Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„_Císař Zikmund Lucemburský: „Pomněte, že vaše malicherné spory jsou hloupé! Všichni křesťané, i když můžeme mít na některé záležitosti svaté matky církve rozdílné názory, máme jednu společnou povinnost: tou je hájit Kristovu pravdu před machometány! “ Zobrazit celý citát »

Zikmund Lucemburský řekl před smrtí

PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.

Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů

Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou

Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice

Komunismus je jenom jiné slovo pro krádež

28. 12. 2008 | Drocár Jan | Citáty a dokumenty

“Teď jste se stali svobodnými občany a já vám přeji k tomu mnoho štěstí. Ale svoboda může být taky nebezpečná. My se už známe z generace na generaci, ale teď budou přicházet lidé, kteří vás chtějí podvádět. Tak dejte pozor. Dnes existuje nové slovo komunismus. Ale to jenom je jiné slovo pro krádež. Já vím, že budu prvním, kterého chytí, ale po sto letech jste vy na řadě”.
“A skutečně to bylo sto let“, dodala k tomu současná hlava rodu Arnošt Waldstein (*1925).
Dopis svého “praprastrýce” citoval hrabě Arnošt v televizním dokumentu Letopočty na osm, který vysílala v premiéře Česká televize 28.12.2008, v kapitole věnované právě roku 1848. Neupřesnil ale o kterého strýce se jedná. Jisté ale je, že dopis z roku 1848 byl určen „prastrýcovým“ bývalým poddaným.

Arnošt hrabě Waldstein

Kdo tedy byl autorem uvedené „věštby?“ Zřejmě Jiří Antonín hrabě Waldstein (*1818 † 1854), ale není to nijak potvrzeno. Lze jen vycházet ze slov současné hlavy waldsteinského rodu Arnošta Waldsteina, který autora dopisu sám nezná, hovoří jen o svém “praprastýci”, ví jen, že to nebyl nikdo z jeho přímých předků, tj. majitelů Mnichova Hradiště.

Mnichovo Hradiště vlastnil před rokem 1848 Arnošt Filip Waldstein (*1764 † 1832), který držel kromě Mnichova Hradiště v letech 1823-1832 i Třebíč. Přímo v roce 1848 byl majitelem obou statků jeho syn Kristián Vincenc Waldstein (*1794 † 1858). Po jeho smrti se majitelem Třebíče stal Josef Arnošt Waldstein (*1824 † 1903) a majitelem majorátu Mnichovo Hradiště, Bělá, Šťáhlavy jeho starší bratr Arnošt František Waldstein (*1821 † 1904), pradědeček dnešní hlavy rodu.

Druhý waldsteinský majorát Duchcov vlastnil do 13.3.1848, kdy zemřel, Antonín Jiří Waldstein (*1793 † 1848) a poté výše uvedený Jiří Antonín Waldstein (*1818 † 1854). Jeho synové Ladislav Waldstein (*1850 † 1877) a Jiří Vilém Waldstein (*1853 †1890) se narodili už po roce 1848 a Ladislavovým synem Jiřím Janem Waldsteinem (*1875 † 1901) duchcovská větev rodu vymřela.

Jako autor citovaného dopisu tedy po provedené selekci přichází v úvahu jen tedy již zmiňovaný Jiří Antonín Waldstein, který zemřel 6.7.1854. Pokud není všechno úplně jinak.