Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„První šlechtická deklarace byla přednesena během audience u prezidenta Edvarda Beneše na Pražském hradě v sobotu 17.9.1938. Účastnilo se jí 12 zástupců české zemské šlechty z jedenácti rodů. Hlavním iniciátorem deklarace byl Zdenko Radslav hrabě Kinský, jejím autorem orlický Karel VI. kníže Schwarzenberg a text prezidentovi za přítomné a jménem dalších představitelů starých rodů přečetl František hrabě Kinský z Kostelce nad Orlicí.“ Zobrazit celý citát »První šlechtická deklarace – 17.9.1938
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Dcera národa zamilovaná do šlechtice
6. 1. 2025 | Drocár Jan |
Celkem rozsáhlý rodokmen k jednomu televizního seriálu
♣♣♣
Z internetového televizního programu ČT 1 na
středu 8. ledna 2025 ve 21:05
Dcera národa (1/6)
Nový národní symbol je tu! |
První díl moderně stylizovaného seriálu o osudech dcery Karla Havlíčka Borovského. Hrají: A. Formanová, J. Langmajer, L. Noha, J. Vlasák, V. Javorský, R. Mikluš, M. Jindrová, V. Machuta, D. Voráčková. |
Velmi málo informací, na co se vlastně těšit, ale do stručného informativního sdělení se více prostě nevejde. Divák se vše podstatné dozví až při sledování pořadu. A jen při uvedení jednotlivých dílů, protože podle zákulisních informací bude kvůli autorským právům možné shlédnou seriál jen při premiéře toho kterého dílu.
Proto
je třeba sledovat premiéry jednotlivých dílů seriálu.
Více informací o připravovaném seriálu mohl samozřejmě zvídavý divák zjistit již dříve, prakticky v průběhu celého roku 2024. Například v mnoha rozhovorech, recenzích, článcích. Sám jsem jich během loňského roku zachytil několik. Už v únoru 2024 například rozhovor Lenky Hlouškové s představitelkou hlavní role seriálu herečkou Antonií Formanovou: Antonie Formanová: Já a Zdeňka Havlíčková? Jakékoli archaismy nečekejte, nebo poslední srpnový den od stejné autorky článek nazvaný V hlavní roli Antonie Formanová. Minisérie Dcera národa o Zdence Havlíčkové má první ukázku. Oba články na Seznamu.cz. Jak napovídají názvy, informace byly o natáčeném šestidílném televizním seriálu „Dcera národa.“ Vypráví příběh Zdeny/Zdenky/Zdeňky Havlíčkové, jediné dcery Karla Havlíčka Borovského. Českého vlastence, novináře, spisovatele, básníka a politika, který je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Jak uvedeno v hlavní roli s Antonií Formanovou.
Antonie Formanová a „kapela“. Zcela vzadu režiséři: Cristina Grosan, Matěj Chlupáček. Foto. Aleš Král/Barletta |
Příběh „Dcery národa“ Zdenky Havlíčkové zpracovala Společnost Barletta Productions se scenáristkou Lucií Vaňkovou a dramaturgem Mirem Šifrou jako „moderní trendy minisérii“ zasazenou do 19. století. První tři díly natočil režisér Matěj Chlupáček a další tři režisérka Cristina Grosan. Jde o první seriál vlastní tvorby francouzské společnosti CANAL+ v České republice. Mohou se na něj těšit i diváci České televize v jejíž koprodukci vznikal.
Kameramany seriálu jsou Martin Douba a Márk Győri,
střihu se ujal Jan Daňhel. Jak je psáno v recenzích „nedílnou součástí vizuálního přístupu byla práce architekta Henricha Borárose a barevná koncepce kostýmní návrhářky Jarmily Dunděrové, která ve spolupráci s přední českou módní návrhářkou Zuzanou Kubíčkovou vytvořila originální kostýmy.“ V seriálu kromě Antonie Formanové hraje řada dalších herců: Jiří Langmajer, Jan Vlasák,
Vladimír Javorský, Leoš Noha, Robert Mikluš, Ladislav Hampl, Martina Jindrová, Vojtěch Machuta, Daniel Kadlec, Jakub Jelínek, Pavlína Štorková, Igor Chmela,
Marie Ludvíková, Jana Stryková, Nataša Bednářová, Mark Kristián Hochman, Daniela Voráčková, Anna Fialová,
Eliška Křenková, Jan Nedbal, Štěpánka Todorová, Michal Režný, Hana Doulová-Krobotová, Valerie Vachková, Jiří Maryško, Jakub Jelínek, Barbara Lukešová nebo Eva Režnarová. Tvůrci ke spolupráci přizvali také začínající zpěvačky Annabelle, Amelii Sibu nebo Aiko. Jejich písně zazní v seriálu vedle komponované moderní hudby britského skladatele Simona Goffa, který hudební doprovod tvořil také na motivy Antonína Dvořáka.
♣♣♣
Co s tím vším má společného Historická šlechta? Souvislost se váže k autorce scenáře seriálu Lucii Vaňkové a není složitá. Syn autora tohoto článku Jakub Drocár, dnes filmový producent společnosti Punkfilm v čase svých studií produkce na FAMU, sdílel společný podnájem se svým scenáristickým kolegou Jiřím Vaňkem. A Lucie je dnes jeho manželkou. Všichni se tedy dobře znají a občas se i navštíví.
Léta letoucí jsou druhým domovem naší rodiny středočeské Pyšely. Občas tam Jakub s přítelkyní Barborou a dcerami Jasmínou a Juninou zve k pobytí kamarády a přátele. V květnu 2023 zavítali na odpoledne i manželé Vaňkovi s malým synem Antonínem. Byl jsem tam i já s dcerou Janou a jejími syny Vavřincem a Řehořem. Bylo veselo a příjemně. Do kompletní naší rodiny chyběla jen moje manželka Alena a naše nejstarší vnučka a nejstarší Jakubova dcera Josefína, která tentokrát trávila víkend s mámou Markétou.
Před odjezdem jsem přítomnou sešlost vyzval ke společné fotografii. Sestavuji občas rodokmeny a fotografie by měly být jejich součástí, proto vím, že společných snímků není nikdy dost. Nikdo neodmítl, a proto si fotografii lze níže prohlédnout. Trochu trvalo než jsme všichni zaujali svá místa a já se v té chvilce dozvěděl, že Lucie Vaňková právě dopisuje scenář zmíněné „Dcery národa“. Když zjistila, že se zabývám i tvorbou šlechtických rodokmenů, zeptala se mě, zda nevím něco více o pozdějších osudech Quida Battaglii, velké a kratičké to lásce hlavní postavy celého seriálu Zdenky Havlíčkové. Slíbil jsem, že zapátrám.
Nevím, zda Lucii Vaňkové mé zjištěné nepatrné informace o Quidovi byly co platná. Pro mě ale letmá zmínka o připravovaném seriálu zajímavá a inspirující byla. Sestavoval jsem totiž právě rodokmen rodu havlíčkobrodských sládků Dvořáků a z něho jsem už věděl, že milovaná babička Zdenky Havlíčkové byla Josefína Dvořáková, pocházející z tohoto rodu. Vše se najednou spojilo a já už věděl, že Zdenka Havlíčková resp. její otec Karel Havlíček Borovský měli společného předka s Miladou Karasovou rozenou Dvořákovou, známou to emeritní majitelkou modelingové agentury Czechoslovak Models, pro kterou jsem rodokmen Dvořáků sestavoval.
To mi udělalo radost, ale milým překvapením ještě nebyl konec. Genealogické pátrání totiž poměrně rychle přidalo několik dalších osob známých z příběhu Dcery národa a vyšlo tak najevo, že Zdeňka Havlíčková byla vzdáleně spřízněna i se svou filmovou představitelkou Antonií Formanovou. To asi ani tvůrci seriálu netušili. Měl jsem najednou pohromadě v jednom rodokmenu nejen Miladu Karasovou a Zdenku Havlíčkovou (*1748 † 1872), ale i jejího otce Karla Havlíčka Borovského (*1821 † 1856), babičku Josefínu Dvořákovou (*1791 † 1884) i pradědu Jana Dvořáka (*1747 † 1824). Také jeho mladšího bratra Josefa Dvořáka (*1755 † 1791), který je zase prapraprapradědou Milady Karasové. Společným předkem Zdenky a Milady je tak otec obou bratří František Dvořák, zmiňovaný r. 1767 jako sládek ve Žďáře. A na konci dalších genealogických propojení stojí zase Antonie Formanová i se svými oběma zajímavými dědečky.
Takové sdělení je už ale trochu nepřehledné. Pokud bychom ještě vše chtěli rozvést až k podrobnostem o jednotlivým osobách a k jejich vzájemným příbuzenským vztahům, asi bychom se ve jménech a datech ztratili úplně. Ale můžeme si to zkusit.
Rodokmen od Zdenky k Antonii tedy pokračuje vnukem výše zmíněného Josefa Dvořáka (*1755 † 1791) Karlem Dvořákem (*1821 † 1865), pelhřimovským sládkem, který se oženil a měl děti s Karolinou Bráfovou (*1819 † 1865). Ta byla sestrou Antonína Bráfa, otce Albína Bráfa (*1851 † 1912), který se 13.2.1888 v Praze oženil s Libuší Riegrovou (*1860 † 1930), dcerou Františka Ladislava Riegra (*1818 † 1903), zetě Františka Palackého (*1798 † 1876). Sestra jeho manželky Terezie (*1807 † 1860) Antonie (*1810 † 1836), obě rozené Měchurové se provdala 1.7.1832 za schwarzenberského vrchního lesmistra Jana Heyrovského z Rovenova (*1799 † 1865).
Mladší bratr Jana, Adolf Šimon Heyrovský z Rovenova (*1811 † 1887), měl syna Leopolda Jana (*1852 † 1924), profesora a doktora práv, který byl nejen rektorem Univerzity Karlovy, ale i zakladatelem české romanistiky. Byl otcem pozdějšího nositele Nobelovy ceny za chemii Jaroslava Heyrovského (*1890 † 1967) a také pradědečkem textaře a spisovatele Michala Horáčka. Ženatý byl od roku 1883 s Klárou Hánlovou (*1863 † 1935). Její matka byla Marie Terezie šlechtična Stránská (*1829 † 1915), vnučka Františka Josefa Stránského ze Stránky a Greiffenfelsu (*1757 † 1819). Jeho mladší bratra Ignác Loyola Stránský ze Stránky a Greiffensteinu (*1754 † 1806) byl dědou JUDr. Jana Evangelisty Stránského (*1844 † 1934), správce panství knížete Trauttmansdorffa v Obříství. A jeho syn Karel Adolf Stránský (*1896 † 1978) se v roce 1927 oženil s Boženou Malypetrovou (*1905 † 1984), dcerou meziválečného ministra vnitra a předsedy vlády Jana Evangelisty Malypetra (*1973 † 1947). Manželé spolu měli 4 syny a třetím z nich byl spisovatel a scenárista Jiří Stránský (*1931 † 2019). Jeho dcera Klára se v roce 1991 provdala za Petra Formana, syna režiséra Miloše Formana (*1932 † 2018) a Věry Křesadlové. Klára a Petr spolu mají tři dcey a nejmladší z nich je Antonie Formanová, filmová představitelka Zdeňky Havlíčkové.
♣♣♣
Dočetli jste až sem? Docela dost slov, ale přehlédné to není vůbec. Čtenář se ve vztazích postupně ztrácí a má nutkání vzít do ruky tužku a papír a začít si vše kreslit. Začne tvořit rodokmen. No a tuto celkem piplavou práci jsem si dovolil zvídavému čtenáři ušetřit. Vytvořil jsem rodokmen za něj. Vlastně dva rodokmeny, jeden stručnější, druhý podrobnější. První, který lze nazvat Základním rodokmenem, přibližuje základní kostru příbuzenství Zdenky Havlíčkové a její filmové představitelky Antonie Formanové. Stačí kliknout zde dole:
ZÁKLADNÍ RODOKMEN
ZÁKLADNÍ RODOKMEN |
Rodokmen graficky dokládá příbuznost mezi Dcerou národa Zdenkou Havlíčkovou a její filmovou představitelkou Antonií Formanovou |
Životní příběh „Dcery národa“ Zdenky Havlíčkové ve skutečnosti i v daném filmovém seriálu ale provází samozřejmě daleko více osob než lze nalézt v Základním rodokmenu. Proto také vznikl zmíněný druhý rodokmen, nazvaný Podrobnější rodokmen. Ten zachycuje nejen osoby uvedené v Základním rodokmenu, tedy opět například Františka Ladislava Riegera nebo jeho tchána Františka Palackého. Jsou zde uvedeni i šlechtici Quido hrabě Battaglia a Václav hrabě Kounic, dvě velké lásky Zdenky Havlíčkové, nebo i „mladý Odkolek,“ se kterým Zdenka tancovala při zahájení žofínského plesu a další a další osoby, které měly co do činění s rodem Havlíčků, tady především se Zdeňkou a jejím otcem.
♣♣♣
Interview |
Rozhovor s spolurežisérem seriálu Matějem Chlupáčkem. |
♣♣♣
PODROBNĚJŠÍ RODOKMEN
PODROBNĚJŠÍ RODOKMEN |
Rodokmen graficky dokládá podrobnější příbuznost mezi Dcerou národa Zdenkou Havlíčkovou a její filmovou představitelkou Antonií Formanovou. ♣♣♣ Tento rodokmen není ale hotový, stále je rozšiřován a ještě nebyl faktograficky redigován. Rád přivítá i další rozšiřování, či upřesňování a pochopitelně bude vděčný za každé upozornění na chybu, nepřesnost, překlepy atd. |
♣♣♣
Málokterá rodina se může pochlubit světcem ve svém rodokmenu. Dvořákovi ano. Tedy i Zdeňka Havlíčková. Bratr výše a v rodokmenu uvedeného sládka ve Žďáru Františka Dvořáka byl Petr Pavel Dvořák, který převzal hospodářství a řeznictví v Tasovicích, které tehdy byly převážně německé. Proto byl Petr Pavel v roce 1736 při svatbě s Marií Steerovou v matrice sňatků zapsán již jako Paulus Hofbauer.
Devátý z dvanácti dětí manželů Hofbauerových – syn Jan (*1751 † 1820) – se vydal na kněžskou dráhu a přijal jméno Klement Maria Hofbauer. Dnes se považován za velkou osobnost v historii Evropy – ovlivnil Vídeňský kongres a zasloužil se o rušení josefínských dekretů, které potlačovaly římskokatolickou církev. Ve Varšavě v letech 1787-1808 založil mnoho škol pro chudé a také první dívčí průmyslovku v Evropě. Když Napoleon po dobytí Varšavy zakázal všechna řeholní společenství, přesídlil Hofbauer do Vídně. Pro své působení na široké vrstvy obyvatel ale byl dán pod policejní dohled.
Jelikož se u jeho hrobu uskutečňovala zázračná uzdravení, byl v roce 1888 papežem Lvem XIII. blahořečen a poté po 21 letech ve čtvrtek 20.5.1909 papežem Piem X. prohlášen za svatého. Od roku 1913 byl patronem pekařů, cukrářů a vinařů, také patronem Varšavy a od roku 1914 i hlavním patronem Vídně. Do Čech přivedl řád redemptoristů, kteří se mj. starali se o Paladium země české ve Staré Boleslavi.
Jedno z jeho nejznámějších vyobrazení je oltářní obraz „Sv. Klement almužny rozdávající“
namalovaný českým malířem Josefem Mathauserem (*1846 † 1917). Stalo se tak při příležitosti Klementova blahořečení a obraz je umístěn v kostele Panny Marie Matky ustavičné
pomoci a sv. Kajetána v Praze. Kostel je zvaný také U Kajetánů a stojí v pražské malostranské Nerudově ulici. Fotokopie oltářního obrazu jsou od třicátých let hojně vydávány na devočních grafikách po celém světě.
♣♣♣
Dcera národa mi změnila pohled na dobu obrození,
její příběh je fascinující, říká Antonie Formanová
ROZHOVOR S ANTONIÍ FORMANOVOU |
Rozhovor (podcast) Lucie Výborné s Antonii Formanové na Radiožurnálu 2. října 2024, 12.oo hodin. |
♣♣♣