Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Český šlechtický kříž (německy: Böhmisches Adelskreuz) bylo rakouské vyznamenání, udělené císařem Františkem I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. Český šlechtický kříž sloužil za vzor Řádu Bílého lva zřízeného v Československu r. 1922.“ Zobrazit celý citát »Český šlechtický kříž
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
| OTEC Karel I. (III.) Habsbursko-Lotrinský 17.8.1887 z. Persenbeug † 1.4.1922 Madeira |
MATKA Zita Bourbonsko-Parmská *9.5.1892 Villa Pianore † 14.3.1989 Zizers |
Otto arcivévoda Habsbursko-Lotrinský*20.11.1912 vila Wartholz u Reichenau an der Rax † 4.7.2011 Pöcking |
|
| Nejstarší syn rakouského císaře a českého krále císaře Karla I. (III.) a do zániku monarchie byl korunním princem v zemích rakousko-uherské monarchie. Roku 1961 se vzdal veškerých nároků na rakouský císařský trůn pro svou osobu. Europoslanec za bavorskou CSU, novinář a publicista, spisovatel. Občan Rakouska, Maďarska, Německa a Chorvatska. V Čechách rád navštěvoval zámek v Brandýse nad Labem, jehož je čestným občanem. |
|
|
oo 10.5.1951 Nancy |
|
|
MANŽELKA Regina princezna Sasko-Meingenská |
|
| OTEC MANŽELKY Jiří vévoda Sasko-Meiningenský *11.10.1892 Kassel † 6.1.1946 Čerepovec |
MATKA MANŽELKY Klara-Marie hraběnka von Korff-Schmising-Kerssenbrock *31.5.1895 Darmstadt † 10.2.1992 Högerhof |
|
POTOMCI |
|
|
Andrea arcivévodkyně Habsbursko-Lotrinská Monika arciv. Habsbursko-Lotrinská Michaela arciv. Habsbursko-Lotrinská Gabriela arciv. Habsbursko-Lotrinská Walburga arciv. Habsbursko-Lotrinská |
*30.05.1953 Würzburg *13.09.1954 Würzburg *13.09.1954 Würzburg *14.10.1956 Luxemburg *05.10.1958 Berg *11.01.1961 Starnberg *16.12.1964 Starnberg |
♣♣♣
Jeho oficiální titul zněl Jeho císařská a královská Výsost František Josef Otto Robert Maria Antonín Karel Max Jindřich Sixtus Xaver Felix Renátus Ludvík Kajetán Pius Ignác, císařský princ,
arcivévoda rakouský, korunní princ český a maďarský etc., (jeho později schválené oficiální jméno v Rakousku od roku 1919, a znovu potvrzeno v roce 1957, bylo Otto Habsburg-Lothringen).
Byl jako prvorozený syn posledního rakouského i českého panovníka Karla I.(III.) a jeho manželky Zity (od roku 1916 byl korunní princ) již od dětství připravován na svou budoucí roli panovníka. Po rozpadu rakousko-uherské monarchie v roce 1918 žil do března 1919 se svými rodiči na zámku v dolnorakouském Eckartsau. Od roku 1919 do roku 1921 žil poté Otto Habsburský se svými rodiči v exilu ve Švýcarsku, později na ostrově Madeira a ve Španělsku.
Na jeho vzdělání přísně dohlížela matka, která se ze všech sil snažila ho co nejlépe připravit pro roli budoucího katolického panovníka. Byl vyučován v národních jazycích rakousko-uherské monarchie (hovořil tedy vedle rodné němčiny čtrnácti dalšími jazyky, včetně češtiny a maďarštiny) a musel současně absolvovat učební plán rakouského a uherského gymnázia. Svou maturitní zkoušku absolvoval v roce 1930 v Baskické obci Lequeitio s vyznamenáním. Zletilosti a tím pádem i ukončení opatrovnictví své matky Zity, dosáhl 20.11.1930. Tímto se Otto stal hlavou domu
Habsburků a hlavou Řádu zlatého rouna. V roce 1935 zakončil studium politických a sociálních věd na univerzitě v Lovani (Belgie) a to opět s vyznamenáním. Vstup do Rakouska mu byl zakázán skrze tzv. Habsburský zákon z roku 1919 tak dlouho, dokud se nevzdá svých panovnických nároků a nepřihlásí se jako věrný občan republiky. V roce 1961 se Otto vzdal svého osobního nároku na rakouský trůn.
(převzato a upraveno z Wikipedie)
 |
 |
|
| Reichenau an der Rax (1900) | Rodný dům Villa Wartholz (1900) |