Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Český šlechtický kříž (německy: Böhmisches Adelskreuz) bylo rakouské vyznamenání, udělené císařem Františkem I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. Český šlechtický kříž sloužil za vzor Řádu Bílého lva zřízeného v Československu r. 1922.“ Zobrazit celý citát »Český šlechtický kříž
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou
Orlík, sídlo SchwarzenbergůLobkowicz, Antonín Isidor *1773 † 1819
22. 2. 2019 | Drocár Jan | Osobnosti
| OTEC
*21.9.1729 Praha † 28.1.1803 Praha |
MATKA
Ludmila Josefa hraběnka Czerninová z Chudenic *21.4.1738 Praha † 20.6.1790 Praha |
Antonín Isidor 4. mělnický kníže Lobkowicz (46)
*16.12.1773 Madrid † 12.6.1819 Praha |
|
| Plným jménem Antonín de Padua Isidor Ludvík Raimond Valentin Melchior František de Paula Gabriel kníže Lobkowicz. Byl členem mělnicko-hořínské sekundogenitury rodu Lobkowiczů. Nejvyšší komoří Království českého. Plukovník rakouské armády. Velkokříž rakouského Leopoldova řádu. Patřil k zakladatelům a byl také jednatelem Jednoty vlasteneckých přátel umění, ze které se posléze stala pražská Národní galerie. Spoluzakládal 31.3.1810 také Jednotu pro zvelebení hudby v Čechách, která poté založila a více jak sto let financovala činnost Pražské konzervatoře. Statky: Mělník, Hořín, Sedlice, Pšovka, Skuhrov, Drhovel. | |
|
oo 6.6.1796 Inzersdorf u Vídně |
|
|
MANŽELKA Marie Sidonie hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova (58) *11.2.1779 Vídeň † 26.3.1837 Praha Palácová dáma a dáma Hvězdného kříže. |
|
| OTEC MANŽELKY Josef 4. kníže Kinský *12.1.1751 Vídeň † 11.8.1798 Praha |
MATKA MANŽELKY
Marie Rosa hraběnka z Harrachu |
|
POTOMCI (7) |
|
|
August 5. mělnický kníže Longin Lobkowicz (1.) Marie z Lobkowicz (6.) Marie Helena Lobkowicz (7.) |
*15.03.1797 † 17.03.1842 (45) – sedm dětí *15.03.1798 † 08.01.1868 (70) – oo Arenberg *19.04.1799 † 20.03.1832 (33) – oo Sternbergová *24.04.1800 † 02.02.1858 (58) – svobodný *16.08.1801 † 13.08.1831 (31) – svobodný *04.10.1802 † 01.01.1830 (28) – svobodná *10.02.1805 † 15.04.1856 (51) – svobodná |
Podpora vinařství a lázeňství
Antonín Isidor kníže Lobkowicz velmi podporoval pěstování vinné révy v okolí města Mělník.
V roce 1818 také nemálo přispěl k vyhlášení Mariánských Lázní veřejnými (otevřenými) lázněmi. K jeho podřízeným patřil totiž Václav Vojtěch Skalník (*1776 † 1861), přední zahradník své doby, který podobu Mariánských Lázní velmi ovlivnil. Skalníkův otec Antonín se staral o knížecí zahradu na Malé Straně v Praze a Antonín Isidor tak zaměstnal i jeho syna. Na zámku v Hoříně. Velmi si cenil jeho práce, “chlubil” se jím a často ho uvolňoval ze služby pro jiné šlechtické rody. Václav Skalník řešil parkovou úpravu také v Karlových Varech a založil park, na jehož místě vznikla později Zítkova kolonáda a lázeňský park založil také v lobkovických lázních Bílina. Léta 1812-1818 byly dobou počátků budování Mariánských Lázní. Nutné k tomu bylo sehnat i odborníka, který by provedl terénní úpravy a dosud pusté údolí přeměnil v lázeňské místo. To se ale dlouho nedařilo. Až když přijel v roce 1817 na léčení do Mariánských Lázních kníže Antonín Isidor, daly se věci do pohybu. Když kníže z lázní odjížděl slíbil totiž dvě věci. Za prvé, že pro myšlenku lázní získá nejvyššího purkrabího hraběte Kolowrata, a za druhé, že sem vyšle svého hořínského zahradníka Václava Skalníka, aby poradil v modelování příštích lázní. A oba sliby splnil. Další vývoj již ale patří více k historii Mariánských Lázní.
