---

Navigace webu publicistika:

---

Navigace webu dokumentace:

---

Vyhledávání:

---

Motto:

---

Vladislavský sál na Pražském hradě

Vladislav II. Jagellonský

Největší slavnostní prostor středověké části Pražského hradu je Vladislavský sál, postavený za krále Vladislava II. Jagellonského (*1456 † 1516), podle něhož byl také pojmenován. Udivuje svou prostorností. Podle projektu Benedikta Rejta (*1454 † 1536) byl stavěn v letech 1490-1502 a byl ve své době největší jednotně zaklenutou místností na světě bez středních podpěr.  Středověký sál je 62 m dlouhý, 16 m široký a 13 m vysoký.

Vladislavský sál zaujímá plochu celého druhého patra Starého královského paláce, jenž sloužil od 10. do 16. století jako sídlo českých knížat a králů. Patří k němu také  Stará sněmovna, Zemské desky, kostel Všech svatých a z jižní fronty Pražského hradu vystupující Ludvíkovo křídlo s Českou kanceláří. To je pojmenované podle syna Vladislava II. Ludvíka  Jagellonského (*1506 † 1526), 18. českého krále vládnoucího v letech 1516-1526. Ve spodních podlažích Starého královského paláce je zachováno patro paláce Karla IV. a pod ním trůnní sál Soběslavova paláce z první poloviny 12. století.

Na své jižní straně je Vladislavský sál lemován kamenným balkonem s krásnou vyhlídkou na hlavní město Prahu, z jihozápadního rohu sálu je přístup do zmíněné České kanceláře, která byla 23. května 1618  svědkem třetí pražské defenestrace místodržících Jaroslava Bořity z Martinic a Viléma Slavaty i písaře Fabricia.		Na severní straně Vladislavského sálu je menší sál Staré sněmovny a Jezdecké schodiště, přímý vstup do sálu z Jiřského náměstí před bazilikou sv. Jiří. Do sálu se dnes vstupuje pod balkonem na východní straně III. nádvoří. Za císaře a v pořadí 21. českého krále Rudolfa II. se ve Vladislavském sále konaly trhy se vzácnými uměleckými předměty.

Od 16. století byl Vladislavský sál využíván ke královským reprezentačním účelům. Konaly se zde rytířské turnaje – historický vstup do Vladislavského sálu byl Jezdeckým schodištěm, kterým rytíři mohli vjiždět do sálu přímo na koních a údajně jich tam mohlo najednou kroužit až sto.

Ve Vladislavském sále byly pořádány také korunovační hostiny a slavnosti. Letos 4. a 5. září 2023 bylo připomínáno již 300. výročí korunovace Karla VI. Habsburského (*1685 † 1740), která byla v tomto ohledu první. V sobotu 4. září 1723 císaři vzdali tradiční hold věrnosti zástupci stavů zemí Koruny české (Čech, Moravy, Slezska a Kladska) a slibovali v něm věrnost nejen císaři jako českému králi, ale i jeho dědicům. Druhý den pak byl v katedrále svatého Víta korunován svatováclavskou korunou jako 28. český král Karel II.

Následovaly i další královské korunovace. Dcera Karla VI. Marie Terezie (*1717 † 1780) byla českou královnou korunována 12. května 1743, její syn Leopold II. (*1747 † 1792) dne 6. září 1791 a téměř rok poté 9. srpna 1792 i jeho syn František (*1768 † 1835).  V září 2023 uběhlo 7 let od připomínání si 180. výročí úplně poslední královské korunovace českého panovníka. Na hlavu rakouského císaře a 33. českého krále Ferdinanda I. (V.) Dobrotivého Habsbursko-Lotrinského (*1793 † 1875) byla svatováclavská koruna položena 7. září 1836. Ferdinand byl ten král, kterého později, po abdikaci ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. (*1830 † 1916), mohli lidé potkávat v ulicích Prahy a který žil na Pražském hradě, kde také zemřel. Úplně poslední korunovací v českých zemích byla ale korunovace jeho manželky královny Marie Anny Savojské (*1803 † 1884) 12. září 1836.

Na dvou obrázcích nahoře je korunovační hostina Ferdinanda V. Dobrotivého ve Vladislavském sále v září 1836. Tehdy král seděl v čele sálu spolu s arcibiskupem a se svou chotí. Korunovační insignie jsou odloženy na stolek vpravo (lépe je vidět na obr. vlevo). Teprve když se král napil, ostatní si sedli tak, aby k němu nikdo nebyl zády. U každého z 12 stolů seděl vysoký zemský úředník a jeho 12 hostů. Stoly byly ozdobeny maketami významných pražských staveb (na stole krále a královny – makety Prašné brány a Staroměstské mostecké věže). Hostině mohla z tribun přihlížet veřejnost. Na obrázku dole je Vladislavský sál během korunovační hostiny otce Ferdinand V. římského, později rakouského císaře a 32. českého krále Františka (II.) I. v srpnu 1792.

♣♣♣

V současnosti je Vladislavský sál  součástí prohlídkových okruhů Pražského hradu, ale i nadále je využíván k reprezentačním účelům. Od roku 1934 se tu volil a skládal slib prezident republiky, konají se tady slavnostní zasedání českého parlamentu a pravidelně jsou zde předávána nejvyšší státní vyznamenání.

V sobotu 28. října 2023 zde předával poprvé ve své funkci státní vyznamenání prezident Petr Pavel. Ocenil za zásluhy o stát 62 osobností ze všech oblastí veřejného života. Byl mezi nimi i člen jedné z nejvýznamnějších rodin české zemské šlechty – knížecího rodu Schwarzenbergů. Nejvyšší české vyznamenání – Řád Bílého lva – bylo propůjčeno současné hlavě rodu Karlu knížeti Schwarzenbergovi.