Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

Motto:

Radenín

RADENÍN

Obec Radenín (německy Radenin) se nachází v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní 497
(k 30.4.2019) obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1300.
Pamětihodnosti:
Zámek Radenín, v současnosti sloužící jako dětský domov, kostel svaté Markéty, kříž u kostela,
pohřební kaple hrabat Baillet de Latour naproti kostelu, židovský hřbitov severovýchodně od obce

Znak obce Radenín		Vlajka obce Radenín

Středověká tvrz zmiňovaná roku 1363 ve spojitosti se smrtí Mikuláše z Radenína, přestavěná začátkem 17. stol na renesanční zámek a rozšířena o nové křídlo. Zámek upraven empírově, průčelí upraveno v roce 1845 pseudorenesančně.

Tvrz – předchůdce dnešního zámku – je uváděna později jako dědictví po Mikuláši z Radenína, který zemřel roku 1363. V té době byla obec obehnána hradbami (dodnes částečně dochovanými) a samostatně opevněný byl i nedaleký kostel sv. Markéty. Roku 1520 je uváděn jako majitel tvrze Petr Smrčka z Mnichu. Jeho syn Oldřich středověkou tvrz rozšířil roku 1578 na zámek, ze kterého udělal centrum svého panství. V roce 1599 koupil zboží Jiřík Homut z Harasova na Bělé a Choustníce a provedl renesanční přestavbu zámku.

Roku 1641 bylo k smrčkovskému traktu přistavěno nové – černínovské – křídlo. V roce 1753 koupil panství hraběcí rod Kolowrat-Krakowských, který přenesl centrum panství do nedalekých Hrobů. Zámek na zhruba 100 let ztratil původní účel i význam. V roce 1845 bylo upraveno průčelí zámku pseudorenesančně. Roku 1846 se provdala Jindřiška Kolowrat-Krakowská za  Josefa hraběte Baillet de Latour a nechala zámek opravit na sídlo rodu Baillet de Latour. V roce 1869 byl upraven zámek do současné podoby.

V červnu 1950 stát zabírá zámek stát. Sloužil jako škola v přírodě, později jako dětský domov a zvláštní škola internátní pro děti s vadným duševním vývojem. Dnes je v zámku dětský domov.

zdroj: www.radenin.cz:

Původní tvrz měla hradby s půlkruhovými baštami. Kostelík svaté Markéty s opevněním v blízkosti gotické středověké tvrze. Jakého byli rodu původní držitelé Radenína, není známo. Za časů císaře Karla žil Mikuláš z Radenína, jenž byl již r. 1363 mrtev, zůstaviv vdovu Markétu a syny Jana a Mikuláše, z nichž tento ještě r. 1367 let svých neměl; bratří ti rozdělili se potom tak, že dostal každý polovici tvrze, dvoru a vsi Radenína a půl vsi zbořené Lhoty.

Roku 1412 dne 21. června připomíná se Vácslav jako patron kostela Radenínského a po něm r. 1413 dne 2. prosince Bušek z Jedlan, a přece se potom Vácslav zase v držení Radenína vyskytuje, neb týž prodal (vkl. r. 1414 dne 5. října) Radenín tvrz, dvůr popl. se dvojím poplužím, 5 1/2 lánu dědin s celým podacím Chvalovi ze Žďáru a Ondřejovi z Nemyšle za 200 kop. Jak se dále poměry majetníků za těchto dvou držitelů vyvíjely, není nám známo.

Jiří Hrobský ze Sedlce (Sedlečka) vyskytuje se poprvé r. 1498 jako pán Radenínský. Jiřík se přistěhoval z Hrobů do větší tvrze v Radeníně. Hrobská tvrz poté zanikla.

Neznámým způsobem nabyl potom Radenína Petr Smrčka ze Mnichu, jenž poprvé r. 1520 jako pán zdejší přichází. Žil ještě r. 1525. Syn Oldřich přijal tvrz Radenín se dvorem popl. a ves. Původní středověkou tvrz v Radeníně rozšířil roku 1578 na zámek a vzniklo zde centrum jeho panství.

21. dubna 1599 koupil Jiřík Homut od Oldřicha Smrčky z Mnichu sousední zboží Radenín a přenesl svoje sídlo do panského stavení na tomto zboží. Jiřík Homut vybudoval v novém svém sídlišti na tu dobu široce rozkřídlený zámek, používaje – jak se zdá – stavitelů a stavitelských pomocníků nacházejících se tou dobou ve službách rožmberských. Při zámku byl postaven i veliký panský dvůr, který jako svědectví vlastních zájmů majitelových výrazně dokresloval nový psychický typ, vystřídavší staré majitele choustnického zboží. Radenín se stal střediskem dosti velké državy, kterou se hospodářské energii Jiříka Homuta podařilo vybudovat v době napodiv krátké.
V roce 1640-41 ke smrčkovskému traktu přistavěno nové černínovské křídlo. V roce 1675 se připomíná červená věž (cihelná?).

Maria Theresia Caretto-Cavriani di Millesimo se provdala v Choustníku dne 24.8.1750 za hraběte Leopolda Kolowrat-Krakowsky, (1727-1809). Ten roku 1753 koupil panství hrobské. Statek Radenín se dostal do tohoto hraběcího rodu r. 1754. Sídlo hrabat Kolowrat-Krakowsky bylo přeneseno do Hrob. Zámek osiřel.

Gotickou klenbou opatřená kaple sloužila za obydlí purkrabího. Ve spustlém zámku měl být sládek, lesní a do roku 1856 lékař, který bral od vrchnosti deputát v obilí, dříví, byt, od poddaných něco peněz a obilí. Poslední z nich byl Josef Dlask (+15.5.1856). Do roku 1847 v zámku bydlela také finanční stráž. Mnohé prostory byly časem zcela zchátralé.

Během pozdějších úprav byly zničeny v nejvyšším podnebí starobylé komíny s erby rodu Czerninského. V roce 1845 bylo upraveno průčelí zámku pseudorenesančně.

Henrieta (Jindřiška) Kolowrat Krakowsky se 20.10.1846 provdala za hraběte Josefa Baillet de Latour (1815-1891). Jako majitelka nechala zámek opravit na sídlo rodu Baillet de Latour. Jindřiška obdržela statek Radenín a stala se patronkou chrámu Páně Radenínského a v Křeči. Za ní byl zpustlý zámek Radenínský opraven. Do doby její mnohé prostory zámku byly zcela otevřené, neobydlené. Zámek opraven, některé přiléhající soukromé domky byly vrchností vykoupeny a do nynějšího stavu přivedeny. Architektonicky nevyniká, vyniká ale nad jiné krásnou z něho vyhlídkou.

Empírová přestavba je z roku 1869. V roce 1869 byl upraven zámek do současné podoby. Dvoukřídlá, dvoupatrová budova, jedno křídlo členěno pilastry a polosloupy, 2. patro – lunetová římsa, přízemí – renesanční křížové a síťové hřebínkovité klenby, valené klenby s výsečemi.
V severním křídle přízemí je kaple upravená na kancelář.

V severním křídle v 1. patře je zachován hlavní sál se štukovou úpravou druhého rokoka a s medailony (podobiznami).
V zámku byly cenné sbírky starožitností, obrazů, zbraní, porcelánu, vykládaného nábytku, krojů. Chodby zdobily lovecké trofeje a soupravy rytířských brnění.
Z věžičky u vchodu trčela jako ozdoba dělová lafeta. Na nádvoří šlechtické znaky naznačující posloupnost držitelů panství.

V červnu 1950 stát zabírá zámek.
Ústřední NV hlavního města Prahy začíná s úpravami místností v zámku v roce 1952.
V roce 1953 byla v zámku zřízena škola v přírodě ÚNV hl. m. Prahy.
Později v zámku zřízen dětský domov ONV Praha 6.
K 1.8.1966 byla v zámku zřízena zvláštní škola internátní pro děti s vadným duševním vývojem. Odstraněny znaky držitelů panství a přeneseny ve zmenšené podobě na obyčejný plech. Brzy vše zničeno.
Zámek byl vrácen dědičkám: Ernestině Heleně Baillet de Latour a Františce Zieglové.

V současné době: dětský domov, škola a školní jídelna.