Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Mým hlavním úkolem, je chránit mé národy před jejich politiky.“ Zobrazit celý citát »Habsbursko-Lotrinský František Josef I. (*1830 † 1916)
Navigace:
Orlík, sídlo Schwarzenbergů
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastiíDietrichstein-Proskau, Karel Maximilian *1702 † 1784
1. 9. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti
| OTEC Walter Xaver Frant. kníže Dietrichstein *18.9.1664 Brno † 3.11.1738 Mikulov |
MATKA Karolina baronka Pruskovská z Pruskova *2.9.1674 Brno † 9.9.1734 místo |
Karel Maxmilián kníže Dietrichstein-Proskau (z Pruskova)*28.4.1702 Brno † 24.10.1784 Mikulov |
|
| Karel Maxmilián jako vnuk Jiřího Kryštofa Pruskovského z Pruskova, posledního rodu, zdědil jeho majetek, erb a jméno. Od roku 1769 používal pak on i jeho potomci jména Dietrichstein-Proskau. Karel Maxmilián a jeho žena měli 11 dětí. Otce však přežily pouze tři – nejstarší syn Karel Jan, mladší syn František a dcera Marie Josefa, provdaná za Arnošta Harracha. | |
|
oo 2.9.1725 Vídeň |
|
|
MANŽELKA M. Anna Josefa hraběnka z Khevenhülleru Dcera místodržitele Dolních Rakous hraběte Zikmunda Khevenhüllera. |
|
| OTEC MANŽELKY Zikmund Bedřich hrabě Khevenhüller *17.9.1666 Klagenfurt † 8.12.1742 Vídeň |
MATKA MANŽELKY Ernestina Leopoldina hraběnka Orsini-Rosenberg *1.5.1683 Vídeň † 2.10.1728 Vídeň |
|
POTOMCI |
|
|
Karel Jan Dietrichstein-Proskau-Leslie Bedřich (Fridrich) Dietrichstein-Proskau František de Paula Dietrichstein-Proskau Marie Terezie Dietrichstein-Proskau Marie Josefa Dietrichstein-Proskau Francisca Xaveria Dietrichstein-Proskau |
*27.6.1728 místo † 25.5.1808 místo *1729 místo † 1749 místo *20.4.1730 místo † po 1730 místo *1731 místo † c. 1731 místo *13.12.1731 místo † 29.11.1813 místo *28.11.1733 místo † c. 1.7.1740 místo *2.11.1736 Vídeň † 21.12.1799 Vídeň *16.3.1739 místo † 15.8.1744 místo *16.1.1741 místo † c. 17.1.1744 místo *24.2.1742 místo † 15.3.1744 místo |
***
 |
| Karel Maxmilián kníže Dietrichstein-Proskau (*1702 † 1784) |
WIKIPEDIE:
Karel Maxmilián z Ditrichštejna (28. dubna 1702, Brno – 24. října 1784, Mikulov) byl šlechtic z českomoravské větve rodu Ditrichštejnů. Stal se významnou osobností zejména pro Mikulovsko, kde podporoval vznik i opravy kulturních a náboženských staveb.
Byl však také majitelem panství v Přibyslavi, roku 1750 rozhodl o stavbě nového místního kostela Narození svatého Jana Křtitele.
Životopis
Narodil se jako osmé z deseti dětí Waltera Xavera Ditrichštejna (18. září 1664, Brno
– 3. listopadu 1738, Mikulov) a jeho druhé manželky Karolíny Maxmiliány, rozené Pruskovské (1674–1734). Dětství strávil v Brně.
Ačkoli měl dva starší bratry, nakonec se stal dědicem majetku po svém otci. Studoval práva – stejně jako jeho mladší bratr Jan Leopold – v Salzburgu, v Leidenu a Lovani, poté pobývali u dvora v Bruselu a také v Paříži. Roku 1723 odjeli do Itálie. Následujícího roku se vrátili domů a Karel byl poté jmenován komořím u císařského dvora.
Roku 1725 se oženil, jeho manželkou se stala Marie Anna Josefa, dcera místodržitele Dolních Rakous hraběte Zikmunda Khevenhüllera. Žili u dvora ve Vídni, roku 1745 byl Karel Maxmilián jmenován dvorským maršálkem, o dva roky později nejvyšším hofmistrem V roce 1749 obdržel Řád zlatého rouna (č. 720). Byl považován za jednoho z nejvzdělanějších mužů monarchie.
V roce 1754 se Karel Maxmilián vzdal všech dvorských funkcí a přestěhoval se do Mikulova. Důvodem zřejmě byla snaha věnovat se správě rodových statků, které utrpěly ve 40. letech 18. století válkou s Prusy.
Karel Maxmilián dal vybudovat zámek v Kupařovicích, kde rovněž založil chovnou stanici pro koně. Nechal také opravit Ditrichštejnský palác v Brně, angažoval se při dostavbě kapucínského kláštera a piaristického kostela sv. Jana Křtitele v Mikulově. Roku 1754 byla na jeho podnět dostavěna silnice z Brna přes Mikulov do Vídně. Jeho koníčkem byla dále botanika – zasloužil se o kultivaci řady zahrad na svých panstvích, zejména v Židlochovicích. Při stavebních pracích zaměstnával architekta Františka Antonína Grimma, který je považován za jednoho z představitelů klasicizujícího baroka na Moravě.
Roku 1769 zdědil Karel Maxmilián po posledním hraběti Pruskovském jméno, erb a statky Pruskov a Chřelice ve Slezsku.
Dne 14. září 1784 zachvátil Mikulov požár. Shořelo více než 250 domů i část náměstí s klášterem a loretánským kostelem. Zprávy o ničivosti požáru starého knížete hluboce zasáhly; o měsíc později ve věku 82 let zemřel.
Rodina
Karel Maxmilián a jeho žena měli 11 dětí. Otce však přežily pouze tři – nejstarší syn Karel Jan, mladší syn František a dcera Marie Josefa, provdaná za Arnošta Harracha.
Karel Jan Baptista (1728–1808)
Bedřich (Fridrich) Antonín (1729–?)
František Xaver Josef (1730–?)
František Tomáš (*/† 1731)
František de Paula (1731–1813)
Marie Terezie (1733–1740)
Marie Josefa Anna (1736–1799)
František Xaver (1739–1744)
Jan Václav (1741–1744)
Zikmund Matyáš (1742–1744)
Antonín de Padua (1744–1759)
