Vítej každý nový příchozí. I Ty.

Přemyslovské knížecí rodové patrimonium

PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.

Orlík, sídlo Schwarzenbergů

Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů

Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů

Pozvání na výstavu Horyna & Santini

30. 3. 2012 | Redakce | Autor píše

V pátek 13. 4. 2012 v 16 hodin bude na zámku v Manětíně zahájena výstava nazvaná Horyna & Santini – vzpomínka a pocta. Prof. Mojmír Horyna je u nás považován za největšího znalce díla významného českého architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela, kterého proslavil jeho vlastní styl zvaný barokní gotika. Na výstavu zve Národní památkový ústav a Zámek Manětín a na místo je možné se dostat i autobusem odjíždějícím z Prahy-Zličína ve 13 hodin.

Významný český architekt Jan Blažej Santini – Aichel se narodil na den sv. Blažeje 3. února 1677 do vážené pražské rodiny zedníků a kameníků, původem z Itálie. Byl pokřtěn v chrámu sv. Víta. Během svého krátkého tvůrčího období stačil vyprojektovat přes 100 kostelů, klášterních komplexů a šlechtických paláců. Zemřel předčasně ve svých 46 letech 7. prosince 1723. V roce 1994 byl Santiniho poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou zařazen do seznamu nejvýznačnějších světových památek evidovaných v UNESCO.

„Santiniho Zelená Hora je báseň… Zatímco stavby dvacátého století jsou jenom slogany.“
– Mojmír Horyna

Profesor PhDr. Mojmír Horyna, CSc. (*23. března 1945 Praha † 26. ledna 2011 Praha) byl český historik umění. Věnoval se především umění baroka, zvláště barokní architektuře, ale také baroknímu sochařství. Mezi jeho odborné zájmy patřila také architektura 19. století, architektonický vývoj Prahy a ochrana kulturních památek. Hojně publikoval studie v odborných časopisech, popř. sbornících, stal se spoluautorem několika významných souborných knih a podílel se na řadě výstav o umění českého baroka. Je považován za nejlepšího znalce díla Jana Blažeje Santiniho-Aichela. kterému věnoval i své publikace, např.: Jan Blažej Santini-Aichel, Praha 1998, nebo Santini. Stavby Jana Blažeje Santiniho na Žďársku, Žďár nad Sázavou 1999.