Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„"...ctihodného mistra Jana Husa, hotového bakaláře svaté teologie a mistra umění, ukazatele tohoto listu, který co nejdříve přijde z Království českého na obecný koncil, konaný v Kostnici, kterého jsme i my přijali do naší a Svaté říše obrany a záštity, všem vám a každému zvláště s plnou přízní doporučujeme žádajíce, abyste ho, až k vám přijde, s pocitem povinnosti ráčili laskavě přijmout, vlídně s ním zacházeli a v tom, co se týká rychlosti a bezpečnosti jeho cesty, jak po zemi, tak po vodě, ukázali mu pomocnou a nezištnou ochotu"....“ Zobrazit celý citát »Text Zikmundova glejtu Husovi na cestu do Kostnice
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Orlík, sídlo Schwarzenbergů
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
| OTEC
baron Hildprandt |
MATKA
Josefina („Juža“) hraběnka Thun-Hohenstein |
Robert baron Hildprandt z Ottenhausenu*5.3.1893 Blatná † 14.2.1974 místo ‡ Gauting |
|
| Robert baron Hildprandt (*5.3.1893 Blatná † 14.2.1974) je člen rodu Hildprandtů z Ottenhausenu. Vystudoval písecké gymnázium, byl c. a k. nadporučík 14. dragounského pluku, po otci dědil Blatnou a Skvořetice. Před druhou světovou válkou v roce 1938 odešel do Velké Británie a bojoval v anglické armádě proti Němcům; pohřben je v Gautingenu u Mnichova.
|
|
|
oo 18.8.1919 Pernštejn (rozv. 1936) |
|
|
MANŽELKA Alžběta Antonie hraběnka Mitrowská z Mitrowitz |
|
| OTEC MANŽELKY
Vladimír Josef hrabě Mitrowský z Mitrowicz |
MATKA MANŽELKY Maria Pia hraběnka Baworów-Bawarówski*2.7.1869 Vídeň † 9.2.1930 Sokolnice |
|
POTOMCI |
|
|
Ferdinand baron Hildprandt Vladimír baron Hildprandt Ing. Jan baron Hildprandt |
*1.7.1920 Sokolnice † 26.7.1942 padl Ilinovka
*28.7.1921 Sokolnice † datum místo *11.8.1924 Dolní Rožinka† 1997 Montreal |
Robert baron Hildprandt z Ottenhausenu
(*5.3.1893 Blatná † 14.02.1974) byl prvorozeným synem Ferdinanda Karla barona Hildprandta a Josefiny (Juži) rozené hraběnky z Thun-Hohensteinu. Společně se svými třemi bratry Karlem, Bedřichem a Jindřichem podepsal v roce 1939 Prohlášení české a moravské šlechty, ve kterém se přihlásil k českému národu. Prohlášení podepsalo 85 zástupců 33 rodů české zemské šlechty.
V roce 1913 zakončil zkouškou dospělosti na Vyšším českém gymnáziu v Písku. Po vzniku Československé republiky studoval Vysoké učení zemědělské v Praze, poté studoval v Libverdě a v Vratislavi. Na jaře v roce 1920 údajně na přání otce musel přerušit studium a vrátit se do Blatné, kde se měl ujmout rodinného statku, na němž pak hospodařil jako Ferdinandův nájemce až do roku 1930. V tomto období také spravoval velkostatek Zelená Hora u Nepomuku. Poté se zabýval studiem chovu bucharských ovcí, též karákul (známé jako persián), na Universitě v Halle nad Sálou, kde vykonal zkoušku z odvětví živočišné výroby. Dalšímu studiu se věnoval dva roky v jihozápadní Africe. V roce 1936 vydal příručku „Kožišinová ovce karákul a její chov: příručka pro chovatele“, na jejímž začátku je věnování památce jeho učitele Christiana Vriedta. „Je mým vroucím přáním, aby tento spisek přispěl k propagaci vzorného a úspěšného chovu karákulů v naší vlasti a aby se osvědčil spolehlivým rádcem chovatelské praxe“ prohlásil. Od roku 1934 žil Robert v Brně a následující léto byl pověřen Ministerstvem zemědělství, aby sepsal pomocné učebnice pro chov kožešinových ovcí. Učebnice byla touto institucí skutečně vydána.
Po otcově smrti byl vyplacen svým bratrem Bedřichem, který se ujal správy rodinného majetku.
V osobním životě nebyl asi příliš šťastný. Dne 18.8.1919 si vzal za manželku Alžbětu hraběnku Mitrovskou z Nemyšle, s níž měl tři syny, ale s níž roku 1932 (v jiných pramenech je uváděno datum 1936) rozvedl. Jeho nejstarší syn Ferdinand padl na ruské frontě 26.7.1942 v pouhých 22 letech. Druhorozený syn Vladimír nakonec zemřel v Rakousku v ústavu pro choromyslné. Jen nejmladší syn Jan vycestoval do Kanady, kde se 6..4.1942 oženil s Antonií Novati (*1921). Robert dožil se svým nejmladším synem v Kanadě, kde pobíral penzi od anglické armády.
Zde zemřel 14. 2.1974.
Osudy Hildprandtů z Ottenhausenu na Blatné
Eliška Vokrojová
vedoucí práce: prof. PhDr. Jan Županič, Ph.D.
2017