Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Shlédnutí videa s Václavem Havlem z roku 1994 inspirovalo Jiřího Troskova k napsání těchto několika vět. "Asi se mi stýská... inu politický vývoj! A nějak mě při tom napadlo pár slovních spojení: inteligent není nadávka, komunikace je o naslouchání, slušnost je ctnost, demokracie je o zodpovědnosti občana, arogance není odvaha a láska je dar, jenž si nelze vynutit."“ Zobrazit celý citát »Jiří baron Troskov a jeho inspirace
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do KostniceBořek-Dohalský, František *1887 † 1951
27. 8. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti
| OTEC
M. František Karel hrabě Bořek-Dohalský |
MATKA
M. Ludovika d´Hoop *19.9.1863 Dobrohošť † 10.11.1920 Domažlice |
František hrabě Bořek-Dohalský*5.10.1887 Přívozec † 3.1.1951 Praha |
|
| Byl hrabětem z rodu Dohalských, jejichž kořeny sahají až do 15. století. Vystudoval gymnázium a Právnickou fakultu české univerzity, titul JUDr získal v roce 1910. Oženil se dvakrát, poprvé s Miladou Krafferovou, s níž měli syny Jiřího a Miroslava. Po smrti manželky Milady se František oženil podruhé s Věrou Baxantovou. Působil jako diplomat na velvyslanectví v Londýně a poté jako legační rada ve Vídni. V roce 1939 podepsal Prohlášení české a moravské šlechty, ve kterém se přihlásil společně s dalšími 85 zástupci šlechtických rodů k českému národu.
pokračování níže: |
|
|
1. oo 19.11.1912 Praha |
|
|
MANŽELKA Milada Krafferová *24.5.1892 Hradec Králové † 30.10.1919 Domažlice |
|
| OTEC MANŽELKY
Gustav Kraffer |
MATKA MANŽELKY
Jana Kubešová |
|
POTOMCI |
|
|
Miroslav hrabě Bořek-Dohalský |
*18.02.1914 † 27.10.1990
*00.09.1918 † 00.05.1919 |
|
2. oo 2.7.1927 Praha |
|
|
MANŽELKA Věra Baxantová |
|
| OTEC MANŽELKY Karel Baxant |
MATKA MANŽELKY Ludmila Etrichová |
|
POTOMCI |
|
|
bez potomků |
bez potomků |
Pokračování textu:
V období okupace se bratři Dohalští zapojili do domácího odboje. V roce 1942 byl zatčen gestapem a poté vězněn na Pankráci, v Terezíně a v Dachau. Věznění nacisty zlomilo Františkovi zdraví. Po válce byl československým vyslancem ve Vídni.
Závěrečným otřesem, ze kterého se již nevzpamatoval, bylo v červenci 1950 zatčení jeho syna Jiřího,
rady Kanceláře prezidenta republiky, StB. Krátce poté František 3.1.1951 v Praze zemřel. Syn Jiří Bořek-Dohalský strávil ve vězení z politických důvodů 10 let. V té době se jeho manželka Josefa (dcera Ericha Thurn-Taxise a Gabriely, hraběnky Kinské) s jejich čtyřmi syny (Jiří, Václav, Antonín a Zdeněk) přestěhovala do Lysé nad Labem, do zahradnického domku vedle zámku, který do roku 1938 patřil rodu Kinských. Zde Josefa a Jiří v říjnu 1990 také zemřeli. V domku žil až do své smrti 12.11.2017 jejich syn Antonín Bořek-Dohalský.
Zdroj: Wikipedie
♣♣♣
František hrabě Bořek-Dohalský pracoval od roku 1911 v zemské politické zprávě, nejprve jako praktikant u místodržitelství, později na Okresním úřadě v Domažlicích, kde byl také v květnu 1919 jmenován okresním komisařem. Od února 1920 pak působil v diplomatických službách republiky. V letech 1921-23 byl legačním tajemníkem československého vyslanectví v Londýně, 1923-1927 působil v mezinárodně-právním oddělení politické sekce v ústředí (odd. II/5), od března 1927 byl až do anšlusu Rakouska nejprve legačním tajemníkem a později (1929) legačním radou zastupitelského úřadu ve Vídni, který také opakovaně vedl jako chargé dʼaffaires. Po návratu z Vídně pracoval až do německé okupace jako ministerský rada v prezídiu ministerstva zahraničních věcí, odkud byl dán nejprve na dovolenou s čekatelným a pak do výslužby. Od června 1942 do května 1945 byl pro účast v odboji vězněn v koncentračním táboře (následkem bylo jeho oslepnutí), jeho bratr Zdeněk Bořek-Dohalský byl Němci popraven. V červnu 1945 se vrátil do diplomatických služeb a od srpna tohoto roku působil jako první poválečný titulář v Rakousku, zpočátku jako vedoucí československé mise při Spojenecké kontrolní komisi ve Vídni, od prosince 1946 jako řádný vyslanec. Z úřadu byl odvolán v prosinci 1948, v únoru následujícího roku byl dán na trvalý odpočinek.
Převzato z údajů Ministerstva zahraničí
♣♣♣
František Bořek Dohalský byl častým přednášejícím v Literární jednotě v Domažlicích, psal poezii i prózu. Na jeho verše často komponoval Jindřich Jindřich (5.3.1876 Klenčí pod Čerchovem † 23. 10. 1967 Domažlice).
František začal psát již na univerzitě a své práce uveřejňoval časopisecky. Ve svých prózách sledoval hlavně milostné vztahy, zvláště starších mužů k mladším ženám. Jako prvotinu vydal povídky s názvem Bílý daněk (1919), pak následovaly povídky Začátek románu (1938) a Malé příběhy starého pána (1941). Na oslavy osvobození Domažlic americkou armádou byla 5. 5. 1995 jemu a jeho bratrům odhalena na Náměstí Míru pamětní deska.
Převzato: chodsko.net
