Šlechtické citáty:
Navigace:
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a PoděbradHarrach, František Arnošt *1799 † 1884
30. 8. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti
| OTEC Arnošt Kryštof hrabě Harrach *29.5.1757 Vídeň † 14.12.1838 Vídeň |
MATKA Maria Terezia Dietrichstein-Proskau *24.7.1771 Vídeň † 21.1.1852 Vídeň |
František Arnošt hrabě Harrach*13.12.1799 Vídeň † 26.2.1884 Nizza |
|
| František Arnošt pocházel ze starého česko-rakouského rodu Harrachů. František Arnošt byl průmyslovým podnikatelem a zkušeným hospodářem. Zároveň byl milovníkem historie a romantickým stavitelem. Na zámku v Brucku nad Litavou shromáždil velkou rodovou galerii a rodinný archív. Po strýci zdědil Jilemnici a Janovice (1829), po otci Šluknov a Velké Březno (1838). Dalšími nákupy rozšířil majetek na Královéhradecku a v letech 1841–1854 nechal jako nové rodové sídlo postavit novogotický zámek Hrádek u Nechanic. Byl c. k. tajným radou, komořím, poslancem českého zemského sněmu a v roce 1861 získal dědičné členství v rakouské panské sněmovně, obdržel také Řád zlatého rouna. | |
|
oo 29.5.1827 Vídeň |
|
|
MANŽELKA Anna M. Terezie princezna z Lobkowicz |
|
| OTEC MANŽELKY Josef František Maximilian kníže Lobkowicz *8.12.1772 Vídeň † 16.12.1816 Wittingau |
MATKA MANŽELKY Maria Karolina princezna ze Schwarzenbergu *7.9.1775 Vídeň † 24.1.1816 Praha |
|
POTOMCI |
|
|
Jan Nep. František hrabě Harrach Anošt Břetislav hrabě Harrach |
*2.11.1828 Vídeň † 12.12.1909 Vídeň *8.10.1830 Vídeň † 10.11.1837 místo *9.10.1831 Praha † 6.1.1914 Opatija |
***
WIKIPEDIE:
František Arnošt Harrach, též z Harrachu, německy Franz Ernst Harrach, plným jménem Johann Nepomuk Franz de Paula Ernst Graf von Harrach (13. prosince 1799 Vídeň – 26. února 1884 Nice, byl rakouský šlechtic z rodu Harrachů a politik české národnosti z Čech, v 60. a 70. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu; otec politika Jana Harracha.
Pocházel z rodu Harrachů. Roku 1827 se jeho manželkou stala Anna z rodu Lobkoviců. Působil jako velkostatkář. Patřily mu statky Jilemnice, Branná, Sadová, Šluknov a dále majetky na Moravě i v dnešním Rakousku. V roce 1836 se stal členem stavovského Českého zemského sněmu. Byl zakladatelem Franz-Ernst-Hütte ve Staré Vsi (Altendorf). Patřily mu také sklárny v Novém Světě. Po několik let zastával funkci předsedy Jednoty pro zvelebení průmyslu v Čechách. Předsedou Průmyslové jednoty byl po celá 50. léta 19. století, i když, jak uvádí historik Otto Urban, faktickým hlavním činovníkem jednoty byl Karel Balling. František Harrach náležel i mezi znalce umění a shromáždil značné umělecké sbírky.
Po obnovení ústavního systému vlády počátkem 60. let se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách roku 1861 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii velkostatkářskou, svěřenecké velkostatky.Mandát obhájil ve volbách v lednu 1867 a volbách v březnu 1867, po kterých ale odmítl přijmout mandát. Šlo o výraz podpory tehdejší české pasivní rezistence. Uspěl rovněž v zemských volbách roku 1870. Patřil ke Straně konzervativního velkostatku, která podporovala české státní právo.
Od roku 1861 byl rovněž doživotním dědičným členem Panské sněmovny(nevolená horní komora Říšské rady). Měl titul tajného rady, skutečného komořího. Byl rytířem Řádu zlatého rouna.
Od roku 1881 byl vdovcem. Zemřel v únoru 1884 po dlouhé a těžké nemoci, kvůli které dva měsíce před svým úmrtím odcestoval na radu lékařů na léčení do francouzského Nice. Zde se ovšem jeho stav zhoršil a hrabě Harrach zemřel.
Jeho synem byl zemský a říšský poslanec a významný český konzervativní politik Jan Harrach (1828–1909). Druhým synem byl Alfréd Karel Harrach (1831–1914).
V některých zdrojích (např. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913) uváděn jako František Antonín Harrach.
