Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

Karlov – Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého

V roce 1348 položil římský a český král a později římský císař Karel IV. základy Nového Města pražského. V rámci tohoto projektu byly vystavěny novoměstské hradby v prostranství mezi Poříčí a Vyšehradem a vyměřeny ulice, náměstí a místa pro brány. Velkým ideovým vzorem pro stavitele bylo svaté město Jeruzalém. Na hoře Karlově – Mons Caroli sancti – nejvyšším bodě planiny Nového Města pražského, se tehdy rozkládala pole, louky, pastviny, zahrady a vinice různých majitelů.

Dvě léta po založení Nového Města pražského přikročil císař Karel IV. k novému, velmi významnému dílu, kterým bylo pražské město velice zvelebeno. Roku 1350, když bylo slaveno milostivé léto, založil právě zde, na hoře Karlově, kostel a klášter kanovníků řádu sv. Augustina. Toto dílo započal ke cti svého patrona, císaře Karla Velikého, jehož nesmírně ctil a který byl ve dvacáté generaci jeho předkem, a svých královských rodičů Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.

Císař Karel IV. svými stavebními počiny hodlal pozvednout význam Prahy na úroveň odpovídající hlavnímu městu Římské říše. Tomu odpovídá i značně nezvyklá podoba kostela. Osmiboký půdorys lodi kostela se totiž odvolává na korunovační katedrála v Cáchách, ve kterém je pohřben císař Karel Veliký, a kde byli tradičně korunováni římští králové. Sám Karel IV. zde byl korunován v červenci 1349. Centrální půdorys kostela je přitom pro gotickou architekturu velmi nezvyklý a zřídka používaný.

Základní kámen kostela byl položen a posvěcen prvním pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic dne 18. září 1350. Náklad na stavbu vedl sám Karel IV. z královských důchodů. Stavitel, tak jak to v případě staveb našeho velkého panovníka často bývá, není znám. Nicméně smělost klenby při poměrně slabých pilířích, tenké zdi a nezvyklost architektury ukazují na oborníka velmi zkušeného. Pravděpodobně se na stavbě podílela dvorská stavební huť Matyáše z Arrasu, na jehož práci mohl navázat Petr Parléř. Obdivuhodná stavba pak dala vzniknout romantické pověsti o jejím staviteli.

Chrám byl vysvěcen druhým pražským arcibiskupem, prvním českým kardinálem Janem Očkem z Vlašimi, zřejmě v den svátku svatého Karla Velikého, 28. ledna roku 1377, tedy po 27 letech od položení základního kamene, a to za účasti císaře Karla IV. a jeho syna Václava IV. Sám císař vložil do oltářní menzy svatou relikvii, tři zuby císaře sv. Karla Velikého, kterou obdržel darem v Cáchách. Představeným kláštera i chrámu byl opat s právem pontifikálií, tedy s právem užívat biskupských insignií, který zastával čestný úřad stálého královského almužníka českého dvora. Ke Karlovu byla přidělena též farnost, jejíž duchovní správu zastávali karlovští řeholníci.

♣♣♣

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého vlevo se sochou svého zakladatele Karla IV. Lucemburského.

Sochu Karla IV. Lucemburského vytvořil v roce 1837 sochař Josef Max (*1804 † 1855).