pfalz-Neuburg (*1668 † 1693)

1741–1751
Marie Anna Karolina von Pfalz-Neuburg (*1693 † 1751)
oo 5.2.1719
Ferdinand von Wittelsbach, Herzog von Bayern (*1699 † 1738)

syn

1751–?
Klement František Wittelsbach kurfiřt bavorský (*19.4.1722 † 6.8.1770)
oo 17.1.1724
Maria Anna von Pfalz-Sulzbach (*22.6.1722 † 25.4.1790)

?–1777
Maxmilian Josef kurfiřt bavorský (*

Po velkovévodkyni toskánské zdědila její majetek v r. 1741 dcera Marie Anna Karolína, ovdovělá vévodkyně bavorská. V polovině 18.století (1751 – 1777) patřilo toto panství jejím synům Klementovi Františkovi a Maxmiliánu Josefovi, bavorským kurfirstům.

Druhý z nich zemřel r. 1777 bez dědiců a panství přešlo na Karla Augusta, zweibrückenského vévodu.

Ten jej  r.1784 prodal Kristiánovi Augustovi, knížeti valdeckému. Roku 1790 připadlo podle smlouvy zpět Karlu Augustovi.

Ten zemřel  r.1795 a odkázal panství bratrovi Maxmiliánu Josefovi, bavorskému kurfirstovi. Když se Maxmilián Josef stal r.1805 bavorským králem, odstoupil všechny  zweibrückenské statky  v Čechách arcivévodovi Ferdinandovi, salcburskému kurfirstovi a od r. 1814 velkovévodovi toskánskému.

Po něm jej zdědil r.1824 jeho syn Leopold, arcivévoda rakouský a velkovévoda toskánský.  Krátce vlastnil zákupské panství a s ním i Tachlovice syn Napoleona Bonaparte – Napoleon II., zvaný Orlík.

Dne 17.prosince 1847 připadly tyto statky jako soukromé císařské jmění císaři Ferdinandovi V., jenž zemřel 29.června 1875. Po jeho smrti přešly na císaře a krále Františka Josefa I.

Více zde: https://tachlovice.webnode.cz/obec-tachlovice/historie-obce/a18-stoleti/

 

1777–1784
Karel August vévoda zweibrückenský

1784–1790
Kristian August kníže valdecký

1790–1795
Karel August vévoda zweibrückenský (znovu)

1795–1805
Maxmilian Josef kurfiřt bavorský

1805–1824
arcivévoda Ferdinan­d, kurfiřt salcburský a od 1814 velkovévoda toskánský

1824–1847
Leopold, arcivévoda rakouský a velkovévoda toskánský

1847–1875
rakouský císař Ferdinand V.

1875–1916
rakouský císař František Josef I.

1916–1918
rakouský císař Karel I.





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás