Šlechtické citáty:
Navigace:
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů
| OTEC
Korff-Schmising-Kerssenbrock |
MATKA
Marianne hraběnka |
Klement hrabě Korff-Schmising-Kerssenbrock*30.5.1912 Klatovy † 24.4.1989 Praha |
|
|
Člen rodu Korff-Schmising-Kerssenbrock , který podepsal společně s dalšími zástupci šlechtických rodů “Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939”. V něm se přihlásil k českému národu. Tato deklarace byla předložena prezidentu Emilu Háchovi. Prohlášení za hraběte Klementa podepsal jeho bratr Arthur.
|
|
|
oo 25.7.1940 Praha |
|
|
MANŽELKA Marie Opočenská |
|
| OTEC MANŽELKY MUDr. František Opočenský |
MATKA MANŽELKY Marie Fundová |
|
POTOMCI |
|
|
Kristina hr. Korff-Schmising-Kerssenbrocková |
*6.8.1942 Praha |
Profesor, který není zapomenut
Mezi ty, kteří už se bohužel nestihli radovat z nově nabyté svobody po listopadu 1989, patří i náš středoškolský profesor tělocviku z tehdejší SVVŠ Na Vítězné pláni v Praze 4 PhDr. Klement Kerssenbrock, jehož životní osud bychom chtěli při příležitosti 20. výročí úmrtí připomenout (zemřel 24.4.1989). Narodil se 30.5.1912 v Klatovech jako druhé z pěti dětí hraběnky z Waldstein-Wartenbergu a Clemense Augusta Prokopa z rodu Korff Schmising. Ve 30. letech vystudoval filosofickou fakultu UK v Praze, obor němčina a tělesná výchova. Poté učil na obchodní akademii, později byl asistentem na Institutu tělesné výchovy. Oženil se se svou sportovně zaměřenou kolegyní z univerzity Marií Opočenskou, která dnes žije v blízkosti jejich dcery Kristiny. Byl spoluzakladatelem Velké Kunratické, kterou běžel naposledy v roce 1980 s celkovým počtem účastí 34. Se svým kamarádem PhDr. Janem Bémem se podíleli na organizaci mládežnických lehkoatletických závodů v době 2. světové války, a sepsali vynikající knihu Lehká atletika, kterou jako oficiální učebnici vydala ČAAU na jaře 1946 v nakladatelství Mladá fronta. Jejich jména jsou spojena s vysokoškolským sportem, s klubem NSK Praha. Od října 1945 byl K. Kerssenbrock vedoucím olympijské přípravy a předsedou sboru instruktorů (trenérů). Stal se zakladatelem a redaktorem prvního československého metodického atletického časopisu Instruktor ČSAAU. Byl zakladatelem a zastáncem rotační techniky ve vrhu koulí a propagoval ji dlouho předtím, než ji začali používat koulaři ve světě. Mnoho let byl členem redakční rady časopisu Atletika, psal vysoce odborné články do českých i zahraničních odborných časopisů, učební texty včetně metodických plakátů. Po únoru 1948 měl potíže, než se znovu mohl zapojit do řad trenérů a rozhodčích a pomáhat aktivně české atletice. V roce 1958 vydal dodnes nepřekonanou knihu Metodika lehké atletiky. Tyto reálie uvádí JUDr. Jan Jirka, v knize Kdo je kdo v české atletice (2004). Když František Kožík napsal k oslavě vítězství Emila Zátopka knihu Vítěz maratónský (1953), Klement Kerssenbrock ji přeložil do němčiny a otevřel knize cestu k zahraničním čtenářům.
V dobách studentských jsme nevěděli, že máme před sebou předního československého metodika lehké atletiky po vyhazovu z ITVS. Námi mlhavě tušený šlechtický původ, související s hodně neobvyklým příjmením, a především jeho velmi silné charizma nás studenty tehdy velmi přitahovaly. Sport byl pro něj posláním, životní potřebou, k tomu nás taky vedl. Byl pro nás představitelem těch nejvyšších morálních hodnot, lidské cti. Málokterý profesor si přinesl do školy svou celoživotní přezdívku. Štíhlý světlovlasý sportovec s jakoby plachým úsměvem byl v české atletice znám jako “Broček”, brzy jsme mu tak mezi sebou říkali stejně. A nezapomněli jsme na něj!
Dana Pospíšilová-Tuzarová
***
 |