Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Orlík, sídlo SchwarzenbergůBelcredi, Jindřich *1902 † 1973
6. 4. 2018 | Drocár Jan | Osobnosti
| OTEC
Ludvík Egbert hrabě Belcredi *1856 †1914 Líšeň |
MATKA Marie baronka z Franckensteinu *1859 † 1938
|
Jindřich
|
|
| Jindřich Belcredi (*1.1.1902 Líšeň † 31.5.1973 Vídeň) byl nejmladším dítětem Ludvíka Egberta Belcrediho a Marie baronky z Franckensteinu. Vystudoval, stal se právníkem a bydlel v Žabovřeskách.
V Letovicích se oženil 19. listopad 1935 s Alžbětou Gabrielou hraběnkou Kálnoky z Köröspataku (*16.8.1895 Olomouc † 6.11.1975 Vídeň). Rod Kálnoky byl s rodem Belcredi sourozenecky spojen dvakrát. Jednu dvojici tvořila Tereza Kálnoky (*1893 † 1969) a signatář Karel Belcredi (1893 † 1972). Druhou dvojici poté mladší bratr a signatář Jindřich (*1902 † 1973) a mladší sestra Terezy Alžběta Gabriela Kálnoky (1895 † 1975). Rodiče obou sester byli Hugo Leopold hrabě Kálnoky de Köröspatak a Marie hraběnka z Herbersteinu-Proskau. Starší bratr obou sester Gustav hrabě Kálnoky (*1892 † 1979) a tak švagr obou signatářů také podepsal v roce 1939 3. šlechtickou deklaraci.
Pokračování níže.
|
|
|
oo 19. 11. 1935 Letovice |
|
|
PARTNER Alžběta Gabriela hraběnka Kálnoky z Köröspataku |
|
| OTEC PARTNERA Hugo Leopold hrabě Kálnoky de Köröspatak *1844 † 1928 |
MATKA PARTNERA Marie hraběnka z Herbersteinu-Proskau *1857 † 1943 |
|
POTOMCI |
|
|
Marie Alžběta |
*1936 *1939 |
Pokračování textu z tabulky.
Jindřich žil po emigraci v Bregenzi (česky též Břežnice), hlavním městě rakouské spolkové země Vorarlbersko, která leží na břehu Bodamského jezera. Pracoval zde na sociálním úřadě a měl na starosti péči o emigranty.Po převzetí moci komunisty v únoru 1948 se rodina Belcredi rozhodla odejít ze země. Již v dubnu to
byl Karel s manželkou Terezií a malým synem Egbertem a s bratrem Richardem. O měsíc později je následoval nejmladší bratr Jindřich s manželkou a dětmi, dvanáctiletou Marií Alžbětou a devítiletým Karlem Michalem. Měli velkou smůlu a přitom nesmírné štěstí. Pokoušeli se hranice přejít sami, avšak narazili na pohraniční hlídku. Byl však teprve konec dubna a všichni členové pohraničních jednotek nebyly ještě nasazeni komunisty, což bylo jejich obrovské štěstí Tito jim pomohli přejít hranici a ještě jim popřáli šťastnou cestu. (Citováno z knihy Tisíc let rodu Belcredi Jindřichova prasynovce Ludvíka Belcrediho (*1954).
 |
 |
|
| Bregenz na mapě Rakouska. | Fotografie Bregenzi. |
Jindřichova dcera Marie Alžběta se Bregenzi 19.11.1971 provdala , její manžel Arnaud de La Haye-Jousselin se narodil v St. Aubin d´Ecrosville. Syn Karel Michal se narodil v Brně a v exilu pracoval ve Vídni jako novinář, politický televizní zpravodaj a moderátor počasí. Má syna Philippa Alberta Belcrediho (*26.8.1968, Vídeň).
