Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Český šlechtický kříž (německy: Böhmisches Adelskreuz) bylo rakouské vyznamenání, udělené císařem Františkem I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. Český šlechtický kříž sloužil za vzor Řádu Bílého lva zřízeného v Československu r. 1922.“ Zobrazit celý citát »Český šlechtický kříž
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
OTEC Ferdinand II. Habsburský (Štýrský) *9.7. 1578 Štýrský Hradec †15. 2.1637 Vídeň |
MATKA Marie Anna Bavorská *23.3.1551 Mnichov †29. 4.1608 Štýrský Hradec |
24. český králFerdinand III. Habsburský*13. 7.1608 Štýrský Hradec †2. 4.1657 Vídeň |
|
Císař římský, král český, uherský a chorvatský, markrabě moravský (vše v letech 1637–1657) a arcivévoda rakouský (1608–1657). Historie se Ferdinandem III. většinou mnoho zabývala, většinou se jeho životopis probírá spolu s životopisem jeho otce a hovoří se o “obou Ferdinandech”. Šlo však o zcela odlišné povahy, Ferdinand III. byl velmi rozvážný a šetrný, snažil se např. omezit výdaje císařského dvora a státu. Slovem i písmem ovládal latinu, němčinu, španělštinu, italštinu, francouzštinu, češtinu (česky a hlasitě zpíval též Svatováclavský chorál v katedrále sv. Víta) a maďarštinu. Lákaly ho přírodní vědy, zejména fyzika, psal básně a úspěšně též skládal hudbu, začíná jím řada komponujících habsburských panovníků. Jeho skladby měly duchovní i světský obsah. Zajímal se i o malířství, sbíral Tizianovy, Veronesovy a Rubensovy obrazy a v mládí vynikl jako tvůrce uměleckých soustružnických prací. Výchova a vzdělání mladého Ferdinanda III. byla v rukou jezuitů a jako hofmistr mu byl přidělen zkušený válečník a člen řádu Maltézských rytířů baron Christoph Simon von Thun. Ferdinand byl jedním z mála Habsburků, kteří měli vojenské nadání. ♣ | |
1. oo 1631 Vídeň |
|
MANŽELKA Marie Anna Španělská |
|
OTEC MANŽELKY Filip III. Španělský *14.4.1578 Madrid †31. 3.1621 Madrid |
MATKA MANŽELKY Markéta Habsburská *25. 12.1584 Štýrský Hradec †3. 10. 1611 San Lorenzo de El Escorial |
POTOMCI |
|
Ferdinand IV. Habsburský Marie Habsburská |
*8.9.1633 Vídeň †9.7.1654 Vídeň
*1635 místo †1696 místo *1637 místo †1639 místo *1638 místo †1639 místo *9.6.1640 Vídeň † 5.5.1705 Vídeň */ † 1646 místo |
2. oo 1648 Linec |
|
MANŽELKA Marie Leopoldina Tyrolská |
|
OTEC MANŽELKY Leopold V. Habsburský *9. 10. 1586 Štýrský Hradec †13.9.1632 Schwaz |
MATKA MANŽELKY Klaudie Medicejská *4.6.1604 Florencie †25.12.1648 Innsbruck |
POTOMCI |
|
Karel Josef Habsburský |
*1649 místo †1664 místo |
3. oo 30. 4. 1651 Vídeň |
|
MANŽELKA Eleonora Magdalena Gonzagová |
|
OTEC MANŽELKY Karel II. Gonzaga *22. 10. 1609 místo †30. 8.1631 místo |
MATKA MANŽELKY Marie Gonzagová (Marie z Mantovy) *29. 7.1609 místo †14. 8.1660 místo |
POTOMCI |
|
Tereza Marie Josefa Habsburská |
*1652 místo †1653 místo
*1653 místo †1697 místo *1654 místo †1689 místo *1657 místo †1658 místo |
♣♣♣
V době vlády Ferdinanda III. byly české země nejvíce postiženy boji třicetileté války, za vlády jeho otce Ferdinanda II. boje probíhaly převážně mimo české území. Ferdinand III. pokračoval v rekatolizaci a upevňování absolutistické moci v českých zemích, používal však při tom umírněnějších prostředků než jeho otec. Přispěl k úspěšným mírovým jednáním, která ukončila třicetiletou válku v roce 1648
vestfálským mírem. Do českých dějin tedy zasáhl především jako panovník, snažící se o urychlené napravení tragických škod způsobených třicetiletou válkou. Přesto v rámci rekatolizace muselo kvůli náboženskému přesvědčení odejít mnoho lidí, jedním z nejvýznamnějších byl Jan Ámos Komenský.
Ferdinand III. rázně vyřešil vleklý spor mezi jezuity a pražským arcibiskupstvím o Karlovu univerzitu.
V roce 1638 vyňal pražskou univerzitu z pravomoci jezuitů, kde byla od doby vlády Ferdinanda II. a tzv. unijním dekretem spojil v roce 1654 dosavadní staroslavnou Karlovu univerzitu s jezuitskou kolejí v Klementinu (do té doby samostatnou). Založil tak školu, která se až do roku 1918 oficiálně nazývala Karlo-Ferdinandova univerzita.
V době poválečné konsolidace nechal Ferdinand III. v roce 1650 postavit na Staroměstském náměstí
v Praze Mariánský sloup.
![]() |
![]() |
|
Ferdinand III. | a jeho znak. |