Adrienne hraběnka Korff-Schmising-Kerssenbrocková se vydává na své cesty  pravidelně alespoň jednou do roka a ráda při tom slézá místní hory. O tom jak jsou vysoké mluví výmluvně hned několik posledních cílů jejích cest: Peru, Tibet, Etiopie. Své zážitky pečlivě dokumentuje a radost z jejích fotografií si diváci odnášeli již z mnoha výstav. Budou mít příležitost i na zámku v Brandýse nad Labem, kde tak jeho předposlední soukromý majitel Ludvík Salvátor nezůstane se svou zálibou v cestování po exotických zemích osamocen. 
                                                                                                    ***
Hodinu před zahájením fotografické výstavy se bude v Kostele obrácení sv. Pavla konat Mše svatá ke svátku blahoslaveného císaře a krále Karla I. Rakouského (1887-1922), posledního majitele brandýského zámku před jeho zestátněním. Může se to zdát překvapivé, ale i s posledním českým králem Karlem III.  (jako rakouský císař Karel I., jako český král Karel III.) má hraběnka Adrienne něco málo společného.
Když byl Karel I. 3. října 2004 ve Vatikánu papežem blahoslaven, určil Jan Pavel II. za jeho svátek  21. říjen, výroční to den Karlova sňatku (1911) se Zitou Bourbonsko-Parmskou (1892-1989). Novomanželé prožívali své líbánky také na brandýském zámku a již rok po svatbě – 20. listopadu 1912 – se jim narodil nejstarší syn Otto, následník trůnu. Po něm Robert a pak Felix a Karel Ludvík a Rudolf a také dívky Adelheid, Charlotte a Elisabeth. Osm dětí.
A všechny je vychovávala Terezie hraběnka Korff-Schmising-Kerssenbrocková (1888-1973), Zitina dvorní dáma a později i společnice. Jako jediná žena doprovázela rodinu i do nucené emigrace a děti na ní nedaly dopustit.  Jak vzpomíná arcivévoda Otto ve svých pamětech  “hraběnka Kerssenbrocková pro nás byla jako člen rodiny.”  Nikdy se neprovdala a zůstala císařské a královské rodině věrná až do své smrti 10. února 1973, kdy zemřela císařovně doslova v náručí.  Její starší bratr Klemens (1883 Manětín-1960 Klatovy), mj. signatář známého Prohlášení české šlechty v době ohrožení země nacisty, byl Adrienniným dědečkem.
                                                                                                   ***
Existuje ještě jedna blízká spojitost mezi císařským a královským domem a rodem Korff-Schmising-Kerssenbrock.  Syn Karla I. a Zity, arcivévoda Otto, jehož již 98leté narozeniny připadají na blížící se 20 listopad, prožil velmi harmonické manželství s Reginou Sasko-Meiningenskou (1925-2010). Narodilo se jim 7 dětí a předposlední z nich arcivévodkyni Gabrielu pojí s hraběnkou Adrienne nejen přátelství,  ale i záliba v abstraktním umění. Zbývá jen dodat, že babička Gabriely a matka Reginy byla Klára-Maria hraběnka Korff-Schmising-Kerssenbrocková (1895-1992).
                                                                                                                                                                                 Jan Drocár

              

Staroboleslavský rodák Lubomír Dočkal (1979) rodinnou uměleckou tradici, divadelní a rozhlasovou, pro sebe objevil v hudbě. Od dětství se na ZUŠ v Čelákovicích věnoval klasické kytaře, a své studium na pražské Konzervatoři rozvinul na mistrovských kursech v Praze, Brně a Mikulově, a zvítězil v kytarovém oboru interpretační soutěže Anglo-Czechoslovak Trust 2001 v Londýně. Na svém kontě má již desítky vystoupení před domácím i zahraničním publikem a v letošním roce studia završil absolutoriem University hudby a herectví – Universität für Musik und Darstellende Kunst –  v rakouském Grazu.