Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Šlechtická garda (“Noblegarda”) tvořila v letech 1813-1814 osobní gardu rakouského císaře Františka I., která byla rekrutována v českých zemích. Po porážce Napoleona I. v bitvě u Lipska doprovodila a chránila skupina 38 českých šlechticů císaře během jeho tažení na Paříž. Na památku tohoto tažení byl zřízen a 3. května 1814 jednorázově udělen všem 38 gardistům Český šlechtický kříž. Členové gardy ve slavnostních stejnokrojích s epoletami s českým lvem se zůčastnili také korunovace Ferdinanda V. českým králem v září 1836.“ Zobrazit celý citát »

Česká šlechtická garda

PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.

Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů

Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou

Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií

Battaglia, Quido Julius *1873 † 1962

11. 3. 2018 | Drocár Jan | Osobnosti

OTEC Josef baron Battaglia *21.6./24.7.1824 Písek † 1.11.1891 Bratronice	MATKA Henrietta baronka von Schönau *9.5.1832 České Budějovice † 3.11.1897 Bratronice
Quido Julius baron Battaglia *29.10.1873 Bratronice † 29.4.1962 Bratronice
Quido Julius baron Battaglia (1873 Bratronice † 1962 Bratronice) pocházel z benátsko-veronského rodu Battaglia de Sopramonte é Ponte alto. Rodina přes jižní Tyrolsko přešla do Rakouska a do Čech. František baron Battaglia (1778 † 1863) se oženil s Theresií Talackovou z Ještětic (1790 † 1859). Po jejím bratrovi Josefovi rytíři Talackovi zdědil v roce 1864 syn manželů Josef baron Battaglia (1824 † 1891) statek a zámek Bratronice. Po Josefovi poté v roce 1891 vše dědil jeho syn baron Quido Julius, který byl jedním ze signatářů Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939.
oo 6. 7. 1909 Vídeň
MANŽELKA Gisela Lehner-Bolzani *17.6.1888 Pressbaum † 18.1.1958 Bratronice
OTEC MANŽELKY Jindřich Lehner-Bolzani * datum místo † datum místo	MATKA MANŽELKY Emilie Anna von Schubert *16.11.1861 Praha † datum místo
POTOMCI
Blanka Marie baronka Battagiová Christian baron Battaglia	26.08.1911 † 07.01.2005 07.12.1914 † 29.08.1992

♣♣♣

WIKIPEDIA

Quido Julius baron Battaglia (29. října 1873 Bratronice – 29. dubna 1962 Bratronice) pocházel z benátského šlechtického rodu Battagliů., jehož historie sahá do 17. století.

ŽIVOT

Za první světové války byl povolán do armády a hned v prvním roce války padl do zajetí v Rusku. Po válce se v Bratronicích věnoval zemědělské činnosti, byl údajně velmi pracovitým a dobrým hospodářem a chovatelem kaprů.

V roce 1939 podepsal Prohlášení české a moravské šlechty. Za protektorátu byla na jeho majetek uvalena nucená správa a po roce 1948 mu byl zámeček v Bratronicích spolu s okolními pozemky zestátněn, a Battagliové byli pouze nájemníci. Kvůli nesplnění dodávek masa a obilí měl nastoupit v osmdesáti letech do vězení, ale místo něj nastoupil jeho syn Christian. Zemřel na pochůzce kolem polností v roce 1962.

RODINA
Jeho otec byl Josef baron Battaglia (21. června 1824 Písek – 1. listopadu 1891 Bratronice). V roce 1909 se Quido oženil s Gizelou rozenou Bolzany (1888–1958), se kterou měl syna Christiana (1914–1991) a dceru Blanku (1911–2005).

♣♣♣

Quido Julius baron Battaglia byl člověk velice pracovitý a moudrý, na sebe i své okolí velice přísný. Sám se prý stříhal mašinkou dohola a sám si dělal cigára. Byl znám nejen jako dobrý hospodář, ale také jako významný chovatel kaprů. Manželka Gizela rozená Bolzany (*1888 † 1958) byla velice vzdělaná, hovořila šesti jazyky a mimo jiné také skládala básně. Manželé měli 2 děti, dceru Blanku Marii a syna Christiana.


Quido Julius baron Battaglia		Gisela Lehner-Bolzani

Na svůj rod a rodiče vzpomínala dcera v knize Vladimíra Votýpky Návraty české šlechty takto: „…Battagliové pocházejí z Tridentu, dnešního Trentu v údolí řeky Adiže severně od Verony… Ponte alto znamená vysoký most a Sopra-monte horu nad něčím, něco převyšující. Tam někde se jeden z našich předků vyznamenal a vyhrál dvě bitvy. Battagliové byli rodem bojovníků, ale vedle toho, že to byli vojáci, byli také statkáři a měli v Itálii vinice. Při státním krachu po napoleonských válkách, kdy došlo k obrovské inflaci, přišli o všechno. O vinici i o statky. Když bylo po krachu, rakouské vojsko se stěhovalo z tamního kraje pryč. Battaglia sloužil Rakousku, a tak ho převeleli k regimentu do Písku…”

“Můj tatínek se jmenoval Quido a s maminkou se vzali na začátku století, v roce 1909. Ona byla Vídeňačka, rozená Gisela Bolzany, původem ze Švýcar…
V roce čtrnáct byl tatínek jeden z prvních, koho povolali na vojnu, Christian, můj bratr, se narodil až čtyři měsíce po jeho odchodu, na den přesně, kdy se tatínek dostal do ruského zajetí …“

Na podzim roku 1939 podepsal Quido Julius baron Battaglia spolu s dalšími 84 představiteli české zemské šlechty Prohlášení české a moravské zemské šlechty v roce 1939. Po okleštění Československa se tak hrdě přihlásil k československému
národu, a proto byla na jeho majetek uvalena v dobách protektorátu nucená správa.
Po válce se mu jeho majetek brzy vrátil, ale již v roce 1949 mu jej zase znárodnili. Když měl jít do vězení, neboť nestihl odevzdat komunisty předepsanou dodávku masa a obilí, šel místo něj jeho syn Christian. Jeho otec by vězení ve svých osmdesáti letech pravděpodobně nepřežil….Zemřel (Quido Julius) až 28.4.1962 v požehnaném věku 89 roků při jedné z obchůzek kolem svých polností u Bořky.