Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„První šlechtická deklarace byla přednesena během audience u prezidenta Edvarda Beneše na Pražském hradě v sobotu 17.9.1938.  Účastnilo se jí 12 zástupců české zemské šlechty z jedenácti rodů. Hlavním iniciátorem deklarace byl Zdenko Radslav hrabě Kinský, jejím autorem orlický Karel VI. kníže Schwarzenberg a text prezidentovi za přítomné a jménem dalších představitelů starých rodů přečetl František hrabě Kinský z Kostelce nad Orlicí.“ Zobrazit celý citát »

První šlechtická deklarace – 17.9.1938






PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.



Hildprandt, František de Paula *1771 † 1843

24. 4. 2019 | Redakce | Osobnosti

 

OTEC

Václav Karel baron Hildprandt

*28.9.1747 Zhoř † 12.5.1803 Blatná

MATKA
Anna hraběnka Kavanegh de Borries*31.10.1748 Arnitzgrün † 19.1.1824 Slabce

František de Paula baron Hildprandt

*11.7.1771 místo † 24.1.1843 Praha

František Hildprandt (*11.7.1771 † 24.1.1843 Praha) pocházel z baronského rodu Hildprandtů z Ottenhausenu. Na císařském dvoře dosáhl hodnosti komořího a aktivně se zapojil do života české společnosti v první polovině 19. století. Byl spoluzakladatelem Národního muzea v Praze.

oo 11.7.1771 místo

MANŽELKA

Anna hraběnka z Klebelsbergu
*26.1.1772 místo † 14.5.1841 Blatná

OTEC MANŽELKY
Vojtěch Václav hrabě Klebelsberg 
*datum † 20.1.1812
MATKA MANŽELKY
Antonie hraběnka Kolowrat-Krakovská
*6.1.1736 Praha  † 18.2.1799 místo

POTOMCI

Ferdinand Josef baron Hildprandt

Antonia baronka Hildprandtová

*12.3.1797 místo † 6.3.1845 Venezia
*16.6.1800 † před 1862

František de Paula baron Hildprandt
(*11.7.1771 † 24.1.1843 Praha)  byl velkým přínosem pro blatenské panství. Založil zámecký park,  v roce 1813 postavil cukrovar, který byl později přebudován na lihovar. Na panství také fungoval pivovar, jehož činnost byla ukončena v 80. letech 20. století. V roce 2016 byl opět otevřen a zprovozněn. František se zasloužil o proměnu zámku v reprezentativní sídlo. Sňatkem s Annou, dcerou hraběte Vojtěcha z Klebelsbergu, se přiblížil k českým obrozeneckým kruhům, sdružujícím se v okolí vznikajícího Národního muzea. Sám věnoval této instituci nemalé finanční prostředky a základ historických sbírek podpořil darem souboru starých mincí.  V letech 1809-1818 najal jako domácího učitele pro svého syna Ferdinanda (*1797 † 1845) mladého Jana Evangelistu Purkyně. Styky významného vědce s rodinou Hildprandtů se udržely i v pozdějších dobách. František de Paula byl také jedním ze 55 šlechticů, kteří se podíleli na ustavení Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách v roce 1810, která poté založila a více než sto let řídila a financovala Pražskou konzervatoř .


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás