Šlechtické citáty:
Navigace:
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-TaxisůKinský, František Josef *1879 † 1975
12. 10. 2018 | Mgr. Jana Janáčová | Osobnosti
| OTEC
Bedřich Karel hrabě Kinský |
MATKA
Žofie hraběnka Mensdorff-Pouilly |
František Josef hrabě Kinský
*11.5.1879 Kostelec nad Orlicí † 1.9.1975 Kostelec nad Orlicí |
|
| oo 19.5.1908 Vídeň | |
|
František Josef (plným jménem Maria František Josef Alois Ignatius Nepomucký Paschal) pocházel ze starého českého rodu Kinských z Vchynic a Tetova. Narodil se na rodovém zámku v Kostelci nad Orlicí jako syn politika Bedřicha Karla Kinského. Když předčasně zemřeli jeho dva starší bratři Alfons (*1865 † 1877) a Josef (*1878 † 1880), převzal po otci rodinné panství Kostelec nad Orlicí. Byl c.k. komoří a rytmistr v záloze. |
|
|
MANŽELKA Marie Pauline Luzia Gabriela Emanuela hraběnka Bellgarde |
|
| OTEC MANŽELKY August hrabě Bellegarde *26.5.1858 Hacking † 24.2.1929 Velké Heraltice |
MATKA MANŽELKY Henriette hrab. Larischová-Moennich *17.3.1867 Velké Kunčice † 13.8.1892 Světlá |
|
POTOMCI |
|
|
Marie Žofie hraběnka Kinská M. Alfons hrabě Kinský M. František Antonín hrabě Kinský |
*24.02.1909 † 26.10.1992 *03.03. 1911 † 14.12.1999 *29.09.1912 † 02.09.1998 *19.11. 1913 † 14.03.2011 *15.03.1915 † 16.12.1993 |
Nejstarším potomkem byla jediná dcera manželů Františka Josefa a Marie Pauline Marie Žofie, jejímž manželem byl od 28.7.1931 (svazba se konala v Kostelci n.O.) Christoph-Bernard hrabě Galen (*11.1.1907 Bonn † 1.2.202 zámek Assen). Manželé měli 6 potomků, 1 syna a 5 dcer. Druhý potomek a nejstarší syn byl Bedřich Karel (ornitolog), který se 14.7.1937 v Meranu oženil s Kamilou hraběnkou Pourtales (*1914 † 1989) a měli spolu dvě dcery. Další syn Alfons se 27.6.1953 Grayshottu oženil s Monique Bohnovou (*1927 † 1988) a měli spolu syna a dceru. Následoval syn Josef, který jako jediný ze sourozenců neodešel do zahraničí a zůstal s rodiči doma. Nejmladším synem byl poté František Antonín, který se neoženil.
♣♣♣
František Josef Kinský
Po smrti otce převzal rodinné panství Kostelec nad Orlicí František Josef, dva starší bratři zemřeli v mládí. V roce 1938 byl jedním z 12 šlechticů, kteří podepsali 1. deklaraci – Prohlášení členů starých rodů vzhledem k nedotknutelnosti území Českého státu, které bylo 17.září 1938 předáno prezidentovi Edvardu Benešovi. Po jeho abdikaci potvrdili zástupci šlechty svůj postoj i novému prezidentu Emilu Háchovi (2. deklarace). Rovněž připojil společně se svými syny svůj podpis pod 3. deklaraci – Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939, kterou podepsalo 85 šlechticů z 33 rodů, a která byla předána prezidentu Emilu Háchovi. František Josef Kinský se synem Josefem osobně přečetli znění šlechtického prohlášení oběma prezidentům – Benešovi i Háchovi, a byl mluvčím delegace české šlechty. Za druhé světové války byl zatčen gestapem a vězněn nejdříve 6 měsíců v Praze a později také v Goleniówě. V roce 1948 se rozhodl zůstat v Čechách, a tak se nevyhnul persekuci. V roce 1949 byl majetek rodu zestátněn, směli však bydlet ve dvou místnostech na zámku v Kostelci nad Orlicí. V roce 1951 byl František Kinský s manželkou vystěhován úplně. Bydlení si našel na faře v Kostelci, kde žil i po smrti své manželky až do roku 1975.[pozn. 3] Zámek se stal pracovištěm výzkumného ústavu živočisné výroby s chovem prasat.V roce 1949 byl rodině zestátněn majetek a byli vystěhování ze zámku v Kostelci. Od té doby bydleli až do roku 1975 na kostelecké faře.
 |
 |
