---

Navigace webu publicistika:

---

Navigace webu dokumentace:

---

Vyhledávání:

---

Motto:

---

ŠLECHTA BRÁNÍ ČESKOU STÁTNOST

První republika se k vlastní aristokracii nezachovala nejlépe. Přesto se šlechta zády ke své zemi neobrátila a když byla vlast v nebezpečí zareagovala bez váhání čestně a statečně. V době nejvyššího ohrožení německým nacismem v letech 1938 a 1939 se svými třemi deklaracemi rody české zemské šlechty vyjádřili věrnost své zemi, českému národu a jazyku.„Jsme si vědomi svých zděděných povinností k vlasti a ke státu, který byl domovem našich předků a jehož stará práva jsme vždy chtěli a i dnes chceme hájit.“ prohlásili v první šlechtické deklaraci. „Jsme hotovi, kdykoli by se toho potřeba ukázala, státu podle svých sil a schopností posloužiti. To nám ukládá za povinnost účast našich předků na tisíciletých osudech tohoto státu“ (2. deklarace). „Vycházejíce z přesvědčení o jednotě našeho národa ve všech složkách a zejména o tom, že potomci někdejších spolutvůrců a nositelů české státnosti ještě mohou svému národu a své vlasti za všech poměrů platně posloužiti, chceme se vždy a za všech okolností hlásiti k českému národu“ (3. deklarace).

♣♣♣

První šlechtická deklarace – 17.9.1938

První deklarací bylo „Prohlášení členů starých českých rodů k nedotknutelnosti území Českého státu“, které předneslo 12 šlechtických zástupců prezidentu republiky Edvardu Benešovi (*1884 † 1948) při audienci na Pražském hradě 17.9.1938.

Druhá šlechtická deklarace – 24.1.1939

Po abdikaci prezidenta Evarda Beneše a jeho odjezdu do exilu byl zvolen novým prezidentem Emil Hácha (*1872 † 1945). Zástupci šlechty se sešli i s ním, aby mu potvrdili to, co 17. září 1938 deklarovali již Benešovi. Audience proběhla v úterý 24. ledna 1939 a zúčastnilo se jí 12 šlechticů zastupujících 10 rodů.

Třetí šlechtická deklarace – září 1939

Potřeba české šlechty vyjádřit svůj postoj k německé okupaci i na zbývajícím území české republiky pokračovala. Ve čtvrtek 7.9.1939 byla na schůzi výboru Národního souručenství veřejně prezentováno “Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939”. Jeho přečtení bylo přijato výborem se všeobecným souhlasem. Podpisy pod touto deklaraci byly poté získávány jednotlivě – platil zákazu sdružování občanů. Pod deklaraci nakonec připojilo svůj podpis 85 signatářů z 33 rodů. Učinili tak už za okupace země hitlerovskými vojáky.