Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„"Šlechtictví můžeme mít v sobě jako něco osobního, co v sobě nosíme a nějakým způsobem prezentujeme".“ Zobrazit celý citát »Dlauhoweský Václav *1946
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Kolowratové na obrazovce ČT
27. 1. 2017 | Drocár Jan | Video-audio
Ve čtvrtek 26. ledna 2017 začala Česká televize na svém druhém programu vysílat nový dokumentární cyklus Modrá krev. Režisérka Alena Činčerová spolu s “průvodcem” Františkem hrabětem Kinským v něm postupně v týdenních intervalech představí přední rody české zemské šlechty. Rody, které odpradávna spoluvytvářely dějiny Zemí koruny české a za jejich osudy nesly také svůj díl odpovědnosti.
Klikněte prosím na stránky České televize pro shlédnutí 1. dílu Modré krve o rodu Kolowratů:
KOLOWRAT-KRAKOWŠTÍ
V díle o rodu Kolowratů vystoupilo několik představitelů obou jeho větví – týnecké i rychnovské.
♣♣♣
Týnecká větev rodu
Jedním z účinkujících v dokumentu je i spisovatel Ernest (Arnošt) Kolowrat, žijící od mládí v USA. Pochází z týnecké větve rodu a v Historické šlechtě je zachycen jeho rozhlasový rozhovor i vzpomínání na předčasně zesnulého mladšího bratra Tomáše.
Rodina Jindřicha hraběte Kolowrata (*1897 † 1996) a Marie Klimtové (*1907 † 1992) na cestě do amerického exilu. Zleva děti Eva, Marie, Tomáš, Jindřich a Arnošt. |
Týnecká větev rodu na své americké farmě. Arnošt (s knírem) stojí v zadní řadě uprostřed.
Rychnovská větev rodu
Dalším hlavním protagonistou kolowratského dílu televizního dokumentu Modrá krev je hlava rychnovské větve rudu Jan hrabě Kolowrat-Krakovský-Libštejnský. Šlechtic, který v roce 2016 inicioval připomínání si 180. výročí poslední korunovace českého krále. Na obrázku mu na klíně sedí dcera Sophia, vedle je manželka Andrea se synem Filipem a rodiče Andrey Monika a Richard Eierovi.
Na obrázku sedí Janu Kolowratovi na klíně dcera Sophia, vedle je manželka Andrea se synem Filipem a rodiče Andrey Monika a Richard Eierovi.
Rodina Kolowratů Rychnova nad Kněžnou v 50. letech. Zleva: Hanuš Laxa, pod ním Dagmar Kolowratová, dále Drahoslava a její manžel Kryštof Kolowrat, rodiče Dagmary a Jana, dále Jana Laxa, Jan Kolowrat a Ivan Laxa. Nad nimi sestra Kryštofa Marie Jana Kolowratová provdaná Laxa, maminka Hanuše, Jany a Ivana. |
Ještě starší fotografie členů rychnovské větve rodu zachycuje potomky Zdeňka Kolowrata (*1836 † 1892). Zleva stojí Marie Zdenka, Otmar, Egon, Vilém, Norbert, Edina, Albík, Zdeněk, Hanuš, Marie Leontina a Bohuslav. Čtyři ze synů, Hanuš, Zdeněk, Egon a Othmar, později podepsali Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939. |
Šlechtická poselství
Rod Kolowratů patřil mezi 33 rodů české zemské šlechty, jejichž představitelé se v době nejvyššího ohrožení vlasti nacismem svým podpisem pod Prohlášením českých a moravských rodů v září 1939 jednoznačně postavili za český národ a vyjádřili bezvýhradnou věrnost své zemi. Tento statečný postoj připomíná výstava Šlechtická poselství, která se soustřeďuje především na rodokmeny jednotlivých signatářů a jejich rodin. Kolowratský rodokmen se signatáři je zde:
Kolowrat-Krakowsky.
Výstava Šlechtická poselství byla poprvé otevřena 6. září 2014 v Mladotově domě na Pražském hradě, kdy připomněla 75. výročí podepsání deklarace. Vernisáže se tehdy účastnilo mnoho potomků signatářů z jednotlivých šlechtických rodů a dalších hostů. Vi z následující fotografie (kliknutím se zvětší).
Fotografie: archiv rodiny a&nbsnbsp;Jaroslav Betka.
***
V současnosti je výstava Šlechtická poselství ke shlédnutí do 31.3.2017 ve výstavních sálech Policejního muzea v Praze na Karlově. V místě spjatém s postavou římského císaře a 11. českého krále Karla IV. Lucemburského, který zde, na nejvyšším místě Nového Města pražského nechal v roce 1350 vystavět klášter (dnes Policejní museum) a kostel (dnes kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého). Učinil tak k poctě svých rodičů a svého patrona a předka ve 20. generaci císaře Karla I. Velikého. Oba jsou společnými předky většiny signatářů a tyto příbuzenské vztahy jsou graficky znázorněny nejen na výstavě, ale i v přilehlém parku karlovského areálu.
***
Zpracováno s použitém materiálů České televize