Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Stručně základní genealogické pojmy“ Zobrazit celý citát »Genealogické a jiné pojmy
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
| OTEC
baron Hildprandt |
MATKA
Josefina (Juža) hraběnka z Thun-Hohensteinu |
Karel baron Hildprandt z Ottenhausenu*20.11.1894 Blatná † 20.1.1975 Strakonice, ‡ 25.1.1975 Radomyšl |
|
| Člen rodu Hildprandtů z Ottenhausenu. Absolvoval písecké gymnázium, c. a k. důstojník dragounů. Vlastnil statek Škvořetice. Byl akademický malíř, maloval motivy a scenérie ze Sumatry, vysokohorské lesy a lovecké výjevy; rovněž byl literárně činný – Přátelé a jiné drobnosti (1923) a Z mých lesů, Bez slunce (1923);
Společně se svými bratry Jindřichem, Robertem a Bedřichem podepsal v roce 1939 „Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939“, ve kterém se přihlásil k českému národu.
|
|
|
oo 13.8.1919 Osek |
|
|
MANŽELKA Marie (Mimi) von Daubek |
|
| OTEC MANŽELKY
Eduard rytíř Daubek ml. *29.1.1844 Praha † 7.12.1912 Praha |
MATKA MANŽELKY Marie Karolina Němečková *17.11.1866 Vídeň † datum místo |
|
POTOMCI |
|
|
– |
– |
Karel baron Hildprandt z Ottenhausenu
(*20.11.1894 Blatná † 20.1.1975 Strakonice) byl druhorozeným synem Ferdinanda Karla barona Hildprandta a Josefiny (Juži) rozené hraběnky z Thun-Hohensteinu. Stal se malířem a získal panství Škvořetice. Nevěnoval se ale jen malování, ale napsal i krátkou knihu Přátelé a jiné drobnosti, v níž vzpomínal na životní události, jež mu různě zasáhly do života, a na něž nikdy nechtěl zapomenout. „Často a o samotě vzpomínám let svého dětství, let, která proto tak záhy minula, že byla bezstarostná – a nalézám tolik příběhů, věcí i postav, které mé myšlenky zaujmou a mne nutí, abych zase a zase si vybavoval. Rozpomínám se na tolik malicherných, ba směšných příběhů, které potrvají v mé paměti příkladem či výstrahou; vždyť směrem k dobrému nebo zlému vytvářely můj charakter.“ V roce 1919 se oženil s Marií von Daubek, čímž vyženil panství Osek. Manželství zůstalo bezdětné. Za druhé světové války přepsal panství Škvořetice na svého nejstaršího synovce, aby chlapec nemusel na frontu. Tato snaha však byla marná. Po komunistickém převratu Karel přišel o svůj majetek, ale nikdy svou vlast neopustil. Přivydělával si prodejem svých drobných obrázků. Bydlel ve staré škole ve Škvořeticích. Zemřel 20..1.1975 ve strakonické nemocnici. Komunistický režim nedovolil, aby jeho tělo bylo pohřbeno v rodinné hrobce v Paštikách, tam byl dodatečně uložen až po návratu rodiny do vlasti. „Příhoda nepatrná však mně z hlavy nešla. Dokud nemáš, závidíš jiným a nepřeješ jim. Když tě však štěstí potká a máš, co jsi chtěl, o druhé se nestaráš. Proto snad by bylo dobře, kdybys dával, dokud máš, aby i tobě dali, až snad nebudeš mít?!“
Osudy Hildprandtů z Ottenhausenu na Blatné
Eliška Vokrojová
vedoucí práce: prof. PhDr. Jan Županič, Ph.D.
2017