Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

Motto:

PhDr. Petr Mašek
Vedoucí oddělení zámeckých knihoven
Knihovna Národního muzea, Václavské nám. 68, 115 79 Praha 1,
tel. +420-224-497-167
e-mail: petr.masek@nm.cz
Vědecké zaměření:
Historické knižní fondy, dějiny středoevropské šlechty
Vzdělání:  FF UK
Výzkumné projekty (včetně zahraničních):
Prvotisky zámeckých knihoven (NM)
Knihovna Ferdinanda Tyrolského (UDU ČAV)
Pedagogická činnost: VOŠIS
Muzejní práce (výstavy): viz bibliografie

Petr Mašek se dlouhodobě věnuje rodokmenům českých šlechtických rodů

Knihy Petra Maška, ze kterých čerpá informace magazín HISTORICKÁ ŠLECHTA

Modrá krev 
minulost a přítomnost šlechtických rodů v českých zemích
Praha, nakladatelství Mladá fronta, 1992

“Dnes máme (už poněkolikáté v dějinách) možnost zhodnotit fenomén české šlechty, či spíše šlechty v Čechách a na Moravě, realisticky, “bez hněvu a vášní”. Po letech pomlouvání a hanobení mají jedni pocit, že mírná nekritičnost je ospravedlitelná, druzí, že závisti bylo ještě málo. Obecná neznalost šlechtické titulatury, stylu života a jeho změn v průběhu věků je ideálním stavem pro obě skupiny.
Tato publikace si neklade za cíl kriticky obsáhnout dnes už téměř tisíciletou existenci české aristokracie a není ani genealogickým dílem. Chce jen ve srozumitelné formě seznámit čtenáře s osudy tří desítek šlechtických rodin.  Jejich výběr byl vzhledem k obrovskému množství aristokratických rodů, které se zapsaly do českých dějin, velmi těžký. Zásadně byly vybírány pouze ty rodiny, které se (alespoň v rodové alianci) dožily 20. století a bylo na nich možné ukázat obecný vývoj.”

Modrá krev
Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích
Praha, nakladatelství Mladá fronta  2003
Na rozdíl od prvního vydání, které obsahovalo výběr pouze 30 rodů, vznikla encyklopedie všech šlechtických rodů, u nichž existovalo nějaké pouto k českým zemím: ať to byl původ, či získaný titul a pozemkové vlastnictví na českém území.
“Výběr rodin zahrnutých do této publikace se řídil dvěma základními kritérii: šlechtický stav (všech kategorií) a držba pozemkového majetku (statku či velkostatku) v Čechách, na Moravě a ve Slezsku po roce 1900. Kritérium pozemkového vlastnictví bylo zvoleno proto, že vlastnictví pozemků bylo v minulosti jedním z hlavních atributů šlechty. Zároveň jsou v knize uvedeny některé baronské či hraběcí rodiny, které svého pozemkového majetku pozbyly již před počátkem 20.století, ale žily nadále v zemních Koruny české. Osudy všech takto vybraných rodin jsou zpracovány úměrně k jejich významu pro české dějiny.”  

Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
od Bílé hory do současnosti – I. díl (A-M)
Praha, nakladatelství Argo  2008
Encyklopedie představuje nejrozsáhlejší soupis informací o všech šlechtických rodech a osobách se šlechtickým predikátem na území zemí Koruny české od roku 1620. Obsahuje přes 10 000 hesel a zmiňuje více než 23 800 šlechtických predikátů.
Zahrnuje rody žijící v hranicích dnešní České republiky a Bílska do konce rakousko-uherské monarchie a také rody žijící na území celého Slezska do poloviny 18. století. Snadné orientaci napomáhá rozsáhlý rejstřík.  
“Účelem této knihy bylo shromáždit maximální množství informací o šlechtických rodech, které žily v českých zemích od pobělohorského období do součastosti.
Mezník Bílé hory byl zvolen s ohledem na potřebu téma nějakým způsobem limitovat a s ohledem na to, že v této době došlo k podstatné proměně šlechtické společnosti v zemi. Teritoriálně zahrnuje kniha rody žijící v hranicích dnešního státu, do poloviny 18. století i celého Slezska, do konce monarchie včetně Bílska.” 

Šlechtické rody  v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 
od Bílé hory do současnosti – II. díl  (N-Ž )
Praha, nakladatelství Argo 2010

V obou dílech encyklopedie byly hlavním zdrojem informací “tituláře, úřední schematismy, soupisy statků, adresáře, historické topografie, dobové soupisy šlechtických rodů, genealogické almanachy a další genealogická literatura”. 
“Jména rodů jsou uváděna v české podobě, tak jak tomu bylo zvykem v českých titulářích 18. století i schematismech a adresářích konce 19. století, i když toto rozhodnutí přináší některé obtíže. Avšak volba české či německé formy jména v sobě nese hodnotící kritérium nacionality, která je mnohdy těžko řešitelným problémem u jednotlivců a je zcela nemožná i celých rodů.  Křestní jména byla zvolena podle toho, jak bývala uváděna v užitých podkladech, a v žádném případě nezrcadlí národnostní uvědomění svých nositelů”. 

Knihu Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Petra Maška lze objednat
v Nakladatelství Argo.

  
Petr Mašek s Jaroslavem Lobkowiczem

Petr Mašek (vlevo) na setkání šlechticů na zámku Mělník v roce 2006.

Drocár Jan, 2. 10. 2009

e-mail: sefredaktor@historickaslechta.cz

Všechny články autora