Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Valeč v Karlovarském kraji
Valeč je hrad přestavěný na zámek v obci Valeč v Karlovarském kraji. Je chráněn jako kulturní památka. První písemná zmínka o Valči pochází z roku 1358, kdy je statek uváděn jako rozdělené zboží držené bratry Ctiborem a Benešem z Valče. Dalšími majiteli rozděleného panství byli ve středověku zemané držící statky v blízkém okolí: Ješek ze Stebna, Jan Kladivo ze Stebna (1368), Boreš z Oseka (1371), Beneš z Buškovic (1377-1416), Nevlas a Jan z Doupova (1416), Sezema z Doupova (1454) a Jan z Doupova (1487).
Panství bylo spojeno až za královského podkomořího Jakuba Kyšperského z Vřesovic; v této době je pravděpodobně hrad pozdně goticky upraven. Roku 1514 získala Valeč na základě jeho žádosti od českého krále Vladislava II. Jagellonského městská práva. Z roku 1526 je také první písemná zpráva zmiňující výslovně zámek. V této době se však označení zámek užívalo i pro hrady. Jan Kyšperský z Vřesovic umírá roku 1526 v bitvě u Moháče a jeho potomkové prodávají panství téhož roku Hugovi z Leisnecku. V roce 1538 přechází panství sňatkem (Anežka z Leisnecku) do majetku Viléma Hasištejnského z Lobkowicz († 1565).
V roce 1570 kupuje panství Kryštof Štampach ze Štampachu, jeho syn Václav Štampach ze Štampachu v roce 1585 začal sídlo pozdně renesančně přestavovat. Václav byl evangelického vyznání a odmítal konvertovat ke katolické víře. Proto (nejen z důvodu účasti na stavovském povstání) byl v roce 1628 nucen uprchnout ze země. Už v roce 1622 jeho panství zkonfiskovala císařská komora. Vojskem vydrancované panství pustlo. V roce 1623 kupuje zpět panství od císařské komory Barbora Štampachová z Poutnova, katolická manželka Václava, které byl jako katoličce povolen návrat do vlasti. Stalo se tak na přímluvu Jaroslava Bořity z Martinic. V exilu žijící Štampachové ze Štampachu (včetně dětí Václava) se usadili v Marienbergu. V roce 1694 tento majetek zdědili Kagerové z Globen, respektive svobodný pán Jan Kryštof Kager ze Štampachu.
Od roku 1694 vlastní panství její vnuk Jan Kryštof Kager svobodný pán ze Štampachu. Velkolepě přestavuje zámek, zámecký areál a celé panství za účasti předních umělců a architektů své doby. Autorem barokní přestavby je Ital Francesco Barelli, jehož nástupcem se stal Giovanni Antonio Bianno Rossa. Po jeho smrti roku 1723 nastupuje na jeho místo Jan Kryštof Tyll, syn kameníka z nedalekého Lochotína. Jan Kryštof Kager umírá roku 1721 a panství dědí jeho synovec Jan Ferdinand Kager z Globen, který pokračuje v přestavbě. Roku 1745 dědí panství Karel Josef August Kager z Globenu a Limburg-Styrum. Jeho dědičkou je nezletilá dcera Marie Josefa a panství spravuje její matka Marie Alžběta rozená markýza Laverne. Roku 1797 se Marie Josefa vdává za Josefa z Argentau d’Ochain a prodává panství Janu Antonínu Pergenovi z Pergenu. Mezi jinými je při prodeji uváděn dluh 810 zlatých 54 krejcarů ve prospěch dílny Matyáše Bernarda Brauna z roku 1737.
Roku 1798 koupil panství Jan Gottfried Korb z Weidenheimu (*1758 † 1833) a od něj ho koupil jeho syn Franz (*1805 † 1876) za 400 000 zlatých. Od roku 1847 vlastní panství jeho syn Karel (*1835 † 1881), který zámek novorenesančně upravil. Jeho dědicové prodali Valeč v roce 1890 hraběti Vincentu Thurn Valsassina, který celé panství novobarokně přestavuje. Roku 1937 prodává Thurn Valeč uhlobaronovi dr. Janu Larisch-Mönnichovi, jemuž byl v roce 1945 majetek zkonfiskován na základě Benešových dekretů.
Po válce se zámek stal na krátkou dobu sanatoriem pro válečné veterány, v 50. letech útočištěm pro korejské děti a na dlouho poté dětským domovem. V roce 1976 zámek zachvátil zničující požár. Obnova zámku trvá dodnes.
Kostel | Zámek |
Valeč |
SOUHRNNÝ PŘEHLED MAJITELŮ HRADU A ZÁMKU VALEČ
1358 – Ctibor a Beneš z Valče
1368 – Jan Kladivo ze Stebna
1371 – Boreš z Oseka
1377 – Beneš z Buškovic
1413 – Bedřich z Valče
1416 – Nevlas a Jan z Doupova
1454 – Sezem z Doupova
1487 – Jan z Doupova
1505 – Jakub Kyšperský z Vřesovic (synové Jindřich, Jakub, Vojtěch, Jetřich)
1530 – Hugo hrabě z Leisnecku
1538 – Vilém Hasištejnský z Lobkovic
1570 – Kryštof Štampach ze Štampachu
1603 – Václav Štapmach ze Štampachu
1623 – Barbora Štampachová
1638 – bratři Jiří, Jan, Erazim a Jaroslav Štampachové
1694 – Jan Kryštof Kager Štampach ze Štampachu
1718 – Kateřina Therezie Štampachová
1721 – Jan Ferdinand Kager z Globenu
1745 – Karel Josef August hrabě z Lymburg-Styrum a Globenu
1760 – Marie Alžběta z Lymburg-Styrum a Globenu (za nezletilou dceru Marii Josefu)
1780 – hrabě Václav Kulhánek Klaubenstein – Pott-Pusch (poručník Marie Josefy)
1797 – Jan Antonín hrabě R. R. z Pergenu
1798 – Johann Gotfried Korb Ritter z Weidenheimu
1826 – Franz Korb Ritter z Weidenheimu
1876 – Karl Korb Ritter z Weidenheimu
1884 – děti Karla Korba Ritter
1890 – hrabě Vincenc Čeněk Jiří Thurn Valsassina Como di Verceli
1928 – hrabě Alexandr Thurn Valsassina
1937 – hrabě Jan Larisch-Mönnich
1947 – ozdravovna Svazu bojovníků za svobodu
1953 – domov pro korejské děti a dětský domov
1956 – dětský domov
1976 – po ničivém požáru se zámek stává majetkem Krajského střediska ochrany přírody a památkové péče, později Památkového ústavu (dnes Národní památkový ústav)