Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Český šlechtický kříž udělil císař Františke I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. V tomto článku jsou uvedena i jména nositelů tohoto vyznamenání.“ Zobrazit celý citát »Český šlechtický kříž z roku 1814 – více podrobností
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
OTEC
Jan Czernin *1597 † 1642 |
MATKA
Zuzana Homutová z Harasova *1600 † 1654 |
Humprecht Jan
|
|
nejvyšší komoří, vyslanec v Benátkách, pohřben v chrámu sv. Víta v Praze, dědil fideikommiss černínský r. 1651, stal se hrabětem r. 1652 pro sebe i své potomky, byl od r. 1651 přísedícím komorního soudu, od r. 1656 přísedícím zemského soudu a r. 1660 místodržitelem královským v Čechách, načež r. 1661 odebral se do Benátek jako vyslanec císařský. Od r. 1666 byl tajným radou, později stal se prvním komořím a dosáhl řádu zlatého rouna. K panstvím rodu svého přikoupil Žďár, Vinoř, Landštein, Kosť, Kosmonosy a Lnáře, a oženiv se s Dianou Marií markraběnkou Hippolytkou z Gazolda (1652-1687) měl s ní dva syny, Tomáše Zachea a Heřmana Jakuba.
Pokračování textu níže. |
|
oo 31.5.1655 Vídeň |
|
PARTNER Diana Maria de Hippolyti markraběnka di Gazoldo |
|
OTEC PARTNERA
Paolo Ippoliti hrabě di Gazoldo |
MATKA PARTNERA Ippolittahraběnka Fantini |
POTOMCI |
|
Tomáš Zache Heřman Jakub
|
–
*1659 † 1710
|
Pokračování textu z tabulky.
Humprecht Jan
v mládí studoval na jezuitském gymnáziu v Praze, později cestoval po Evropě, krátce sloužil u dvora arcivévody Leopolda. Zastával četné úřady ve státní správě a v letech 1660-1663 byl císařským vyslancem v Benátkách. Zasloužil se o pronikání tehdy moderního barokního slohu do zaalpských zemí. Rozmnožil také rodinný majetek a zahájil stavbu monumentálního paláce na Hradčanech (dnešní ministerstvo zahraničních věcí). Od chudenické větve zakoupil statek Chudenice, aby se nedostal do rukou jiného rodu.
(Petr Mašek: Šlechtické rody v Čechách na Moravě a ve Slezku)