Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
Orlík, sídlo SchwarzenbergůDobrzenský, Jan Josef III. *1870 † 1947
18. 9. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti
| OTEC
Jan Václav II. hrabě |
MATKA
Alžběta Josefa hraběnka |
Jan Josef III. hrabě Dobrzenský z Dobrzenicz*29.4.1870 Chotěboř † 13.4.1947 Chotěboř |
|
| Jan Josef III. Dobrzenský z Dobrzenicz (Dobřenský z Dobřenic) byl český šlechtic a politik z rodu Dobřenských z Dobřenic, na počátku 20. století poslanec Říšské rady. | |
|
oo 29.8.1908 Tarnow |
|
|
MANŽELKA Rosa hraběnka z Trauttmansdorffu |
|
| OTEC MANŽELKY Maximilian Trauttmansdorff *1842 † 1924 |
MATKA MANŽELKY Rosina Cavriani 1878 † 1920 |
|
POTOMCI |
|
|
Alžběta Jan Nep. Maximilián Anna Marie |
*1909 † 1989
*1911 † 1996 *1912 † 2008 |
Otec Jana Josefa III. byl politik Jan Václav Dobrzenský, matkou Alžběta hraběnka Kottulinská z Kottulinu. Sestra Alžběta Dobrzenská z Dobrzenicz se provdala do portugalské šlechtické rodiny.
Jeho vychovatelem byl Cyril Purkyně, vnuk Jana Evangelisty Purkyně. Sloužil v rakousko-uherské armádě, v níž dosáhl hodnosti rytmistra v záloze. Studoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Byl členem obecního zastupitelstva v Chotěboři. Zastával i funkci náměstka okresního starosty. Byl jmenován čestným občanem obce Pohled, pro své zásluhy o ochranu tamní české menšiny.
Od doplňovacích voleb v roce 1903 zasedal na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii velkostatkářskou. Mandát obhájil v řádných
zemských volbách v roce 1908. Byl členem Strany konzervativního velkostatku.
Na počátku století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1905 získal mandát na Říšské radě za velkostatkářskou
kurii v Čechách. Nastoupil 28. listopadu 1905. K roku 1905 se uvádí jako Johann Dobrženski von Dobrženitz mladší, hrabě a rytmistr. V květnu 1906 se uvádí jako jeden z 15 členů poslaneckého Klubu českého konzervativního velkostatku (Gruppe der Abgeordneter des böhmischen konservativen Großgrundbesitzes).
Po vzniku republiky byl přijat do československé armády coby štábní kapitán v záloze. Zastával funkci prezidenta Československého jockey klubu.
V roce 1938 pověřil synovce Jindřicha, aby jménem celého rodu podepsal prohlášení české šlechty, kterým se část historické české šlechty vyslovila na podporu státu a prezidenta Beneše. Druhé prohlášení české šlechty z roku 1939 pak podepsali všichni členové rodu.
Zemřel v dubnu 1947. Rodinný velkostatek přešel na syna Jana Maxmiliána Dobřenského (*1911 † 1996). Následně byla pozůstalost po roce 1948 zkonfiskována státem.
S použitím Wikipedie.
