Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Restituční spory o colloredo-mansfeldský majetek
11. 6. 2023 | Redakce | Autor píše
Spor o vlastnictví zámku Opočno
WIKIPEDIE
Vlastnictví Colloredo-Mansfeldů
Rod Colloredů (Rudolf a Vilém Colloredo-Walsee) získal Opočno jako zástavu za pomoc při potlačování stavovského povstání od císaře 28. prosince 1635 a do dědičného držení 30. srpna 1636 za 51 456 rýnských zlatých. Rudolf Colloredo, který se od roku 1638 stal jediným majitelem, zůstal svobodný a bezdětný. Opočenský zámek se stal součástí tzv. nedělitelného majetku. Po Rudolfově smrti v roce 1657 Opočno převzal Vilémův syn Ludvík, zanechal však po sobě pouze dceru. Ta zděděný majetek převedla na Kamila Colloreda z další větve rodu. Ten majetek postoupil svému bratru Karlu Ludvíkovi, který je předal Jeronýmovi IV. z další colloredovské linie. Jeroným nechal na zámku provést řadu barokních úprav po požáru z konce 90. let 17. století. Po jeho smrti v roce 1726 zdědil Opočno jeho nejstarší syn Rudolf Josef I.. Během jeho panování na Opočně zámek navštívil i císař František Štěpán Lotrinský.
V roce 1788 Rudolf Josef zemřel a zámku i panství se ujal jeho nejstarší syn František de Paula Colloredo z Waldsee. Ten se oženil s Marií Isabellou z Mansfeldu a oba rody se tím spojily a používaly jméno Colloredo-Mannsfeld. Po Františkově smrti v roce 1807 se Opočna ujal jeho syn Rudolf Josef Colloredo-Mannsfeld, který pokračoval v úpravách zámku a zejména zámeckého parku. Význam opočenského zámku vzrostl začátkem 19. století; 16. až 23. června 1813 se zde uskutečnilo jednání protinapoleonské koalice, pobýval zde ruský car Alexandr, pruský král Bedřich Vilém III. a rakouský kancléř Metternich.
Rudolf Josef II. zemřel roku 1843 a panství a zámku se ujal jeho synovec František de Paula Gundakar II. z Colloreda-Mannsfeldu. Ten zemřel v roce 1852 a zanechal po sobě pouze dceru Vilemínu. Panství se proto ujal Josef I., Františkův bratranec. Ten se musel nejen vypořádat s obrovskými dluhy, kterými bylo panství zatíženo, ale i vyřešit hospodářské potíže vzniklé zánikem roboty. Po smrti Josefa I. v roce 1895 se opočenským pánem stal jeho vnuk Josef II.. Ten v letech 1903 až 1912 provedl další stavební úpravy. V roce 1922 došlo k omezenému zpřístupnění zámku pro veřejnost. Protože Josef II. neměl děti, adoptoval své čtyři synovce, kterým přenechal rodinný majetek. Jeden z nich, Josef III. Leopold Colloredo-Mansfeld (1910–1990) získal v roce 1925 Opočno.
Protektorát
Po okupaci Čech a Moravy se Josef Leopold společně s dalšími příslušníky rodu přihlásil k české národnosti. Proto byla na opočenský zámek uvalena nucená správa a v roce 1942 byl zkonfiskován. Po skončení okupace byl majetek Colloredo-Mansfeldových zkonfiskován znovu, tentokráte na základě Benešových dekretů. V případě předložení potvrzení o národní spolehlivosti mohly být učiněny výjimky. Na základě výjimky získal rod Colloredo-Mansfeldových zpět Zbiroh. Josefu Leopoldovi z důvodu nepřítomnosti v místě, kde se nacházel majetek, nebylo potvrzení o bezúhonnosti vydáno a zámek Opočno zůstal rukách státu.
Státní vlastnictví
Po roce 1948 byl zámek Opočno zařazen do soustavy státních hradů a zámků a byl plně zpřístupněn veřejnosti. Od roku 1967 byl převeden pod správu Státního památkového ústavu.
V roce 1991 požádali Kristina hraběnka Colloredo-Mansfeldová a její bratranec Jeroným kníže Colloredo-Mannsfeld o navrácení opočenského zámku v rámci restitučních nároků. V roce 1995 jejich nároky neuznal okresní soud v Rychnově nad Kněžnou, žalobu zamítl i Krajský soud v Hradci Králové v roce 1999.
V tomtéž roce zamítl okresní soud v Rychnově nad Kněžnou i žalobu Colloredo-Mansfeldových proti Památkovému úřadu Pardubice o vydání zámku. Toto rozhodnutí v roce 2000 potvrdil i Krajský soud v Hradci Králové. Téhož roku však zamítavé rozsudky obou soudů zrušil Nejvyšší soud ČR a vrátil případ zpět k okresnímu soudu. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou 12. června 2002 rozhodl o vydání zámku, přilehlých budov a pozemků a v roce 2003 byl na základě tohoto rozhodnutí rodině Colloredo-Mansfeldových opočenský zámek vrácen. V roce 2005 ale Ústavní soud ČR toto rozhodnutí zrušil, ještě téhož roku o vrácení zámku do vlastnictví státu rozhodl Okresní soud a v roce 2006 toto rozhodnutí potvrdil i Krajský soud.[11] Zámek byl v roce 2007 předán zpět do vlastnictví státu. Správou zámku Opočno je pověřen Národní památkový ústav, pracoviště Josefov.
V roce 2010 si Jerome Colloredo-Mansfeld odvezl po vzájemné dohodě více než 20 obrazů vydaných mu v roce 2000 do jeho vlastnictví. V roce 2013 si Kristina Colloredo-Mansfeldová odvezla dalších 34 obrazů vydaných jí do jejího vlastnictví v roce 2000. V březnu roku 2014 Ústavní soud vyhověl žádosti Kristiny Colloredo-Mansfeldové o obnovu soudního řízení, ve kterém mají být předloženy nové důkazy. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou na základě rozhodnutí Ústavního soudu 22. října téhož roku povolil obnovu soudního řízení.
V lednu 2015 Krajský soud v Hradci Králové zamítl odvolání Národního památkového ústavu proti udělenému povolení obnovy řízení restituční kauzy. V květnu 2015 zahájil okresní soud v Rychnově nad Kněžnou projednávání restitučního sporu o nemovitý majetek spravovaný Národním památkovým ústavem na Státním zámku v Opočně. V září téhož roku tento soud rozhodl, že zámek patří státu. V průběhu přelíčení předložil právní zástupce Kristiny Colloredo-Mansfeldové znalecký posudek, podle kterého bylo zabavení movitého majetku rodu Colloredo-Mansfeld ze strany německých orgánů uskutečněno i z rasových důvodů. Dne 21. dubna 2016, po výslechu autora tohoto znaleckého posudku, potvrdil krajský soud v Hradci Králové tento rozsudek, neboť žalobkyni se rasový motiv nepodařilo prokázat. V březnu 2016 začal Krajský soud v Hradci Králové projednávat odvolání Kristiny Colloredo-Mansfeld proti tomuto rozhodnutí, které v dubnu 2016 skončilo zamítnutím odvolání.
V prosinci 2016 uspěl Jerome Colloredo-Mansfeld u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ve svém sporu s ČR o vydání mobiliáře zámku, když soud konstatoval, že… že české soudy porušily jeho práva na spravedlivé soudní řízení.
V únoru 2017 bylo rozhodnutím Nejvyššího soudu zamítnuto dovolání Kristiny Colloredo-Mansfeldové proti verdiktu Krajského soudu v Hradci Králové, který v roce 2016 potvrdil rozhodnutí Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou. Kristina Colloredo-Mansfeldová v květnu 2017 podala stížnost u Ústavního soudu ČR ve věci restituce nemovitého majetku na zámku v Opočně.
U Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku se Kristina Colloredo-Mansfeldová domáhala obnovy soudního řízení ve svém sporu. Poukázala přitom na to, že, že se jí v ČR nedostalo spravedlivého soudu podle článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech. Evropský soud 11. ledna 2018 konstatoval, že tato stížnost není zjevně nepodložená. Ústavní soud ČR verdikt Evropské soudu přijal a je připraven, podle svého vyjádření obnovit řízení. Evropský soud pro lidská práva dále konstatoval, že rozhodnutí českých soudů se opírala o rozhodnutí československého ministerstva zemědělství z 30. dubna 1947, podle kterého byl zámek Opočno včetně mobiliáře prohlášen za státní majetek. Tento dokument ale nebyl zahrnut do seznamu důkazů a dědička se k němu nemohla vyjádřit. Ve svém verdiktu Evropský soud hodnotil procesní průběh řízení českých soudů a nerozhodoval o tom, jestli má ČR majetek vydat.
Dne 19. května 2020 vydal Ústavní soud nález, ve kterém zamítl stížnost Kristiny Colloredo – Mansfeldové na údajně rasový motiv nacistické konfiskace majetku v době německé okupace Čech a Moravy. Podle Colloredo – Mansfeldové byl matce posledního majitele panství Josefa Colloredo-Mansfelda majetek ve Francii konfiskován jako Židovce. Podle ÚS nestačí …prokázání jiných motivů perzekuce, k nimž se rasové důvody eventuálně mohly přidat…, dle soudu dále …nelze pochybovat o zločinnosti konfiskační praxe nacistických úřadů, restituční zákonodárství však nemohlo odčinit všechny křivdy. Dle původního pravomocného verdiktu …pokládali nacisté Colloredo-Mansfeldy za rod ve smyslu rakousko-monarchistickém, jehož mladší členové se hlásí k české národnosti. Názor tříčlenného senátu nebyl jednotný, jeden ze soudců s výrokem nesouhlasil.
V červnu 2022 na základě rozhodnutí Ústavního soudu uznal odvolací soud v Pardubicích nárok příslušníků rodu Colloredo-Mansfeldů na vydání části mobiliáře zámku Opočno. Nárok se týká části mobiliáře po Josefu II. Colloredo-Mansfeld (narozen 1866). Nároky na vrácení mobiliáře po Josefu III. Colloredo-Mansfeldovi (narozen 1910) naopak soud zamítl.[20] Soud své rozhodnutí zdůvodnil tím, že… nacistické orgány konfiskovaly majetek rodiny Colloredo-Mannsfeldů pro jejich nepřátelský postoj k Říši, nikoliv však z důvodů rasových. Není tak důvodu se odchylovat od závěrů prezentovaných soudy při rozhodnutí o tom, že potomkům Josefa Colloredo-Mannsfelda nebude vydán zámek Opočno. V únoru 2023 odvolací soud v Pardubicích uznal další nárok Kristiny a Jeromeho, potomků rodu Colloredo-Mansfeld na část mobiliáře zámku. Dle vyjádření soudu totiž… předměty za stovky milionů korun přešly na československý stát bez právního důvodu. Mezi vrácené části mobiliáře by měly patřit zbraně, obrazy, lovecké trofeje, nádobí či kočár.