Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Burke’s Peerage






PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.



Korff-Schmising-Kerssenbrock, Klement *1912 † 1989

2. 10. 2018 | Redakce | Osobnosti

 

OTEC

Clémens hrabě

Korff-Schmising-Kerssenbrock
*3.9.1883 Manětin † 1.11.1960 Klatovy

MATKA

Marianne hraběnka
Waldstein-Wartenberg
*30.4.1886 Vídeň † 17.9.1946 Plzeň

Klement hrabě Korff-Schmising-Kerssenbrock

*30.5.1912 Klatovy † 24.4.1989 Praha

 

Člen rodu Korff-Schmising-Kerssenbrock , který podepsal společně s dalšími zástupci šlechtických rodů “Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939”. V něm se přihlásil k českému národu. Tato deklarace byla předložena prezidentu Emilu Háchovi. Prohlášení za hraběte Klementa podepsal jeho bratr Arthur.

 

oo 25.7.1940 Praha

MANŽELKA

Marie Opočenská
*7.11.1911 Praha † 4.11.2010 Praha

OTEC MANŽELKY
MUDr. František Opočenský
MATKA MANŽELKY
Marie Fundová

POTOMCI

Kristina hr. Korff-Schmising-Kerssenbrocková

*6.8.1942 Praha

Profesor, který není zapomenut

Mezi ty, kteří už se bohužel nestihli radovat z nově nabyté svobody po listopadu 1989, patří i náš středoškolský profesor tělocviku z tehdejší SVVŠ Na Vítězné pláni v Praze 4 PhDr. Klement Kerssenbrock, jehož životní osud  bychom chtěli při příležitosti 20. výročí úmrtí připomenout (zemřel 24.4.1989).  Narodil se 30.5.1912 v Klatovech jako druhé z pěti dětí  hraběnky z Waldstein-Wartenbergu  a Clemense Augusta Prokopa z rodu Korff Schmising. Ve 30. letech vystudoval filosofickou fakultu UK v Praze, obor němčina a tělesná výchova. Poté učil na obchodní akademii, později byl asistentem na Institutu tělesné výchovy. Oženil se se svou sportovně zaměřenou kolegyní z univerzity Marií Opočenskou, která dnes žije v blízkosti jejich dcery Kristiny. Byl spoluzakladatelem Velké Kunratické, kterou běžel  naposledy v roce 1980 s celkovým počtem účastí 34. Se svým kamarádem PhDr. Janem  Bémem se podíleli na organizaci mládežnických lehkoatletických závodů v době 2. světové války, a sepsali vynikající knihu Lehká atletika, kterou jako oficiální učebnici vydala ČAAU  na jaře 1946 v nakladatelství Mladá fronta. Jejich jména jsou spojena s vysokoškolským sportem, s klubem NSK Praha. Od října 1945 byl K. Kerssenbrock vedoucím olympijské přípravy a předsedou sboru instruktorů (trenérů). Stal se zakladatelem a redaktorem prvního československého metodického atletického časopisu  Instruktor ČSAAU. Byl zakladatelem a zastáncem rotační techniky ve vrhu koulí a propagoval ji dlouho předtím, než ji začali používat koulaři ve světě. Mnoho let byl členem redakční rady časopisu Atletika, psal vysoce odborné články do českých i zahraničních odborných časopisů, učební texty včetně metodických plakátů. Po únoru 1948 měl potíže, než se znovu mohl zapojit do řad trenérů a rozhodčích a pomáhat aktivně české atletice. V roce 1958 vydal dodnes nepřekonanou knihu Metodika lehké atletiky. Tyto reálie uvádí JUDr. Jan Jirka, v knize Kdo je kdo v české atletice (2004). Když František Kožík napsal k oslavě vítězství Emila Zátopka  knihu Vítěz maratónský (1953), Klement Kerssenbrock ji přeložil do němčiny a otevřel knize cestu k zahraničním čtenářům.

V dobách studentských jsme nevěděli, že máme před sebou předního československého metodika lehké atletiky po vyhazovu z ITVS. Námi mlhavě tušený šlechtický původ, související s hodně neobvyklým příjmením, a především jeho velmi silné charizma nás studenty tehdy velmi přitahovaly. Sport byl pro něj posláním, životní potřebou, k tomu nás taky vedl. Byl pro nás představitelem těch nejvyšších morálních hodnot, lidské cti. Málokterý profesor si přinesl do školy svou celoživotní přezdívku. Štíhlý světlovlasý sportovec s jakoby plachým úsměvem byl v české atletice znám jako “Broček”, brzy jsme mu tak mezi sebou říkali stejně. A nezapomněli jsme na něj!

Dana Pospíšilová-Tuzarová

***

 


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás