---

Navigace webu publicistika:

---

Navigace webu dokumentace:

---

Vyhledávání:

---

Motto:

---

 

OTEC Josef František princ Lobkowicz *17.2.1803 Vídeň † 18.3.1875 Praha	MATKA Zdenka princezna z Lobkowicz *4.10.1828 Lvov † 25.2.1917 Dolní Beřkovice
Ferdinand princ Lobkowicz *26.6.1850 Dolní Beřkovice † 22.4.1926 Milán
Ferdinand (zvaný Fede) – 1887 c. a k. komoří, 1897 tajný rada, generálmajor, doživotní člen panské sněmovny, V letech 1908 (jmenován byl 28.8.1908) do roku 1913 poslední nejvyšší maršálek Království českého. V letech 1885 -1909 a 1915-1918 byl dvakrát předsedou spolku české zemské šlechty s názvem Jednota pro zvelebení hudby v Čechách. Tato Jednota v roce 1810 založila Pražskou konzervatoř, kterou poté 108 let financovala a ekonomicky řídila. Statky: Dolní Beřkovice, Cítov, Vintířov.
oo 11.11.1883 Vídeň
MANŽELKA Ida Marie hraběnka Podstatzká-Lichtenstein *23.10.1865 Vídeň † 4.4.1919 Dolní Beřkovice
OTEC MANŽELKY Leopold hrabě Podstatzky-Lichtenstein *25.6.1840 Telč † 17.2.1902 Opatia	MATKA MANŽELKY Franziska hraběnka z Paaru *10.5.1842 Vídeň † 4.2.1881 Vídeň
POTOMCI
Josef  Ferdinand princ Lobkowicz Marie Zdeňka princezna z Lobkowicz Leopold princ Lobkowicz Mořic princ Lobkowicz Františka princezna z Lobkowicz Marie Ida princezna z Lobkowicz	*04.09.1885 † 25.10.1914 *30.06.1886 † 10.07.1887 *07.07.1888 † 15.05.1933 *03.05.1890 † 07.08.1944 *02.04.1893 † 17.02.1964 *24.05.1896 † 27.04.1985

♣♣♣

WIKIPEDIE:

Ferdinand Jiří z Lobkowicz, též Ferdinand princ z Lobkowicz, německy Ferdinand Prinz von Lobkowitz (*26.6.1850, Dolní Beřkovice † 22.4.1926, Milán) byl český šlechtic a politik, v letech 1907–1913 nejvyšší maršálek Českého království. Pocházel z dolnobeřkovické větve rodu Lobkoviců.

Narodil se jako Maria Ferdinand Jiří August Melchior princ z Lobkowicz do vlivného šlechtického rodu Lobkowiczů. Byl synem generála Josefa Františka Karla z Lobkowicz (*1803 † 1875) a jeho druhé manželky Marie Sidonie (Marie Zdenky) z mělnické linie Lobkowiczů (*1828 † 1917).

Veřejné a politické aktivity

Studoval na gymnáziu v Praze, kde maturoval v roce 1868. Po maturitě studoval práva. V roce 1871 absolvoval vojenskou službu. Od roku 1875 se věnoval správě rodového majetku a profiloval se jako zemědělský odborník. Specializoval se na pěstování cukrové řepy, révy a chmelu. Angažoval se v místní politice (v okresních samosprávných sborech) a v hospodářských organizacích.

Později byl aktivní i ve vrcholové politice. Od roku 1880 byl členem zemské školské rady, v letech 1891–1908 i jejím předsedou. V doplňovacích volbách roku 1882 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval velkostatkářskou kurii v Čechách. Slib složil 23.2.1882. Ve vídeňském parlamentu zastupoval Stranu konzervativního velkostatku.

Od roku 1883 zároveň zasedal coby poslanec Českého zemského sněmu, kde jeho kariéra vyvrcholila v letech 1908–1913 coby nejvyšší maršálek Českého království (předseda zemského sněmu). Ve funkci přitom nahradil dalšího člena svého rodu, Jiřího Kristiána z Lobkovic.

Od roku 1892 až do zániku monarchie byl doživotním členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady). Panská sněmovna ho opakovaně volila do delegace pro rakousko-uherské vyrovnání (pravidelné jednání zástupců obou polovin monarchie s cílem odsouhlasit finanční transfery) a v letech 1895, 1901, 1906 a 1907 byl předsedou této delegace. Těsně před zánikem monarchie byl místopředsedou Panské sněmovny (1917–1918).

I nadále se trvale věnoval agrárním otázkám, podílel se na mezinárodních odborných kongresech a působil v hospodářské radě při ministerstvu zemědělství. Byl aktivní i v četných českých organizacích. Byl dlouholetým předsedou kuratoria pražské hudební konzervatoře.

Z čestných hodností dosáhl titulu c. k. komořího (1887) a v roce 1897 byl jmenován c. k. tajným radou. Za zásluhy byl nositelem Řádu sv. Štěpána (1898) a Řádu železné koruny I. třídy (1907). V roce 1913 obdržel Řád zlatého rouna.

Rodina

Ve Vídni se 11.11.1883 se oženil s hraběnkou Idou Marií Antonií Podstatskou z Lichtenštejna (*23.10.1865 Vídeň † 4.9.1919 Dolní Beřkovice), dcerou poslance moravského zemského sněmu a majitele velkostatku Telč hraběte Leopolda III. Podstatského-Lichtensteina. Ida Lobkowiczová byla c. k. palácovou dámou, dámou Řádu hvězdového kříže, čestnou dámou Maltézského řádu a nositelkou Alžbětina řádu. Z jejich manželství se narodilo šest dětí.

Ferdinand princ Lobkowicz a Ida Marie Antonie hraběnka Podstatská z Lichtenštejna.

1. Josef Ferdinand (*1885 † 1914), JUDr., c. k. komoří, nadporučík, padl za první světové války v Polsku, manž. 1913 Gisela hraběnka Silva-Tarouca (*1887 † 1958, II. manž. 1917 Mořic Maria Alexandr Lobkowicz, *1890 † 1944, Josefův mladší bratr)
2. Marie Zdeňka (*1886 † 1887)
3. Leopold Maria Vilibald (*1888 † 1933), c. k. komoří, nadporučík, majitel velkostatků Dolní Beřkovice a Vintířov
4. Mořic Maria Alexandr (*1890 † 1944), c. k. komoří, nadporučík, generální ředitel První české vzájemné pojišťovny, manž. 1917 Gisela hraběnka Silva-Tarouca (*1887 † 1957; vdova po Mořicovu starším bratru Josefovi)
5. Františka de Paula Marie Amálie (*1893 † 1964), dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1916 František Antonín kníže Thun-Hohenstein (*1890 † 1973), c. k. komoří, nadporučík, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatku Děčín
6. Marie Ida (*1896 † 1985), dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1925 Jindřich hrabě Khuen-Belasi (*1894 † 1978)

Ferdinand princ Lobkowicz (*1850 † 1926) s chotí Idou (*1865 † 1919) a dětmi ve Vídni v roce 1904. Josef Ferdinand (*1885 † 1914), Leopold (*1888 † 1933), Mořic (*1890 † 1944) a dcery Františka (*1893 † 1964) a Marie Ida (*1896 † 1985).

Ferdinand  Lobkowicz (*26.6.1850 † 22.4.1926) – 70. narozeniny – Dolní Beřkovice . Sedící zleva: Franz Morsey (*1854 † 1926), Františka Thun-Hohenstein (Fanny, rozená Lobkowicz *1893 † 1964) s Kryštofem (*1918 † 1990) na klíně, Henrieta (Hynka) Lobkowicz (*1872 † 1939) Františka Lobkowicz (Fanny roz. Montenuovo *1893 † 1972) s Marií Julií (Mädsi  *1919 † 2008) na klíně Anna Lobkowicz (roz. Liechtenstein *1846 † 1924), Ferdinand Lobkowicz (*1850 † 1926) s Marii Ant. Lobkowicz (Mainou *1914 † 2003) na klíně na zemi  Ida Lobkowicz (*1917 † 2002) a Ida Thun-Hohenstein (*1916 † 1999), Anna Berta Lobkowicz (roz. Neipperg *1857 † 1932), Paula Lobkowicz (roz. Schönborn *1861 † 1922), Gisela Lobkowicz (Gilla, roz. Silva Tarouca *1887 † 1958) s Josefem (1918 † 1946) na klíně, Alfred Windisch-Graetz (*1851 † 1927). Stojící zleva: August Lobkowicz (*1862 † 1921), Leopold Lobkowicz (*1888 † 1933), Jan Lobkowicz (*1885 † 1952), František Thun-Hohenstein (*1890 † 1973), Zdenko Vincenc Lobkowicz (*1858 † 1933), Mořic Lobkowicz (*1890 † 1944), Berta Lobkowicz (*1896 † 1959), Marie Lobkowicz (Masi, Khuen-Belasi *1896 † 1985), Ferdinand Zdenko Lobkowicz (*1858 † 1938), Bedřich Filip Lobkowicz (*1875 † 1931), ?, Christine Lobkowicz (Christl *1890 † 1972), Erwein Lobkowicz (*1887 † 1965), Ferdinand Lobkowicz (*1885 † 1953). (Archiv rodiny).

Majetek

Princ Ferdinand Lobkowicz byl po otci majitelem velkostatku Dolní Beřkovice s připojeným statkem Cítov na Mělnicku. Dále vlastnil v severních Čechách velkostatky Poláky a Vintířov. Všechny velkostatky měly celkovou rozlohu přibližně 4.500 hektarů půdy. Hlavním sídlem byl novogoticky přestavěný zámek v Dolních Beřkovicích, kde se také narodily všechny Ferdinandovy děti. V Praze rodina vlastnila palác v Hybernské ulici, prodaný za první republiky.

Odkazy 

1.  Matriční záznam o narození a křtu
2.  POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 240.
3. Skočit nahoru k:a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 5. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Lobkowitz (Lobkowicz), Ferdinand Prinz von (1850-1926), Politiker und Agrarfachmann, s. 258. (německy)
4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=8014
6. LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 274
7. MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 5 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-01-04 [cit. 2020-08-04]. Dostupné online.
8. Přehled majetku dolnobeřkovické větve Lobkowiczů in: PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 349–351 dostupné online
(WIKIPEDIE)

Ferdinand princ Lobkowicz (*1850 † 1926)