Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

Motto:

Jsem rád, že v pátek 12. října 2007 vyšly v Mladé frontě Dnes články „Britská královská rodina má předky z Pardubic“ a „Proč jsou si všichni příbuzní“. ►
Jsem rád proto, že články mohu doplnit o další informace.
A pro grafickou názornost doložit rozsáhlým rodokmenem.
Každý z čtenářů si tak sám může předložená tvrzení ověřit (je potřeba však po rozkliknutí chvíli počkat, než se v pravém dolním rohu objeví značka, na kterou je třeba také kliknout pro zvětšení obrázku – poté je třeba ke zmenšování a zvětšování obrázku zmáčknout Ctrl a značky minus nebo plus).
Více informací o této genealogické tabuli přináší kupodivu článek Miroslav Ondříček – kameraman (1) také na stránkách Pozitivních novin.
Rodokmen v angličtině ukazuje „české“ genealogické cesty k britské královně Alžbětě II. a jejímu manželovi Filipovi, vévodovi z Edinburghu a jejich potomkům. Tedy i k princezně Anně.
Příbuzenské cesty vedou od princezny Anny k mnoha českým králům. Z řad Přemyslovců a Lucemburků, také k Vladislavu II. Jagellonskému nebo Jiřímu z Poděbrad. Tyto skutečnosti jsou ale asi dostatečně známé. Britská královská rodina má však své předky také mezi celou řadou českých šlechtických rodů. Mezi nimi jsou i v MFD zmiňovaní Pernštejnové.

Uváděný Vilém z Pernštejna je předkem královny Alžběty II. v 17.generaci a ve stejné generaci je předkem i jejího manžela. Dcera Anne je tedy potomkem Viléma jak ze strany otce, tak matky.
Český šlechtic Vilém z Pernštejna, který zemřel v roce 1521 na pardubickém zámku a byl pohřben v chrámu sv. Bartoloměje, je nesporně nejvýznamnějším i nejúspěšnějším členem svého rodu. V Čechách mu patřily Litice, Potštejn, Rychnov, Lanšroun, Brandýs n. Labem aj. na Moravě Pernštejn, Plumlov, Prostějov, Tovačov, Přerov, Lipník, Hranice.
Pardubicko zakoupil v roce 1491 a přeměnil ho v dobře fungující panství. Sídelním městem učinil Pardubice, kam přenesl centrum panství z Kunětické hory. Náročně rekonstruoval zámek v Pardubicích a po požáru roku 1507 pak přebudoval celé město. Současně přestavoval i Kunětickou horu, kde český král Vladislav II. Jagellonský 24.července 1497 pasoval jeho syny Jana a Vojtěcha na rytíře.
Právě Jana z Pernštejna také najdeme v rodokmenu. Obdržel přízvisko Bohatý – dokázal už tak veliký majetek – třikrát větší než rožmberské dominium – ještě rozšířit. A jeho synem je Vratislav zvaný Nádherný, známý milovník a mecenáš umění: „Vedl skvělý život, kupoval vzácné obrazy, přestavoval hrady a zámky, budoval parky, ale peníze už nevydělával jako jeho děd i otec“, píše se v Lexikonu české šlechty. Byl nejvyšším kancléřem království a po něm – jak sám v MFD připomíná – získal jedno ze svých jmen i Karel kníže Schwarzenberg. Ministr zahraničních věcí je potomkem Vratislava z Pernštejna ve 14.generaci a jak vyplývá z rodokmenu jeho rod patří také mezi předky britské královské rodiny.
V článcích zmiňovaná pravnučka Viléma z Pernštejna Alžběta, která se přivdala do rodu Fürstenbergů, nebyla jedinou ženou z rodu Pernštějnů figurující mezi předky britské královské rodiny. Vratislav z Pernštejna měl dalších 19 dětí a jednou z nich byla i dcera Polyxena. A ta je předkem princezny Anny ve 13. generaci. Je tedy i předkem princezniných dětí Petera a Zary, ale pochopitelně i dalších členů královské rodiny včetně prince Charlese a jeho synů Williama a Harryho.
Polyxena byla velmi zajímavá žena. “Zapsala se do dějin tří slavných českých rodů, Pernštejnů, Rožmberků a Lobkowiczů. Zatímco u prvních dvou byla svědkem jejich vymření, třetímu zajistila pokračování na další staletí”, jak se píše v knize „Lobkowiczové – Dějiny a genealogie rodu“.
Byla dcerou nejvyššího kancléře, poté čtvrtou a poslední ženou Viléma z Rožmberka a nakonec manželkou nejvyššího kancléře Zdeňka Vojtěcha z Lobkowicz. Z tohoto druhého jejího manželství se narodil jediný syn Václav Eusebius z Lobkowicz, což je předek všech současných žijících příslušníků rodu Lobkowiczů.
Po smrti Viléma z Rožmberka získala Polyxena od švagra Petra Voka Roudnici nad Labem, potomní hlavní sídlo rodu Lobkowiczů. Byla to také ona, která v době defenestrace královských místodržících, Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka a Jaroslava Bořity z Martinic, poskytla těmto královským úředníkům azyl ve svém paláci na Hradčanech. V roce 1628 také věnovala klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné sošku Pražského Jezulátka, kterou do Prahy přivezla její španělská matka při příležitosti svého sňatku.
***
Je pravda, že příbuzenství britské královské rodiny a například zmiňované Polyxeny je velmi vzdálené. Ale je vzdálené pouze v čase. Jinak je Polyxena pro princeznu Annu stejně důležitá jako každý jiný její předek. Kdyby nežil…
Dokonce se dá vše spočítat. Pokud označíme princeznu číslem 1, její rodiče číslem 2 a 3, prarodiče 4,5,6 a 7 atd. je Polyxena z Lobkowicz 4.697 přímým předkem princezny Anny. A její manžel Zdeněk Vojtěch 1. kníže z Lobkowicz předkem s pořadovým číslem 4.696.
Posledním předkem princezny Anny z rodu Lobkowiczů je Marie Ludovika (1683-1750), která je 587 předkem v uváděném pořadí. Její manžel Anselm František kníže Thurn -Taxis má potom číslo 586. To jsou vlastně poslední a časově nejbližší dva představitelé místní šlechty, které má britská královská rodina ve svém rodokmenu.

Existují pouze čtyři vytištěné exempláře rodokmenu. Jeden má na zámku v Častolovicích patronka rodokmenu paní Diana Phipps hraběnka Sternbergová. Příslušníci jejího rodu také patří mezi české předky britské královské rodiny.
Druhý výtisk má další patron Jaroslav kníže Lobkowicz na svém zámku v Křimicích, třetí je na české ambasádě v Londýně a čtvrtý je na britské ambasádě v Praze.
Rodokmen byl vlastně vytvářen k životním jubileím královny a jejího manžela a také k jejich 60. výročí svatby, kterou si připomínají 20. listopadu 2007. Doufáme, že britskou královskou rodinu rodokmen z Čech potěší.

Rozklikněte si rodokmen do plné velikosti.

POZITIVNÍ NOVINY jsou iniciátorem a mediálním partnerem projektu POTOMCI PŘEMYSLOVCŮ.
Již od dob Karla I. Velikého je celá Evropa vzájemně provázána časově i geograficky. Výše uvedený rodokmen je nejlepším důkazem politického, kulturního, náboženského, ekonomického i příbuzenského propojení minulé i současné Evropy.
Pozitivní noviny již od svého založení podporují a propagují myšlenky evropské vzájemnosti, proto také daly prostor na svých stránkách aktivitám tvůrců rodokmenů a projektů tohoto zaměření Janu Drocárovi a Pavlu Loužeckému.
Pozitivní noviny s oběma autory věří, že se jim podaří vytvořit další genealogické stromy a celou akci symbolicky zakončit realizací velké společenské akce, která by se mohla konat 28.ledna 2014 jako pocta Karlovi I. Velikému, při příležitosti 1200 let od jeho úmrtí.
Karel I. Veliký stál na počátku a právem proto bývá označován jako Otec Evropy.
Z tohoto důvodu usilují Jan Drocár a Pavel Loužecký spolu s Pozitivními novinami o to, aby byl celý projekt uskutečněn pod záštitou Evropské unie.

Zdroj: Pozitivní noviny www.pozitivni-noviny.cz  16.10.2007

Drocár Jan, 16. 10. 2007

e-mail: sefredaktor@historickaslechta.cz

Všechny články autora